Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Co by mělo být českou prioritou v energetice
Nejdříve si musíme říci jaké jsou cíle, tedy co vlastně od energetiky chceme. Co je její funkcí a jakou má roli ve společnosti, která se bez stabilní dodávky elektrické energie neobejde.
Náš přístup by se měl odvíjet od několika zásadních principů (pilířů naší stavby) jejichž naplňování je v každém kroku našeho rozhodování vyhodnocováno.
Základní principy
Prvním principem je zajištění energetické bezpečnosti země v době míru, v době konfliktu, například hybridního, v době výrazného vojenského konfliktu v blízkosti našich hranic či přímo na našem území. Zároveň nezapomeňme na živelní pohromy a schopnost zásobovat spotřebitele i v době povodní, tornád atd., a to v konkrétních krajích a regionech v okamžiku kdy c,elá soustava není z jakéhokoliv důvodu funkční. Pokud to někomu přijde jako samozřejmé, tak jej ujišťuji, že všechna opatření od prvních ničivých povodní v roce 2002 zůstala jen na papíře. Základním parametrem je tedy energetická bezpečnost v krizových stavech nebo v době bez propojení s okolními soustavami.
Druhým principem je ekonomické optimum na úrovni minimálních nákladů pro celou ČR v rámci výroby, přenosu a dodávek po distribučních sítí pro domácnosti, průmysl a další segmenty našeho hospodářství. Dnes vidíme kalkulace bez započtení nákladů na dotace, kompenzační podpory a tzv. kapacitní mechanismy.
Třetím principem je výše emisní stopy CO2/1 kWh v rámci celého řetězce od těžby a transportu surovin až po výrobu a dodávku spotřebiteli. Naše plány toto kritérium nenaplňují. Nahrazujeme uhlí plynovými zdroji využívajícími plyn z LNG. Emisní stopa je obdobná jako u uhlí.
Čtvrtým principem je potom odstranění stávajících distorzí a příčin dnešního stavu. Tedy uvědomění si, že žádný funkční trh s elektrickou energií nikdy neexistoval. Dokladem toho je zpráva Evropského účetního dvora, tedy auditora Evropské komise, který v lednu 2023 vydal dokument, jenž jasně konstatuje, že tady nikdy nefungoval trh s energií. Prioritou je mít nový design trhu, který odpovídá potřebám ČR a Evropy.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží
Leaders
Co dělat, aby Česko mělo dostupný a levný plyn
V oblasti plynu je prvním krokem zajištění diverzifikace tranzitních tras včetně neprodleného zahájení výstavby propojení sever-jih a spoluúčast aspoň na čtyřech terminálech LNG na pobřežích Evropy. Konkrétně spoluúčast na terminálu LNG v Lubinu (SRN), Polsku, Chorvatsku a Holandsku. Dále výstavba plynovodu ze severu Polska přes Moravu přímo do Rakouska a dále na jih do Chorvatska. Po 12 letech od schválení tohoto projektu by bylo dobré začít konat, nejen vytvářet papíry. My nemůžeme být závislí na trase vedoucí jen z Německa a z Ukrajiny přes Slovensko.
Z hlediska obchodu potom vytvoření státního obchodníka na plyn a uzavření dlouhodobých smluv na dodávky plynu LNG. Ideálně pod patronací EU či ve spolupráci s několika dalšími zeměmi.
Jak postupovat u elektrické energie
Tam je těch věcí více. Ale první bodem je přepočtení našich výhledových bilancí zpracovávaných ČEPS pro ministerstvo průmyslu a obchodu tak, aby respektovaly uvedené strategické pilíře rozvoje a daná kritéria, a nejen technické parametry provozu sítí. Velmi heslovitě řečeno, základním parametrem je energetická bezpečnost v krizových stavech nebo v době bez propojení s okolními soustavami. Druhým parametrem jsou náklady na výrobu jedné kWh a náklady na straně spotřebitele. Třetím potom respektování nízké emisní stopy CO2 v celém řetězci od těžby po dodávku surovin.
Stát musí také vytvořit obchodníka s elektrickou energií, který bude garantovat stabilitu dodávek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v ČR. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Síkela chce řešit energetickou krizi založením státního obchodníka s energiemi
Politika
Tak, jak máme stanovena Maastrichtská kritéria pro vyrovnaný rozpočet členských států EU, tak bychom měli přistupovat i k energetice. Každá země by měla mít smluvně zajištěnou dodávku na svou dlouhodobou spotřebu. Měla by platit povinnost prokázat Evropské komisi, že státy mají zajištěnu dodávku elektřiny například na období 20 let ze 60 procent, na 15 let ze 70 procent, na 10 let z 80 procent a na pět let z 90 procent. Obdobný systém by měl platit i u již uvedených kontraktů a dodávek na plyn.
Řešilo by to nejen stabilitu cen pro spotřebitele, ale i druhý problém – potřebu zajistit financování pro výstavbu nových zdrojů. Investoři by v dlouhodobých kontraktech měli jistotu odběru.
Tento model energetiky povede k zajištění výstavby nových zdrojů. V dnešním stavu bez toho, aby stát garantoval umístění elektřiny na trhu a dotoval výstavbu, dnes nepostavíte solární ani větrnou elektrárnu, jaderný zdroj, plynovou, a nakonec ani uhelnou elektrárnu.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Michal Šnobr: Postup státu při zestátňování ČEZ je absolutně skandální
Politika
Socializace nákladů a privatizace zisků
Dnešní návrhy vychází z toho, že stabilitu a rozvoj energetického systému bude zajišťovat financování ze strany daňových poplatníků. Uvažuje se o rozdělení trhů na elektřinu podle různých typů výrobních zdrojů. Tedy na trh pro takzvaně čistou elektřinu, pro špinavou elektřinu či pro elektřinu z plynových elektráren. Stabilita výrobní struktury má být zajištěna kapacitními platbami a „contracts for difference“ (tj. státními pobídkami a garancemi pro investory do elektráren). Nicméně výnosy zůstanou v rukou obchodníků a výrobců. To lze popsat jako socializaci nákladů a privatizaci zisků. Zůstane zachován systém obchodování, kdy se zvyšují ceny na úkor spotřebitelů. Je zřejmé, že ti, co vytvořili dnešní nefunkční pseudotrh, který zkolaboval, nemohou vytvářet nový model.
Jaký by měl být český energetický mix
Měl by být založen na schopnosti zásobovat regiony a fungovat při využívání občasných zdrojů energie nazývaných jako OZE. Zároveň by mělo jít o zdroje jejichž realizace je z časového hlediska dobře predikovatelná a kdy tedy budeme schopni reagovat na budoucí technologický vývoj.
S ohledem na postoj EU zde budou OZE, budeme muset využívat plyn, i když zde by bylo jasně lepší abychom se opřeli minimálně v teplárenství o uhlí a základem výroby elektřiny a tepla bude jaderná energetika. Světový vývoj se odklání od velkých zdrojů, a směřuje právě z důvodů nákladů, k reaktorům, které mají menší či spíše střední výkon a jsou stavěny v logice modulárních konstrukcí. Tím, že doba výstavby je cca 3,5 roku, tak se náklady na jednu instalovanou kW snižují. Ve výrobních nákladech elektřiny a tepla jsou největší položkou finanční náklady, a to z 60 procent, a ty přímo souvisí s časem. Je to jako v případě bankovního úvěru. Je veliký rozdíl, zda se vám investice začne splácet za 3,5 roku nebo za 8 let. Další výhodou je tzv. pasivní jaderná bezpečnost těchto zdrojů. To jim umožňuje výstavbu v blízkosti spotřebitele a ideální využití pro dodávky tepla. Tedy odstranění toho, co máme dnes s velikostí havarijní zóny v okolí dnešních jaderných elektráren.
Malé modulární reaktory by podle ČEZ mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor bude stát v roce 2032 v Temelíně, uvedla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.
Velmi ambiciózní plán ČEZu? První malý modulární reaktor chce spustit za devět let
Zprávy z firem
Úkol, který je před námi je optimalizace výkonového rozdělení s ohledem na energetickou bezpečnost, náklady pro spotřebitele a emisní stopu. Mějme na paměti, že musíme být schopni zdroje servisovat. Provozovat zdroj, který je unikátní nebo řadu zdrojů, které svými výkony vyžadují extrémní využití podpůrných služeb k zachování stability soustavy, není krok správným směrem. Rozhodujeme o energetice na dalších 80 let. Musíme zachovat schopnost flexibility a schopnost prosadit naše názory v Evropské komisi. V každém případě musíme ukončit slepé následování experimentu, kterým Německo přivedlo velkou část Evropy do ekonomických potíží.
Vše k energetické krizi čtěte zde
Michal Šnobr k současnému stavu energetiky a situaci v ČEZ:
