Jan Bureš: Tři důvody, proč dnes ČNB opět razantně zvýší sazby. Základní úrok až na sedm procent
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (nikoli novou makroekonomickou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová pro-inflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB musí reagovat.
Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 koruny za euro, ten se však nyní pohybuje okolo 24,70 koruny za euro a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší.
A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza.
Sazby půjdou na sedm procent
S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka „výrazného” růstu úrokových sazeb. Očekáváme zvýšení o 125 bazických bodů na rovných sedm procent.
Zásadnější otázkou z pohledu trhů však nakonec bude podoba politiky centrální banky po červnovém zasedání, kdy se výrazně obmění její složení. Je jasné, že inflační rizika nejenom v Česku, ale v celém vyspělém světě zesilují. I proto v nadcházejících kvartálech půjdou výrazněji vzhůru sazby i na místech, kde to ještě nedávno nikdo nečekal.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
V eurozóně předpokládáme do konce roku pohyb sazeb z minus 0,5 procenta na 1,25 procenta, zatímco poslední prognóza ČNB počítala pouze s kosmetickým utažením měnové politiky ze strany ECB do konce roku. V takovém prostředí mohou trhy i nové interní prognózy bankovní radu tlačit do dalšího růstu sazeb i v druhé polovině roku.
Pro zklidnění budou trhy (koruna) potřebovat vidět, že nová bankovní rada nebude apriori vylučovat další pohyb sazeb směrem vzhůru a bude jasně komunikovat, že stabilizace rozvolněných inflačních očekávání je nyní „naprostou prioritou”. Věříme, že k tomu nakonec dojde, ale může to trvat i několik nadcházejících měsíců - do srpnového/zářijového zasedání.
V mezičase bude klíčové, aby měly trhy jistotu, že bankovní rada neodvolá probíhající intervence na podporu koruny. Zde mohou investoři nabýt jistotu o něco rychleji a v tuto chvíli se zdá, že i některé holubice (Oldřich Dědek) aktivní používání devizových rezerv podporují. Samo o sobě to však k trvalejší úlevě na koruně asi stačit nebude - k té dojde, až budou mít trhy jasno ohledně úrokové politiky „obměněné” bankovní rady.
Slovenská ekonomika letos poroste o 1,4 procenta, uvádí ve své nové makroekonomické prognóze slovenská centrální banka. Ta svůj odhad výrazně zhoršila. V březnové prognóze ještě počítala s dvojnásobným tempem růstu. Inflace bude podle bankéřů letos i příští rok přes 10 procent.
Guvernér NBS: Slovensko čeká letos i příští rok dvouciferná inflace
Money
