Jan Bureš: Inflace bude odeznívat delší dobu. Michl nasadil lehce jestřábí rétoriku
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Doprovodný komentář guvernéra ČNB Aleše Michla byl lehce jestřábí. Nejzajímavějším momentem bylo přímé vymezení se guvernéra vůči očekávání trhu pro první polovinu roku 2023. Trh (sázející na pokles sazeb na začátku roku 2023) může být podle Michla překvapen eventuálním dalším růstem sazeb, pokud by se naplnila některá z pro-inflačních rizik. K těm ČNB řadí především rychlejší mzdový vývoj (oproti prognóze), příliš uvolněnou rozpočtovou politiku a hrozbu ztráty ukotvenosti inflačních očekávání.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Žádná změna. ČNB ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech
Money
I po dnešním zasedání nadále očekáváme pro nejbližší kvartály stabilitu sazeb na úrovni 7,0 procenta. Inflační očekávání v podnikovém sektoru sice podle našeho názoru nejsou dobře ukotvená a v prostředí relativně mělké recese (nejsme tak pesimističtí na výkon ekonomiky jako ČNB) bude inflace odeznívat pravděpodobně relativně dlouhou dobu.
Sazby budou klesat, ale ne hned
To se ovšem centrální banka bude dozvídat postupně a silné „nové argumenty“ pro růst sazeb budou na začátku nového roku chybět. Navíc předpokládáme, že lednová inflace může být nižší než naznačoval po dnešním zasedání guvernér - mluvil o blízkosti 20 procent, zatímco nám vychází v tuto chvíli čísla v okolí 16 procent (nejistota spojená s lednovým odhadem je však extrémní).
Na druhou stranu lehce jestřábí komunikace podle nás ukazuje, že holubičí většině v bankovní radě se příliš nelíbí tržní sázky na pokles sazeb v první polovině příštího roku a rozhodla se to jasně komunikovat. Pokles sazeb v první polovině roku je i podle nás velmi málo pravděpodobný, a to nejen kvůli přetrvávající dvouciferné inflaci, ale také kvůli pokračujícímu růstu úrokových sazeb v eurozóně. V základním scénáři počítáme nadále s prvním poklesem úrokových sazeb až ve čtvrtém kvartále roku 2023.
Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.
Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky
Money
Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.
Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší
Leaders
