Zajímá nás
Dopis čtenáře: Proč se pořád řeší jen platy učitelů?
Nedávný komentář Dalibora Martínka s titulkem „Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?“ vzbudil mezi čtenáři velký ohlas. V redakci jsme obdrželi desítky souhlasných i nesouhlasných reakcí, statisticky v poměru 2:3. Přinášíme některé z nich. Zveřejňujeme je bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Vybíráme několik reprezentativních názorů čtenářů na komentář Dalibora Martínka, který minulý týden vyšel na serveru newstream.cz.
Kvalitní výuka? O tu nikomu nejde
Renata Hartmanová: Ředitelé se zkvalitněním výuky nepomohou. Rekrutují se z průměrných učitelů
Naprosto s Vámi souhlasím, pane Martínku. Vše platí do poslední tečky. Jen jediné ne. Ředitelé, většina z nich, s řešením situace nepomohou. Rekrutují se z průměrných učitelů. Tedy těch, kteří nemají odvahu podnikat a mozek na vědeckou práci. Jo, a ještě navíc nejsou lídři.
Cestu vidím u odvážných rodičů, kteří své děti budou dávat do dobrých škol (často soukromých) nebo je učit doma.
Zatím, bohužel, i vzdělaní rodiče mnohdy dají děti do té nejbližší základky a vlastně jim většinově i vyhovuje, že se jede postaru, protože tak fungují i tuzemské střední a vysoké školy. A opět (bohužel) mnoho rodičů dál nevidí. Tak snad jednou…
A děkuji za článek, který ukázal, jak se to s učiteli opravdu má. Třeba se někomu rozsvítí.
Renata Hartmanová
Velkým českým firmám s německými vlastníky, které tvoří třetinu produkce českého průmyslu, fatálně chybí odborně vzdělaní zaměstnanci. Dostupnost kvalifikovaných lidí je podle nich největší brzdou rozvoje tuzemské ekonomiky.
Dalibor Martínek: Vzdělat Čechy je nadlidský úkol. Potýkají se s tím i nadnárodní korporace
Názory
Kvalita a kultivace žáků je to poslední, oč ve školství jde
Na Seznamu, kam zavítám opravdu jen velice zřídka, mě zaujal článek pana Martínka o platech učitelů. Při čtení jsem se podivoval, že se takový článek mohl na Seznamu vůbec objevit, a ještě tam setrvat.
Jakkoli nejsem učitel, mám ke školství a vzdělávání celkem úzký vztah, a o to více mě děsí současná situace. Platy učitelů, respektive způsob, jak je to nastaveno a jak k tomu došlo, jenom dokreslují tragiku celé věci. Sílí ve mně přesvědčení, že teď už cíleně kvalita a kultivace žáků je to poslední, oč ve školství jde.
Profesně jsem stavař, kde pociťujeme alarmující stav stavebních řemesel (platí obecně pro učňovské školství) a protože rozhodně nečekám, že by „z vrchu“ mohlo přijít něco rozumného, a protože už jsem ve věku, kdy částečně omezuji své profesní aktivity, snažím se nějakým způsobem podpořit řemesla, alespoň v naší, stavební, profesi. Řemeslo není zdaleka jen o schopnosti něco tvořit rukama. Řemeslníci patří do skupiny lidí, která je pro společnost velice důležitá, možná zásadní.
V médiích se o stavu řemesel a jejich potřebnosti téměř vůbec nemluví, ostatně podobně jako o dalších důležitých problémech. To by bylo na delší povídání.
Čtenář Newstreamu, jehož identitu redakce zná, ale nepřál si zveřejnit své jméno
Poslanec za ANO Ivo Vondrák vyslovil myšlenku, že když se přidá učitelům, bude to vlastně jeden z kroků k reformě školství. To je asi tak stejný myšlenkový přemet, jako kdyby se řeklo, že když přidáme ministrům, budeme mít lepší vládu.
Dalibor Martínek: Když přidáme učitelům, zlepší se školství? Ne, jen budou mít učitelé víc peněz
Názory
Helena Zitková: Někteří učitelé si užívají pocit domnělé moci.
Dobrý den pane Martínku, dnes jsem si se zájmem přečetla Vaše zamyšlení o platech učitelů a „brblajících“ učitelích, ve kterém jste velmi trefně vystihl učitelskou „šlechtu“. Souzním, s tím co píšete. Nejvíce mi na některých učitelích vadí jejich pocit domnělé moci. Proto jsem také sepsala otevřenou výzvu Společně za dobrovolné domácí úkoly a chtěla bych Vás poprosit o její podporu. Pokud s Vámi její text rezonuje, budu ráda, když pod ní přidáte i svůj podpis a budete ji také dále šířit. Její textace je zde.
Helena Zitková
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
David Ondráčka: Cermat a No Future. Připravujeme děti na svět, který už zmizel
Názory
Přijďte si zkusit učit. A nemanipulujte s fakty
Romana Žibrická: Fakt nikomu nepřijde divné, že průměrný věk českého učitele/učitelky se blíží padesátce?
Pan Martínek nemá ani nekorektní ani kontroverzní a už vůbec ne neotřelý pohled na svět. Jeho pohled je prostě jen omezený. Šíří lži a výmysly – a co je horší – jelikož jakožto novinář umí vládnout slovem, jeho bláboly vypadají hodnověrně. Ve skutečnosti se neorientuje v problematice, pokřivuje realitu, do světa vypouští rádoby pravdy, které ovšem nejsou podloženy ani fakty, ani statistikami, ani odborností. Manipuluje těmi čtenáři, kteří nemají učitele v lásce (což je veliká část veřejnosti), a proto si s jakýmikoli výplody podobného druhu notují.
Prosím o přesné důkazy a citace ke zdůvodnění alespoň těchto výroků: učitelé si ve sborovnách z generace na generaci předávají mýtus, že jsou nedocenění; učitelé jsou přesvědčení, že drží prst na budoucnosti národa; učitelé si myslí, že kdo není učitel, nemá do jejich práce co mluvit. Za dvacet let své učitelské kariéry ani o jedné z výše zmíněných blbovin nepadlo mezi mnou a kolegy slovo.
Blábolů je v článcích pana Martínka víc – vlastně tvoří většinu jeho textů o učitelích, ale jejich přepisem bych si zkazila páteční večer. Nicméně jeden z jeho dřívějších psychovýroků, který mě parádně nadzvedl ze židle, si neodpustím: ředitelům je jedno, kdo jim ve škole učí. Viděno očima omezeného Pražana se může situace ve školství jevit celkem jasnou a přehlednou. Faktem je, že na pozici učitele matematiky, fyziky či angličtiny (a vlastně dalších předmětů) už dlouhé roky nemáme u nás v pohraničí jediného zájemce, i přes ředitelovo usilovné, holmesovské pátrání po kvalifikovaném kandidátovi.
Nemám v úmyslu obhajovat své učitelské povolání – stejně jako ve všech ostatních se v něm vyskytují lidé vynikající, průměrní, líní, snaživí, zapálení, vyloženě špatní… Je ale třeba si uvědomit, že nejinak je tomu například i v řemesle pana Kontroverzního Neotřelého, a to v řemesle novinářském. Jsou žurnalisté poctiví, neúplatní, nestranní, ale i senzacechtiví, zkorumpovaní, neobjektivní. Dost možná by si pan Martínek mohl oživit některé body novinářského kodexu…
Z jeho zaujatých textů tak jenom vnímám nepříjemnou zkušenost se školstvím, s paní učitelkou, která neumí anglicky, s učiteli, kteří v době online výuky nic moc nedělali. (Ano, byla jich spousta, stejně jako je spousta novinářů, kteří stojí za zlámanou grešli, zveřejňují nepravdivé či pokřivené informace, nechutně se hrabou v lidském soukromí, pachtí se za světskou slávou na úkor poctivosti, k nestrannosti mají sakra daleko – nenapsal byste i něco o nich, pane Nekorektní?) Tuto zkušenost promítá autor dosti neprofesionálně do svých komentářů, aniž by se namáhal problematiku prozkoumat zevrubněji a z více stran. A pak – a to je to smutné - zvěstuje své pravdy do celého širého internetového světa.
Až bude podobné psychedelické pravdy zvěstovat Franta z hospody, neřeknu půl slova. Franta není žurnalista a nečeká se, že bude dbalý zásad novinářského řemesla. Pan Martínek by měl být profesionál, i vzhledem k podrobnému výčtu předchozích pozic a zaměstnání, který je uveden za jeho články. No, není. Ve skutečnosti podává stejný výkon jako jím nenáviděná učitelka angličtiny. Prosím, aby si alespoň tento jediný postřeh sebekriticky vzal k srdci.
Jenže novinařina pana Martínka, zaplaťpánbůh, nezajímá ani zdaleka tolik lidí jako učitelství. Učitelování je oblíbeným tématem všech i proto, že se s ním setkali všichni (s pozitivní i negativní zkušeností), zato mnoho novinářských blábolů valná část národa nečte. Kantor prostě ovlivní život každého z nás mnohem víc než novinář, pane Martínku.
V dobrém i ve zlém (nedělám si iluze, mnoho nadšených dětských duší bylo necitlivým přístupem ve škole pošlapáno a navždy demotivováno). Ale aby vliv dobrý převládnul, na to jsou neustále potřeba mladí dobří učitelé. Aby mladí dobří lidé chtěli učit, musí je k tomu motivovat i patřičné finanční ohodnocení, ať se to někomu líbí, nebo ne. Šikovný mladý člověk tak po absolvování školy neodejde na místo, kde má nástupní plat i dvakrát vyšší než ve školství, ale třeba začne učit matiku nebo němčinu naše potomky.
Napadlo pana Martínka v jeho omezenosti, že plat ve výši 130 procent platu průměrného je tu hlavně kvůli zmíněným učitelům budoucím? Že většina stávajících to v klidu doklepe do důchodu? Fakt panu Nekorektnímu nepřišlo divné, že průměrný věk českého učitele/učitelky se blíží padesátce? Že se do povolání, kde nikdo nic nedělá, nikdo nikoho nic nenaučí, v covidu a o prázdninách, které jsou furt, si válí šunky, mladí lidé kupodivu tak nějak nehrnou? Že děti jeho čtenářů budou možná učit vyhořelé důchodkyně, nevládnoucí ani chytrým telefonem? Vážně tohle, lidi, pro své děti chcete?
Já prostě jen doufám, že autorovy nikoli kontroverzní, ale totálně zavádějící, diletantské texty o školství, o němž ví naprosto kulové, bude číst co nejméně lidí.
Romana Žibrická, učitelka angličtiny
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Na důstojný život je potřeba mzda 41 tisíc, vypočetli experti. V Praze víc
Money
Petr Novák: Že se nestydíte vyplachovat lidem mozky
Pane Martínku, velmi mě pobavil váš článek. Je od vás hezké, že se podle svých možností zamýšlíte nad úrovní učitelů, ale nemáte pocit, že byste si měl zamést před vlastním prahem? Nechápu, jak může novinář kritizovat učitele. Novinář je dnes synonymum pro člověka, který píše za peníze manipulativní a lživé články na objednávku zadavatele. Většina novinářů se nestydí lhát a manipulovat se čtenáři. Učitele, který nemá potřebné dovednosti, ředitel propustí, ale my musíme dnes a denně číst články od prostitutů režimu, kteří vyplachují lidem mozky a není proti tomu obrana.
Z vašeho článku je zjevné, že si práce učitelů nevážíte. K tomu není co dodat. Možná byste měl vyzkoušet týden výuky na druhém stupni, kde jsou integrovaní nejen žáci s poruchami učení a chování, ale také skupinky ukrajinských žáků. Možná byste o učitelích uvažoval trochu jinak. Na závěr bych vás chtěl parafrázovat.
Takže vážení novináři. Vy kteří berete za svojí práci slušné peníze (větší než učitelé). Kdy se dočkáme fundovaných, zasvěcených článků, které nám pomůžou orientovat se v dané problematice? Kdy se dovzděláte, abyste se mohli k dané problematice alespoň lehce orientovat? Kdy nám přestanete lhát, manipulovat s námi. Kdy se přestanete chovat jako prostitutky?
Komentář Stanislava Šulce s titulkem Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené? vyvolal sérii čtenářských reakcí. Vybíráme dvojici reprezentativních názorů čtenářů. Reakce zveřejňujeme bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře. 
Dopisy čtenářů: Proč stát šetří jenom na důchodcích?
Názory
Petr Novák
Jana Tvrzníková: Přijďte si vyzkoušet odučit týden za šet tisíc
Vážený pane Martínku, nebudu Vám vypisovat, jak může být i moje práce učitelky obtížná, ale... Pracuji s dětmi 30 let, nejen tady, ale byla jsem na školách například i v JARu, Británii, Německu. Zvládla jsem učit na gymnáziu, vysoké škole, pracovala jsem i s předškoláky, jezdila na tábory s dětmi ze sociálně slabých rodin. Teď pracuji 14 let na základní škole v Praze. Mám zkrácený úvazek o tři hodiny týdně, které dost často v podstatě zdarma odsupluji.
V tom „svém volnu“ pracuji na výukových materiálech pro nakladatelství, dělám semináře pro učitele, překládám, abych trochu navýšila náš příjem (žijeme z něj v Praze dva). A víte, jaký mám platový výměr? Hrubého něco přes 33 tisíc. Vám to přijde moc? Mně to za ty roky práce přijde skoro nedůstojné. Píšete cosi o kvalitě učitelů, proč tedy nemají školy na výběr z odborníků? Protože za ty peníze, minimálně v Praze, nikdo zas tak do školství nespěchá. Můj syn se mi vysmívá, že za můj plat by nenastoupil ani jako absolvent.
Já Vás zdravím a klidně někdy přijďte týden na škole za mě vzít a odučit hodiny za asi šest tisíc, co Vám přistanou další měsíc na účtu. A nebo alespoň zapřemýšlejte, jestli třeba se tu nevyhází spousta peněz za úplně jiné státní zaměstnance, kteří nepřináší společnosti vůbec nic. Já jich tedy znám docela dost.
Jana Tvrzníková
Jiří Švehla: Umělá inteligence vás, negramotné novináře, brzy nahradí
Pane Martínku, měl jsem možnost v poslední době číst některé z Vašich článků o školství a učitelích a musím říct, že obdivuji, kolik lží a zla jste dokázal koncentrovat do tak krátkého textu. Je vidět, že o školství nemáte přehled a naopak obdivuhodně zvládáte plošně kydat hnůj na celé školství.
Škoda, že se jako novinář nedokážete dostat k faktům a zabývat se třeba výsledky mezinárodních srovnávacích testů a umístěním ČR a porovnat to s procentem HDP, které jde na školství u nás. Škoda, že jste nikdy neviděl školství za hranicemi ČR, abyste si mohl porovnat, jak obrovský rozdíl v podpoře vzdělávání je ve Finsku, na Islandu či v Japonsku oproti ČR.
Vaše úvaha o učitelích ve stylu: „až vyhraje řidič se škodovkou závody formulí, teprve pak si zaslouží svůj plat“, je naprosto absurdně stupidní.
Budu tedy parafrázovat Váš pamflet uveřejněný na Newstreamu.
Takže vážený novináři. Jestli jste se prapodivně domohl prostoru na internetu, dejte nám, kteří tyto články čteme, také nějakou hodnotu. Naučte se psát na základě pravdivých informací, buďte objektivní, přestaňte prskat a vztekle dupat a dejte nám pedagogům, kteří musíme za vás vychovávat děti, abychom to aspoň mohli dělat, když už jste si je pořídili a dlabete na to.
Jestli to nedokážete, nevadí. V poslední době pracuji s umělou inteligencí a kam ty Vaše cancy hrabou na to, co ChatGPT vytváří. Budete brzy nahrazen.
Jiří Švehla
Petra Slavíková: Shazovat učitele by vám šlo, ale řeknete jim to i do očí?
Opravdu Vám přijde normální takovýmto nechutným způsobem dehonestovat učitele? Pan Martínek se pohybuje ve školním prostředí, má odborné zkušenosti a může srovnávat? Prošel všechny školy, všechny třídy, viděl všechny učitele při práci?
Nebo je to jen zapšklý, žlučovitý jedinec, který od stolu, pěkně v klidu, vysmolil tuto ubohou nechutnost? Až budete moji reakci propírat s ostatními (tak nějak to předpokládám), tak ano, jsem také učitelka, tedy ta potrefená husa. Ocenila bych velice, kdyby ten mnou nevážený pán, který si dovolil takovýmto odporným způsobem shazovat učitelské povolání, zavítal mezi učitele a řekl jim tyto nechutnosti do očí. Ale to by asi nešlo, na to nejspíš nebude mít „koule“, že?
Petra Slavíková
