ECB otáčí kormidlo: od vysoké inflace ke slabému růstu
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Jinak řečeno, stále větší část Rady guvernérů je přesvědčena o udržitelnosti desinflačního trendu, který nezlomí ani vyšší cenové tlaky ve zbytku letošního roku. Podobně jako Česko čeká i eurozónu dočasný nárůst inflace ke konci letošního roku způsobený efektem nižší srovnávací základny. Odhadujeme dočasný nárůst meziroční inflace z říjnových 2,0 procent na 2,6 procenta v prosinci. Centrální banka s tímto nárůstem ve své poslední prognóze nicméně počítá, stejně jako naplněním 2procentního cíle ve druhé polovině příštího roku.
Nezůstat za křivkou
Naproti tomu, z pohledu růstových čísel byly poslední dva měsíce pro ECB spíše zklamáním. A právě z toho plyne aktuálně největší obava centrální banky – nezůstat za křivkou. Neboli, nedržet úrokové sazby až příliš vysoko, čímž by zbytečně házela ekonomice klacky pod nohy. To se ECB stalo v opačném gardu v letech 2021-2022, kdy razila rétoriku o dočasném charakteru inflace a s vyššími sazbami proto dlouze otálela.
Výše zmíněné obavy výrazně ovlivnily rozhodnutí ECB jít se sazbami dolů na 3,25 procenta na říjnovém zasedání. Od té doby došlo k vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, které přináší další negativní rizika pro růst v eurozóně. To ostatně přiznala i sama šéfka ECB Christine Lagardeová, která vnímá Trumpovy politiky (zejména zvyšování celních tarifů) primárně prizmatem negativního poptávkové šoku, tedy působícího ve směru ještě nižšího růstu (a také inflace) v eurozóně.
Zdá se tedy, že v Radě guvernérů sílí hlasy pro co nejrychlejší snižování sazeb na neutrální úroveň. Ani tam se však úrokové sazby nemusí zastavit. To je koneckonců i náš základní scénář, ve kterém očekáváme vcelku svižný posun sazeb směrem dolů až na 2 procenta v polovině příštího roku. Trhy jsou přitom naladěny ještě více holubičím způsobem, když vidí terminální sazbu v tomto cyklu pod 2 procenta.
Šest nejzkušenějších českých top manažerek se po třech letech příprav rozhodlo vyjít nyní na světlo s nově vzniklým spolkem Inspire & Impact Network, který má do roku 2030 výrazně zlepšit leadership a pracovní šance žen na českém pracovním trhu a současně tím i změnit Česko k lepšímu. Novinářům svůj koncept, který se naplno rozjede od ledna 2025, představila prezidentka spolku a dlouholetá vrcholná manažerka s praxí ve finančním, generálním a HR řízení velkých českých i nadnárodních firem Renata Mrázová.
Mrázová, Kijonková, le Moigne. Nejvlivnější ženy Česka chtějí zlepšit pracovní šance žen
Leaders
Komunisté dovedli zemi do hluboké krize bydlení, kdy se na byty vytvářely pořadníky, institucionalizovala se protekce a korupce a melouchaření, píše v reakci na komentář Dalibora Martínka ekonom a bývalý politik Roman Češka. 
Polemika: Komunista neuměl dobře nic, ani stavět byty, píše Roman Češka
Názory
