Inflace v Česku i přes zdražení dovolených zaostala za očekáváním. Je to nadějná zpráva pro novou radu ČNB
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
I když si obyvatelé ČR uvědomují pokles kupní síly způsobený inflací a obávají se své vlastní finanční budoucnosti nejvíce v historii sledování od roku 2003, zahraniční dovolenou si velmi často odepřít nedokázali. I kvůli dvouletému „půstu“, jejž způsobila pandemie covidu a s ní související restrikce, které turistické cestování znesnadnily, ba znemožnily.
Inflace v Česku v červenci meziročně stoupla o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Oproti červnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami energií, pohonných hmot a v oddíle rekreace a kultura, uvedl Český statistický úřad. Inflace v červenci stoupla potřinácté za sebou. Nárůst je však nižší, než očekávali analytici i ČNB.
Potřinácté za sebou. Inflace v Česku stoupla na 17,5 procenta, kvůli energiím i dovoleným
Money
Nakonec se tedy nenaplnily nejčernější expertní odhady, podle nichž měla inflace meziměsíčně přidat až takřka tři procenta. Růst cen energií mezi červnem a červencem totiž nebyl tak vydatný, aby takový meziměsíční nárůst způsobil.
Vše o inflaci čtěte zde
Meziročně pak inflace zrychlila, i když méně, než se obecně čekalo, zejména kvůli zdražení potravin, hlavně masa, sýrů a olejů. Výrazně, ovšem víceméně v souladu s o čekáváním, narostly meziročně ceny energií, třeba plynu o takřka 60 procent. Zatímco v červnu činila inflace 17,2, nyní je tedy 17,5 procenta. Nejvyšší expertní odhady přitom počítaly s meziroční inflací 19,3 procenta.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
V příštích dvou měsících by tak inflace v meziročním vyjádření mohla zůstat pod psychologickou úrovní dvaceti procent, i když nová prognóza ČNB počítá s jejím zářijovým růstem nad tuto úroveň. To je příznivá zpráva pro současnou bankovní radu ČNB. Zvyšuje se totiž pravděpodobnost, že by už letos nemusela být razancí inflace dotlačena k zvednutí základní úrokové sazby nad úroveň sedmi procent. Mohla by pak argumentovat, že inflační tlaky jsou skutečně převážně dovážené, když inflace v porovnání s očekáváním zmírňuje i při stabilizaci úroků.
Inflace by se v posledních třech měsících letošního roku měla stabilizovat na úrovni pod dvaceti procent, v příštím roce pak začít postupně citelněji zmírňovat. Za celý letošní rok vykáže inflace průměrné nejpravděpodobněji celoroční tempo 16,5 procenta. Příští rok pak zhruba 11 procent.
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Analytik Gavor: Vláda by měla drahou elektřinu víc kompenzovat, v tom patří na chvost Evropy
Money
