Inflace byla v březnu vyšší, než se čekalo, hlavně kvůli potravinám
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Ani citelný pokles cen pohonných hmot a obecně energií, meziročně o 4,9 procenta, kvůli růstu cen potravin nestačil na to, aby vývoj inflace odpovídal předpokladům.
Vyšší než očekávaná inflace by však neměla Českou národní banka vést k přehodnocení jejího současného výhledu dalšího postupu při předpokládaném dalším snižování základní úrokové sazby. Naopak, zavádění cel ze strany Spojených států nyní umocňuje sázky na mnohem rychlejší snižování úrokových sazeb v USA a v té souvislosti také jinde ve světě, včetně ČR.
Donald Trump pokračuje ve své nevyzpytatelnosti. Nyní to sice má krátkodobý pozitivní efekt, z dlouhodobého hlediska ale podobné kroky povedou k dalším problémům. Řídit stát jako trollí farmu však je součástí hlubších strategií, které přinejmenším ideologové ovlivňující nejvyšší patra americké politiky sdílejí.
Stanislav Šulc: Řídit stát jako trollí farmu
Názory
Zatímco ještě před oznámením Trumpových cel ve středu minulý trh mínil, že základní úroková sazba ČNB klesne v ročním horizontu jen o 0,25 procentního bodu, nyní už soudí, že to bude minimálně o 0,75 procenta, na rovná tři procenta.
I když tedy ČSÚ potvrdil březnovou inflaci na úrovni 2,7 procenta, lze pořád mnohem spíše sázet spíše na zrychlení tempa snižování úrokových sazeb ČNB než na jeho zpomalení. S tím ostatně koresponduje i včera zveřejněný odhad českého ministerstva financí, že Trumpova cla zpomalí hospodářský růst ČR o 0,6 až 0,7 procentního bodu, což znamená celoroční ztrátu pro českou ekonomiku nejspíše v rozsahu 60 až 70 miliard korun. Takový vývoj si spíše říká o rychlejší snižování úrokových sazeb ČNB.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Karel Pučelík: Trump dělá Američany znovu chudými. Jak dlouho mu budou útok na jejich blahobyt trpět?
Názory
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Chce snad Trump dovést USA k bankrotu? Jeho kroky mohou být promyšlenější, než se zdá
Názory
