EU by na Trumpova cla reagovat neměla. Ať nejdřív odstraní ta, která si uvaluje na sebe

Trumpova cla zahýbala světem. Napříč zeměmi, napříč trhy. A svět nyní přemýšlí, jak Spojeným státům vrátit úder. Jenže žádné „zub za zub“ by se dít nemělo. Evropská unie by naopak na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Zaměřit by se měla především na svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe.

Jak by tedy měla EU reagovat na Trumpova cla?

• nemstít se, nenaskakovat na jeho hru
• dát přednost rozvaze a moudrosti před primitivně instinktivním „zub za zub“
• cla Spojeným státům nezvyšovat, ideálně je snižovat (EU chtěla být vzorem světu v Green Dealu, ať je jím radši ve snižování cel)
• navýšení cel Spojených států kompenzovat snížením či zrušením „cel“, často ničivějších, která si EU uvaluje sama na sebe, jako je Green Deal, emisní povolenky, tuhá byrokracie a přeregulovanost a předotovanost

Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla. Po něčem takovém ostatně volá i Trumpův pobočník Elon Musk.

Než k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu dojde, EU by si měla odstranit svá vlastní „cla“, která si uvaluje na sebe. Bude pak atraktivnějším podnikatelským a investičním prostředím. A Spojené státy budou motivovanější s ní vzájemnou zónu volného obchodu založit. Oba celky tak budou snáze čelit Číně, která představuje skutečnou hrozbu. Jde o mohutnící ekonomiku, která však nezná tradici evropského humanismu, demokracie a politické plurality.    

Trumpova cla zabolí Američany. Co všechno jim podraží?

Money

Finanční trhy se propadají a zbytek světa tají dech, ale plošná cla, která vyhlásil prezident Spojených států Donald Trump, nejspíš pocítí i americké domácnosti, napsala agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Stop „počínšťování“

Takže EU by se měla i proto přestat „počínšťovat“. Tedy například zastavit nárůst objemu legislativy. Vždyť objem legislativy EU (celkové množství právního textu, tedy délka a rozsah jednotlivých právních aktů) vzrostl o 729 procent od Maastrichtské smlouvy (1994) a o 101 procent od Lisabonské smlouvy (2010). Samotný počet právních aktů ale rostl mnohem pomaleji – o 174 procent od Maastrichtské smlouvy a o 25 procent od Lisabonské smlouvy (viz graf níže). Tento rozdíl ukazuje, že legislativa EU se nejen rozšiřuje, ale také se stává obsáhlejší.

Byrokracie a přemíra kontrol

Nárůst legislativních požadavků EU klade na firmy a podniky stále větší nároky, které jsou v souhrnu mnohem více zatěžující než Trumpova cla. Mezi hlavní problémy, s nimiž se české firmy potýkají, patří byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy, přemíra kontrol a nové regulační směrnice, včetně těch zaměřených na zelenou transformaci.

Jedním z klíčových nových pravidel je směrnice EU o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která firmám ukládá povinnost informovat o své uhlíkové stopě. Evropská komise nedávno představila návrhy na zjednodušení reportů o udržitelnosti. Změny vypadají na první pohled líbivě, například zprávy budou povinné pouze pro podniky s více než tisíci zaměstnanci, zatímco dřív se počítalo se čtvrtinovým počtem. Ale ve skutečnosti nejspíš například zemědělce a potravináře dopadnou úplně stejně, jako by ke zjednodušení nedošlo.

Česko zdatně snižuje emise, ale nad ESG reporty se firmy trápí

Money

Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Předložená legislativa má změkčit nová ESG pravidla natolik, že se jim vyhne zhruba 80 procent firem, hlavně malých a středních, které jim měly původně podléhat. Ty díky menší byrokracii ušetří v přepočtu 110 miliard korun ročně, odhaduje Evropská komise. K tomu jednorázově uspoří zhruba 40 miliard korun, neboť nebudou muset zavádět požadované vnitřní postupy pro příslušné reportování.

Nárůst administrativní zátěže, například vyplňování tabulek pro různé úřady, vede ke zvyšování fixních nákladů a snížení konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků. Tento trend může posílit pozici nadnárodních korporací.

Lukáš Kovanda: Trumpova cla mohou Čechům zlevnit dovolené. Už toto léto by mohly jít dolů ceny letenek

Názory

Vrcholná letní turistická sezóna se pomalu, ale jistě blíží a letos ji zásadně mohou ovlivnit nová cla Spojených států. Ta americký prezident Donald Trump oznámil tuto středu, v rámci takzvaného Dne osvobození.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další výzvou například opět pro potravinářský průmysl je deklarace původu surovin, která má zabránit odlesňování, i když v EU k takovému odlesňování nedochází a lesy v Česku naopak rostou. Toto opatření může ohrozit konkurenceschopnost evropských výrobců, protože certifikáty z třetích zemí mohou být méně transparentní.

Rizikem je, že mnoho firem se může rozhodnout přestat odebírat komodity od evropských zemědělců, protože výrobky ze třetích zemí mohou vykazovat nižší uhlíkovou stopu, i když jejich skutečný proces výroby může být méně ekologický.