Karel Pučelík: Evropa smrtícímu fentanylu odolává. Poděkujme sociálnímu státu
Spojené státy už měsíce drancuje fentanyl, ročně zabije desetitisíce lidí. Evropa je vůči této droze, která je asi padesátkrát silnější než heroin a navíc i levnější, dosud takřka imunní. Podle britského týdeníku The Economist za to může sociální stát, kterého si ale ne všichni dostatečně váží.
Už několik měsíců se i v našich končinách hovoří o fentanylu, droze, která se v poslední době rozšiřuje po světě. Hlavně ve Spojených státech je možné spatřit její devastační dopady. Podle týdeníku The Economist tam ročně zabije na 70 tisíc lidí, což je víc než padlých Američanů ve válkách ve Vietnamu a Afghánistánu dohromady.
Podle nedávných dat si denně vyžádá kolem 200 obětí, droga je tak nejčastější příčinou úmrtí dospělých Američanů do 45 let. Nynější děsivá drogová epidemie ve městech USA se prý nedá srovnat se situací v evropských městech, a to i ta mívají svých problémů dost. Evropě se však nárůst popularity této drogy vyhýbá. Aspoň prozatím.
Fentanyl přitom vznikl v Evropě jako legální léčivo. Není ničím novým. Poprvé ho syntetizoval belgický chemik Paul Janssen na sklonku 50. let minulého století. Netrvalo dlouho a lékaři ho začali předepisovat pacientům jako lék na bolest. Fentanyl je syntetický opioid, který je až stokrát silnější než morfin, což je vhodné pro pacienty s opravdu silnými bolesti, například pro ty na konci života.
Na předávkování v USA ročně zemře na 110 tisíc lidí, dvě třetiny má na svědomí fentanyl. Nový opioid je desetkrát nebezpečnější než heroin. Protidrogové vládní agentury podcenily nástup mexických drogových kartelů. Místo do nových skenovacích technologií na hraničních přechodech Spojené státy investovaly do stavby hraniční zdi a nyní v drogové válce s narkobarony prohrávají na celé čáře.
Nová hrozba, Spojené státy decimuje droga silnější než heroin
Politika
Chvála sociálního státu
Jako droga je asi padesátkrát silnější než rozšířený heroin, uživatelé se s ním mohou snadněji předávkovat. Popularitu si fentanyl jako masově rozšířená droga získal až za mořem. Zmíněný britský magazín pro to má vysvětlení v rozdílném systémovém přístupu ke zdravotnictví v evropských státech a USA.
„Až americký kapitalismus bez zábran pomohl udělat z drogy fenomén. Od 90. let 20. století tam lékaři předepisovali léky proti bolesti bez uvážení a na pobídku bezskrupulózních farmaceutických firem. Do roku 2015 bylo v Americe ročně předepsáno přibližně 227 milionů opioidů, což je zhruba jeden recept na každého dospělého,“ uvádí The Economist s tím, že řada závislých pak plynule přešla k nelegálním dodavatelům, často z Mexika.
Výhodou Evropy oproti USA je výrazně rozsáhlejší sociální stát a dostupné zdravotnictví. Zdejší pacienti mohou i přes veškeré mouchy poměrně pohodlně a relativně levně podstoupit zákrok a péči, kterou potřebují. Léčba se pak zaměřuje konkrétně na jejich problémy a nemusí hledat rychlou úlevu v lécích na bolest. Pro ty, kteří si i přesto vybudují závislost, existují cesty ven prostřednictvím substituční léčby.
Věhlasný newyorský psychiatr Samuel Glazer a nejen on letos zaznamenal prudký nárůst klientů trpících depresemi a důsledky závislostí na alkoholu a drogách. A nejsou to ledasjací klienti, ale „vlci z Wall Street“, tedy špičkoví makléři a šéfové firem z proslulého finančního centra. I samotné firmy registrují nárůst problémových manažerů a zavádějí pro ně stále více pomocné programy, napsal deník The Wall Street Journal.
Vlci z Wall Street trpí. Propadají závislostem, psychiatři i firmy řeší prudký nárůst případů
Money
Tálibán a afghánský mák
V Evropě se zatím fentanylem ročně předávkuje přibližně 200 lidí. Odborníci i úřady mají výhodu znalosti odstrašujících případů z USA, a nebezpečí proto monitorují. Přesto však v Evropě není úplně vyhráno. „Když jsem mluvila s ministrem (zahraničí USA) Blinkenem, řekl o syntetických drogách toto: Buď je to problém, který máte, ale o kterém nevíte, že ho máte, anebo je to problém, který budete mít,‘“ řekla Politicu eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, podle které v Evropě jsou laboratoře s takovou kapacitou, že mohou spustit krizi velmi rychle.
Úřady by měly být ostražité i kvůli geopolitické situaci, jež způsobuje nedostatek heroinu, který je na starém kontinentu nejvíc zneužívaným opiátem. The Economist připomíná, že téměř všechen evropský heroin tradičně pochází z máku vypěstovaného v Afghánistánu. Tálibán však není tomuto „oboru“ nakloněn a po návratu k moci proti pěstitelům zakročil. Lze tak očekávat, že nedostatek heroinu budou drogové kartely řešit přimícháváním levnějšího fentanylu nebo úplnou náhradou touto syntetickou drogou. Precedent by se našel. Na přelomu tisíciletí se kvůli Tálibánu zpřetrhaly dodavatelské řetězce poprvé a v Estonsku tehdy spotřeba alternativní drogy výrazněji stoupla.
Podle týdeníku si evropské autority i při vědomí toho všeho zaslouží opatrné uznání. „Ukazuje se, že sociální stát, který mnozí pravicoví politici hanlivě označují za příčinu pomalého růstu evropských ekonomik, má i své kladné stránky. Sehrál svou roli v tom, že ušetřil své občany nejhorších životních osudů,“ uvádí. „Ale zajistit, aby tomu tak bylo i nadále, bude vyžadovat ostražitost a odvahu,“ uzavírá The Economist.
Další komentáře a analýzy Karla Pučelíka čtěte zde
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích - a samozřejmě klimatické změny - přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. 
Spalničky, syfilis, dna, lepra a malárie. Pět nemocí z viktoriánské éry, které se kradmo vrátily na Západ
Enjoy
