Dalibor Martínek: Potáhne Putin dál do východní Evropy? Kdo mu v tom zabrání?
„Šachy jsou nejintelektuálnější sport,“ prohlásil na pódiu hotelu v černomořském středisku Dagomys nedaleko Soči Vladimir Putin začátkem června roku 2014. Konal se tam jubilejní 45. ročník vyhlášeného dětského turnaje v šachu s účastí více než tří set školáků z celého světa.
Z Putinovy strany to byl, kromě marketingu ve stylu focení se s dětmi, také výsměch. Výsměch Ukrajině, které pár měsíců předtím s pomocí zelených mužiků sebral nedaleký Krym. Za nečinného přihlížení Západu. Západ vyhlásil sankce, které se fungování Ruska nijak nedotkly.
Nyní si Putin bere celou Ukrajinou. Západ se v době postupu zelených mužiků a dopadání ruských raket na Ukrajinu dva dny radil o sankcích. Jsou prý „mimořádně tvrdé“. Běžný Rus, volič Putina, je však nezaznamená. Putin se při slovu sankce musí smíchy popadat za břicho.
Klíčová otázka nyní je, co bude dál. Naplní Putin pohlcením Ukrajiny, za nečinného přihlížení Západu, své ambice? Nebo půjde dál?
Chce „jen“ obnovit impérium v hranicích bývalého Sovětského svazu, nebo nebude váhat pustit se dál. Slovensko, Moldávie a tak dále. Salámovou metodou by přebíral jednu východoevropskou zemi za druhou. Experti na Rusy říkají, že se zastaví až tam, kde narazí na ozbrojený odpor.
Pokud je jeho záměrem obnovit bývalou slávu v hranicích SSSR, bylo by po Ukrajině na řadě Pobaltí. Nebo Kazachstán. Ten je od Evropy tak daleko, že je dopředu jasné, že by Putin neměl se Západem žádný problém. Kdyby si však troufnul na Pobaltí, a začal ho pod vylhanými záminkami anektovat, půjde Německo do války? Nebo Francie?
Proti Ukrajině jsou tu fatální rozdíly. Estonsko, Lotyško i Litva jsou členy EU a NATO. Zastavilo by to Putina? Jak je vidět, s mezinárodním právem si hlavu neláme. Skutečně by Německo kvůli Pobaltí obětovalo životy svých vojáků? A kdyby chtělo bojovat, umělo by to vůbec? Popravdě, v současnosti je mu ve prospěch Ukrajiny líto i peněz, natož vojáků.
Letos bude Putinovi sedmdesát let. Moudrost stáří se nedostavila. Šílený stařec nyní nechává v boji s „nacisty“ bombardovat mateřské školy. Dřív by úvahy o dalším postupu Ruska na Západ působily jako bláznovství. Stejně jako nedávno působila šíleně myšlenka, že by Rusové vpadli na Ukrajinu. Už tam jsou.
Putin zvažoval rizika a velká neviděl. Počítal s tím, že západní země mají v Rusku miliardové hodnoty a zájmy. Měl finanční rezervy pro případ tvrdých sankcí. Navíc může Evropu kdykoliv podusit či poškvařit na plynu a na ropě. Nakonec stačila jedna návštěva Číny, kde si válku posichroval, a mohlo se jít na věc.
Putin jako šachista. To je motiv, který rád nechává rozvíjet. Přestože profesionální šachisté tvrdí, že ho nikdy neviděli šachy hrát. Faktem je, že své „hry“ má rozmyšlené na několik tahů dopředu.
Možná byla Ukrajina od začátku v myslích některých západních státníků připravena jako myš pro hada. A možná jenom nestála Západu za pozornost, je „příliš“ na východě. A z druhé strany, Rusové mohli považovat Ukrajinu nejen za sféru svého vlivu, ale i jako součást své dávné říše. Minimálně Sovětského svazu. Oddělení Ukrajiny v roce 1991 mohli cítit jako jakousi zradu. Na kterou v té době neuměli reagovat. Nyní umějí. Za cenu mnoha životů.
Vláda Spojených států je připravená pomoci ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému opustit Kyjev a zabránit tak, aby byl zajat nebo zabit postupujícími ruskými silami. Prezident však zatím odmítá opustit Kyjev i zemi, informoval list The Washington Post, jehož zprávu zaznamenala i některá ruská média.
Zelenskyj odmítl nabídku Spojených států na evakuaci
Politika
Slabá reakce Západu otevírá Putinovi další možnosti, které tento „šachista“ zvažuje.
Je tu jeden klíčový aspekt, který nakonec rozhodne. Američané. Ne, že by šli s Ruskem do vojenského konfliktu. Nebo ho nějakými sankcemi přitlačili ke zdi, to určitě ne. A Joe Biden také nepůsobí jako nějaký pistolník z Texasu.
Ale zabít Amerického vojáka? To se zatím nikomu nevyplatilo. Američané jsou, na rozdíl od Evropanů, schopni a ochotni bojovat. A jsou největší vojenskou mocností světa. Šachista Putin to ví. Státy východní Evropy by měly na kolenou prosit Američany, aby u nich umístili aspoň malou jednotku. Pět set, tisíc chlapíků. Ti sice žádnou bitvu nevyhrají, ale BUDOU tam. Aby medvěd nežral jablka za plotem, píchněte do nich hřebík.
Přestože je pro Američany východní Evropa dost vzdálená, utrpení Ukrajinců, cynicky řečeno, může hrát východní Evropě do karet.
