Jan Bureš: Jsou české hory příliš drahé?
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
V průměru šly ceny v restauracích vzhůru oproti roku 2019 o více než 70 procent, zatímco v EU pouze o necelých 30 procent. V některých populárních „dovolenkových“ destinacích jako v Itálii pak pouze o 20 procent. Čím to je a je to udržitelné?
Jedním z důvodů může být nižší startovací hladina u cen služeb v méně bohatších „konvergujících ekonomikách“ jako je Česko. V těch učebnicově platí, že ceny služeb rostou v procesu ekonomického dohánění z nižších úrovní rychleji než v bohatých společnostech. A tento proces může být ještě urychlen vysoko-inflačními epizodami, kdy nominální mzdy mají tendenci dohánět prvotní cenové šoky a udržují setrvačně zvýšenou inflaci v „na práci“ náročných službách – včetně restaurací, hospod a kaváren.
Druhou stranou této mince by ovšem měl být i růst kvality a jejího dorovnání s vyspělejší částí Evropy. Pokud se tak neděje, mohou časem bohatší čeští klienti české hory (ale i jiné turistické destinace) opouštět a vyrážet za lepší a již jen o něco málo dražší destinací do zahraničí. Současně bude platit, že část nižší příjmové skupiny a část střední třídy na dražší služby nemusí mít vždy prostředky a bude své nákupy omezovat. To by nebylo nic mimořádného – stačí se podívat do nejbohatších evropských zemí v čele s Norskem, kde jsou návštěvy restaurací (zatížených drahou prací) v zásadě luxusem.
Současně ovšem platí, že v průměru je u nás cenová úroveň v pohostinství stále o něco nižší než u nejbližších „turistických“ sousedů v čele s Rakouskem. Proto by teoreticky „kvalitní“ česká zařízení mohla cílit na nové zahraniční klienty, pro které sousední Rakousko po menším zdražování ovšem z vyšších základů překročilo snesitelnou mez. To ostatně potvrzuje i výše zmíněný rozhovor z týdeníku Ekonom. Předpokladem úspěchu však není jen kvalita restauračních a ubytovacích služeb, ale i širší infrastruktury (například sjezdovky, vleky, doprava), tak aby propast mezi rakouskou a českou zkušeností nebyla příliš hluboká.
Mobilní operátor T-Mobile se spojil s výrobcem bezpilotních letounů Primoco a společně testují stroj, jehož technologie slouží k vysílání mobilního signálu.
Jizerskou 50 pokryje mobilní signál z dronu. Jde o evropskou premiéru
Zprávy z firem
Patří k nejpopulárnějším miliardářům. Byznys Igora Rattaje se totiž za poslední dekády dotknul řady oblíbených oblastí, jako jsou hudební festivaly či filmové hity. Nejvíc energie ale soustředí na rozvoj českých a slovenských hor, kde jeho TMR provozuje celou řadu areálů. Jak se pere se změnami počasí a jak se mu daří využívat byznysový potenciál hor v létě? O tom jsme mluvili s Igorem Rattajem v letním vydání magazínu Newstream CLUB, který se věnoval návratu Česko-Slovenska. Nyní si můžete rozhovor přečíst poprvé online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.
Král českých a slovenských hor Igor Rattaj: Rakušané musejí lákat nové lyžaře. I ty z východu
Leaders
