Hlavsová: Stírací los jako dárek? I ponožky jsou větší poklad
O Vánocích si máme navzájem plnit přání, realita je ale často taková, že součástí vánoční nadílky jsou také dárky, které příjemci nevyužijí či neocení, jsou jen tak „do počtu”. Čerstvě realizovaná anketa Fondee, které se zúčastnilo 2250 lidí, potvrdila některé průzkumy z posledních let, dle kterých téměř každý druhý zažívá o Vánocích z nějakého daru zklamání.
Co je ale asi ještě horší – v naší anketě se více než polovina respondentů doznala k tomu, že zbytečné dárky nakupuje. Zhruba čtvrtina za ně utratí do tisíce korun, čtvrtina do pěti tisíc a zhruba 5 procent dotázaných do deseti tisíc korun. Do značné míry si tak zklamání pod stromeček nadělujeme navzájem sami a vědomě, nemluvě o tom, že za to ještě platíme.
Co takové zbytečné dárky mohou být? Stačí zalovit v paměti – možná ani nijak hluboko, vzhledem k tomu, že vánoční nákupy jsou v plném proudu. Odpověď je, že může jít v zásadě o cokoliv, co pro někoho koupíme bez většího rozmyslu, abychom měli prostě splněno, nebo co kupujeme možná trochu navíc proto, aby pod stromečkem byla co do počtu dárků opravdu bohatá nadílka. Zejména děti mají přece z rozbalování ohromnou radost…
Narazila jsem na studii, podle níž se většina finančních návyků utváří do sedmi let věku dítěte. Udivilo mě to. Většina z nás si asi ani nepamatuje, jestli se s námi o penězích naši rodiče v tak útlém věku vůbec bavili. Pokud ano, tak asi velmi málo: podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) se rodiče nejčastěji začínají s dětmi o penězích bavit až po jejich sedmých narozeninách.
Hlavsová: Je smutné, že dospělí Češi jsou asi tak finančně gramotní jako sedmileté děti
Názory
K celému problému ještě přispívá současná rostoucí popularita online marketů, které nabízí zboží nízké kvality za nízké ceny – toto zboží je určené ke krátkému používání a prodejci spoléhají na impulzivní koupi právě například k Vánocům.
„Tady ti Ježíšek nechal aspoň nějakou blbost,” možná slýcháte a děsíte se, co přijde. Největší riziko zklamání z dárku logicky panuje v případě zboží, které musí odpovídat vkusu obdarovaného, jako je oblečení, parfémy či věci do domácnosti. Když to nevyjde, tak je to trapné, ale z mého pohledu nejde o zcela vyhozené peníze. Někdy lze věc v obchodě vyměnit, případně z ní může mít radost někdo jiný.
Esencí vyhozených peněz za vánoční dárek jsou podle mě výherní losy. Bohužel nejde o nic neobvyklého – podle naší ankety se s nimi v posledních letech pod stromečkem v nějaké formě setkaly skoro tři čtvrtiny respondentů. Postaraly se o to také samotné loterijní společnosti, jejichž marketing se na prodej losů coby vánočního dárku cíleně zaměřuje.
Lidé v Česku loni prosázeli 873,2 miliardy korun. Meziročně se objem vkladů zvýšil o 15 procent, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2022 zvýšil o 15,4 procenta na 814,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 18,6 miliardy korun.
Propadli Češi hazardu? Objem vkladů se meziročně zvýšil o 15 procent, vedou automaty
Money
Losy pod stromeček nepatří
Že Ježíšek losy nosí, do určité míry chápu – desítky až stovky korun darem je vlastně vzrušení ze stírání losu a přání obdarovanému vyhrát peníze. To lidem přijde jako příhodnější dárek u příležitosti romantizovaných vánočních svátků než třeba peníze v hotovosti. Z naší ankety vyplynulo, že jen jednotky procent lidí dávají o Vánocích hotovost, pětina to dělá někdy, pětina výjimečně a více než polovina prakticky nikdy.
Jenže pravděpodobnost mluví jasně a v drtivé většině případů jsou losy už v okamžiku nákupu jen bezcenným barevným kusem papíru. Když se nad tím člověk zamyslí trochu více, tak co je to za nápad, darovat pod stromeček hazard? Některé losy jsou dokonce navržené tak, že relativně velký počet jich vyhraje řádově stokoruny, což může lákat k tomu hrát znovu. To už je opravdu lepší darovat ponožky, které aspoň zahřejí.
Již zmíněná anketa navíc poukázala na zajímavý paradox, a to že byť se drtivá většina lidí s výherními losy v poslední době pod stromečkem setkala, tak dvě třetiny si nemyslí, že jde o dobrý dárek.
Podle mě je ještě horší, když jde o dárek pro děti, byť třeba odrostlé. Jistě, každý jim chce dávat najevo, že jim přeje miliony, ale loterie je koneckonců ten nejhorší nápad, jak jejich šance na blahobyt zvýšit a hlavně co jim dát do vínku finanční gramotnosti. V jednom z průzkumů agentury Ipsos pro Fondee mezi rodiči vyšlo, že 80 procent jich chce do dospělosti finanční gramotností vybavit. Hazardem se toho ale nedocílí.
Oněch pár set za los je mnohem účelněji vynaložených, pokud jim je vložím jako první vklad na investiční účet. Takový dárek má taky emoci, může leccos naučit a hlavně má potenciál změnit jejich život k lepšímu. Milionáři se sice nestanou hned, pokud ale u investování zůstanou, tak jimi pravděpodobně jednoho dne budou.
Autorkou je Eva Hlavsová, ekonomka a spoluzakladatelka investiční platformy Fondee
