Izolace Číny před světem zesiluje. Nejen ve vztahu ke covidu
Čína stupňuje politiku nulové tolerance. Nikoli však pouze ve vztahu k šíření epidemie covidu. Nákaza jen přiživila budování „čínské bubliny” izolující se od nežádoucích vlivů Západu. A Hongkong vezme s sebou.
Jsou to téměř dva roky, co Čína uzavřela své hranice vnějšímu světu ve snaze zastavit šíření viru COVID-19. Na počátku světové pandemie Čína vyhlásila uzávěru v desetimilionovém Wu-chanu, odkud se nákaza rozšířila do celého světa. Od té doby Čína ještě vystupňovala strategii nulové tolerance. Jeden případ nákazy může vést k místním lockdownům či testování celého města. V době, kdy se většina světa učí žít s covidem a najít způsoby, jak otevřít mezinárodní cestování, tak Čína zůstává ve svém přístupu izolovaná a osamocená.
Číně se na počátku globální pandemie podařilo vytvořit pro svých 1,4 miliardy obyvatel bublinu, ve které se život blížil předcovidovému normálu, i čínská ekonomika se z příchodu pandemie otřepala rychleji než jiná hospodářství. Vládnoucí komunistická strana tohoto úspěchu používala jako důkazu, že systém vlády jedné strany je lepší než západní politické systémy, především pak ten Spojených států.
Regulace algoritmů se dotkne největších čínských internetových společností, jako jsou Bytedance (provozovatel sociální sítě TikTok), Tencent nebo Kuaishou Technology, uvádí agentura Bloomberg.
Čínský internet dostane pravidla, o kterých se Západu ani nesnilo
Leaders
S pokračující pandemií se ale v Číně stále objevují lokální ohniska nákazy a frustrace vlády, která si myslela, že se jí politikou nulové tolerance podaří virus vně svých hranic kompletně eliminovat, nadále narůstá.
Čínská bublina
Čína se světu neuzavírá jen na úrovni státních hranic. Uzávěra hranic přišla v době, kdy se nejlidnatější země světa stále více uzavírá do sebe. „Ideologicky se Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga stále více izoluje, což je v ostrém kontrastu s obdobím mezinárodního otevírání z 80. a 90. let minulého století,“ uvedl pro CNN Carl Minzner z čínských studií Rady pro mezinárodní vztahy. Stále více Číňanů je kritických vůči Západu. Politika nulové tolerance covidu se prozatím těší podpoře široké veřejnosti, ale zůstává otázkou, jak udržitelný je tento stav dlouhodobě.
Po téměř dva roky již nemůže většina Číňanů vycestovat do zahraničí. Mezinárodní lety téměř neexistují a při návratu je vyžadovaná přísná a dlouhá karanténa. Úřady navíc přestaly vydávat cestovní pasy pro jiné než nezbytné a neodkladné cesty.
Jedna z mých prvních cest po utažení lockdownových šroubů během loňského podzimu mířila do Dubaje na palubě British Airways. Nic ale nešlo podle plánu. 
British Airways: Mohl by servis v byznys třídě být vůbec horší?
Enjoy
Zahraniční návštěvníci, od turistů po studenty, mají v drtivé většině případů vstup do Číny zapovězen. Ti, kteří dostanou povolení k příjezdu, stejně jako vracející se čínští občané musejí podstoupit minimálně dvoutýdenní hotelovou karanténu. Ta může být místními úřady prodloužena až na čtyři týdny. Následuje ještě dlouhé období sledování v domácím prostředí. Ústřední čínská vláda nařídila regionálním správcům vybudovat stálá karanténní centra. Město Kanton na jihu země postavilo centrum hotelového typu s pěti tisíci pokoji na ploše 46 fotbalových hřišť.
Čínští vůdci jdou lidu v době uzavřených hranic příkladem. Prezidentova poslední zahraniční cesta proběhla v lednu 2020, kdy navštívil Myanmar. V posledních 22 měsících nepodnikli výjezd ani premiér Li Kche-čchiang či někdo z dalších pěti členů politbyra komunistické strany.
I potom, co Čína otevře své hranice, zůstane otázkou, za jakých podmínek, kdy a komu povolí návštěvy. Na ty, které si Peking v zemi nepřeje, dojde až úplně nakonec. „Předchůdci Si Ťin-pchinga v zemi sice tolerovali působení západních novinářů, pracovníků neziskových organizací a občas dokonce vítali akademiky,“ říká Victor Shih, odborník na Čínu z University of California v San Diegu a dodává: „Současná administrativa ale jejich přítomnost vnímá jako zdroj nežádoucích vlivů.“
Soukromý tryskáč, ostrov nebo jachta jsou hlavními prioritami pro čím dál větší počet cestovatelů. Segment luxusních dovolených během pandemie nebývale narostl a stejně tak i zisky cestovních kanceláří, které je zajišťují.
Covid vystřelil zájem o luxusní dovolené. Před davy bohatí utíkají i na jižní pól
Enjoy
Hongkong ve vleku Pekingu
Kdyby covidová pandemie zasáhla svět před deseti lety, pravděpodobně by Hongkong šel vlastní cestou. Dnes ale Hongkong, který má do roku 2047 garantován status samosprávné oblasti, po vzoru Číny přijal politiku nulové tolerance.
To negativně dopadá například na jednu z předních světových leteckých společností, v Hongkongu sídlící Cathay Pacific. Zatímco většina aerolinek se již dostala na 70 až 80 procent odbavených letů a přepravených cestujících z předpandemické doby před dvěma lety, Cathay Pacific se stále potácí na 1,5 procenta. A stejně jako v případě Číny to ani u Hongkongu nevypadá, že by se na tom během příštího roku mělo něco změnit.
Německo se potácí nad demografickou propastí. Zvyšuje se riziko, že za několik let ztratí status země, kde se dobře žije a je považována za prosperující stát s vysokou životní úrovní. Vyplývá to z nové studie Institutu německé ekonomiky (IW).
Německo chytá balanc nad propastí. Málo pracujících věští ztrátu prosperity
Money
