Jakub Kudýn z J&T: Evropa zvládne i příští zimu. O průmysl jen tak nepřijde
Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.
Na první pohled se může zdát, že se Evropě podařilo něco, co se ještě donedávna zdálo jako nemožné. Snížila svoji závislost na ruském plynu na pouhých 10 procent, obrovský pokles oproti předválečným 45 procentům. Evropa úspěšně nahrazuje ruský plyn, a to zejména díky LNG, jehož dovoz se mezi březnem a zářím meziročně zvedl o neuvěřitelných 68 procent.
Na regasifikaci takového množství zkapalněného plynu přitom Evropa ještě loni ani neměla infrastrukturu. I s tím se poprala a naplnila evropské zásobníky téměř ze 100 procent. A díky významným úsporám, kdy Evropané oproti průměru předchozích tří let spotřebovali za říjen o celou čtvrtinu méně plynu, to vypadá, že Evropa tuto zimu zvládne.
Zopakovat letošní scénář i příští rok však nebude možné. K největšímu omezení dovozu ruského plynu totiž došlo až v průběhu léta. Na jeho konci už byly zásobníky naplněny podle plánu Evropy z 80 a více procent. Naplnit je příští rok bez plynu z Ruska ale bude mnohem větší oříšek.
Dočasná sázka na LNG
Už letos se v Německu, Itálii, Polsku, Nizozemsku a Finsku rozšířila kapacita regasifikace LNG o 18 miliard metrů krychlových (bcm) ročně a v příštím roce se předpokládá dokončení projektů o celkové kapacitě dalších 50 bcm. Předválečným 150 bcm plynu z Ruska se to ale nevyrovná. Spolu s navýšením dodávek jinými plynovody, zejména z Norska, a s pokračujícími úsporami, bude situace i příští zimu zvládnutelná, ale bude napínavější než letos.
Navzdory ochlazení v minulém týdnu jsou zásoby plynu v Česku k dnešnímu dni druhé nejvyšší od roku 2014. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát se snaží snížit spotřebu plynu kvůli problémům v dodávkách, které souvisejí s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Vláda má za cíl během této zimy uspořit 15 procent plynu, což je 800 milionů metrů krychlových. Zatím se povedlo uspořit více než 180 milionů metrů krychlových.
I přes mrazy má Česko druhé největší zásoby plynu za devět let, tvrdí Síkela
Money
Samozřejmě s takto dramatickým plněním zásobníků byly a budou spojeny vysoké náklady, v srpnu dosáhly ceny plynu až astronomických 350 eur za megawatthodinu, což jsou násobky posledních let. S takto vysokými cenami se začaly objevovat teze, že Evropa se stane nekonkurenceschopná a mohlo by dojít až k deindustrializaci, zjednodušeně by se všechny velké průmyslové podniky odstěhovaly za levnějšími energiemi.
Evropa bude silně motivovaná postavit infrastrukturu ze států mimo Rusko, jelikož plyn z trubek bude vždycky levnější než LNG. Proces zkapalnění plynu, jeho naložení na loď a opětovné zplynování, je daleko méně efektivní a také mnohem dražší.
Za další úspěch českého předsednictví Evropské unie označuje dnes dojednání podmínek nouzového omezení cen plynu list Financial Times. Českým vyjednavačům se podle deníku podařilo dohodou o cenovém stropu zakončit velmi aktivní práci posledních měsíců. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se přitom Češi v čele sedmadvacítky zemí museli vyrovnat s nebývalou řadou výzev.
Pochvala pro Fialu a spol. Dohoda o plynu je dalším úspěchem českého předsednictví, píší Financial Times
Politika
Na cestě k efektivnější Evropě
Co se týče ceny LNG, ta se bude napříč světem znormalizovat. Plyn v Evropě by neměl stát 5krát více než v USA. Proč? LNG je globální komodita a větší poptávka bude znamenat vyšší ceny pro všechny na celém světě. Američtí producenti jednoduše nebudou chtít prodávat plyn levně v USA, když bude možnost ho prodat do Evropy za pětinásobek. Ceny se zvednou i pro Asii, jež je na LNG závislá a bude si konkurovat s Evropou. Cenové rozdíly mezi kontinenty vždy budou, ale nemělo by platit, že Evropa bude platit násobky oproti zbytku světa.
Dalším argumentem, jež zaznívá v neprospěch Evropy, je její závislost na dovozu komodit pro výrobu energií. Tato nevýhoda se ale celosvětově nepotvrzuje, mezi velmi úspěšné průmyslové země řadíme například Japonsko, Jižní Koreu nebo Tchaj-wan, což jsou země na zdroje chudé a musí většinu dovážet, ale zbohatly díky tomu, že se soustředily na činnosti s vysokou přidanou hodnotou a naučily se zdroje využívat efektivně.
Zároveň to vypadá, že například německé průmyslové podniky se velmi rychle naučily efektivně hospodařit s plynem a spotřebují ho nyní významně méně aniž by dramaticky snížily produkci. V průzkumu hospodářského institutu Ifo asi 75 procent německých podniků tvrdí, že snižují spotřebu plynu, aniž by musely snížit produkci a 40 procent z nich tvrdí, že by dokázaly spotřebu plynu snížit ještě více. Samozřejmě to neplatí pro všechny podniky – firmy zabývající se výrobou chemie, ocelárny atd. významně trpí a s nimi bude následně trpět celá evropská ekonomika.
Opravdu si nemyslím, že je vše růžové, situace v následujících letech nebude lehká, ale zároveň není katastrofická, jak může z médií vyplývat. Pokud Evropané napnou všechny své síly, může Evropa z aktuální situace vyjít efektivnější a konkurenceschopnější.
Vše k evropské energetické krizi čtěte zde
Země Evropské unie se dnes po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Rozhodnutí unie vyvolalo nevoli Kremlu.
Konečně shoda v EU na zastropování cen plynu. Bude nižší, než chtěl Brusel
Money
