Ježíšek bude letos bohatší, Black Friday rekordní. Čechům se vrací víra
Spotřebitelský sentiment se zlepšuje, protože díky loňskému odeznění vysoké inflace a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti pokračuje obnovený růst reálných mezd.
Šetřit na vánočních dárcích letos plánuje zhruba pětina Čechů, ukázal jeden aktuální průzkum. To je výrazně méně než v předchozích letech. Za Vánoce tak letos „padne“ nejspíše kolem 65 miliard korun, z toho jen během „Black Friday“ a jen na internetu rekordních odhadem osm miliard. Čechům se totiž postupně vrací víra. Víra, že ekonomika teď alespoň po nějaký čas pojede bez otřesů, vyvolaných světodějnými okolnostmi jako pandemie či válka.
Nejde o víru slepou. Například ceny energií budou v příštím roce znatelně nižší než letos. Příznivý vývoj neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí ani nárůst ceny složky regulované – ten by ani u elektřiny ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky.
Levnější elektřina i plyn
Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku. Celková cena elektřiny pro domácnosti v průměru klesne o zhruba desetinu v porovnání s letoškem. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíc korun.
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji než u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt pokles burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun po opět do osmi tisíc korun.
Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Lukáš Kovanda: Nižší ceny energií udrží inflaci na uzdě
Názory
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který v pátek stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane pod úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos. Tato vyhlídka se promítne slabšími letošními zábranami Čechů při adventním na kupování, které právě začíná.
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Česká harmonizovaná inflace na trojce. Je desátou nejvyšší v EU
Money
Vyšlapaná cesta pro Ježíška
Víra v českou ekonomiku tak i díky levnějším energiím dále vzroste, což dláždí cestu bohatšímu Ježíškovi již letos. Důvěra v českou ekonomiku, jak ji měří statistici, letos v listopadu vzrostla a vyrovnala tak svůj vůbec nejlepší výsledek za celou dobu od poloviny roku 2022.
V polovině roku 2022 přitom Češi začali plně pociťovat nepříznivé dopady války na Ukrajině, zejména pak právě dramaticky stoupající ceny energií a mimořádně vysokou obecnou inflaci. Letos v listopadu dosáhla důvěra v českou ekonomiku úrovně 98 procent svého dlouhodobého průměru uplynulých dvaceti let. Oproti říjnu se zlepšila nálada jak v segmentu spotřebitelském, tak podnikatelském. V podnikatelském se přitom meziměsíčně zlepšovala nálada ve všech klíčových sledovaných sektorech s výjimkou průmyslu, tedy ve stavebnictví, obchodě i vybraných službách.
Spotřebitelský sentiment se zlepšuje, protože díky loňskému odeznění vysoké inflace a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti pokračuje obnovený růst reálných mezd. Kupní síla spotřebitelů tedy narůstá, a ti se proto postupně osmělují k vyšší spotřebě. Náladu jim zlepšuje i to, že mnozí z nich mají nastřádány poměrně vysoké úspory, neboť míra úspor v tuzemské ekonomice je nadále výrazně vyšší než v letech před válkou na Ukrajině a před covidem. Vyšší ochota Čechů utrácet se pak příznivě projevuje i ve zmíněné podnikatelské sféře služeb a obchodu. To je vidět i v číslech k celkovému výkonu ekonomiky.
Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Podle reakcí analytiků míří celoroční údaj k jednomu procentu.
Domácnosti oživení samy neutáhnou. Ekonomika poroste pozvolna, tvrdí analytici
Trhy
Český statistický úřad v pátek zpřesnil údaje o výkonu tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Zlepšil mezičtvrtletní růst, z 0,3 na 0,4 procenta, zatímco potvrdil růst meziroční, na úrovni 1,3 procenta. Celkově je tak zpřesnění mírně příznivější, než analytici očekávali. Ekonomiku táhl nahoru sektor služeb, zatímco ji dolů stahoval průmysl a stavebnictví. Sektor služeb těží z obnovující se ochoty Čechů více utrácet.
Vánoce ovšem budou letos nejen bohatší, ale též dražší, což odráží nejen vracející se ochotu utrácet, leč i velkou inflaci uplynulých let. Za takovou štědrovečerní hostinu pro čtyři osoby si Češi ovšem letos připlatí výrazně více dokonce i v porovnání s loňskem, a to zhruba devět procent. Zdražení štědrovečerní hostiny tak vícenásobně překoná obecnou inflaci, zejména kvůli zdražení másla a vajec. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakému čelili loni, kdy se souhrnná cena meziročně zvýšila pouze o 0,4 procenta. Štědrovečerní hostina pro čtyři osoby letos celkově vyjde na zhruba 1387 korun. Loni to bylo ještě 1278 korun a roku 2022 jen o pět korun méně.
Lidé si letos za vánoční cukroví připlatí, zdražily totiž základní suroviny na pečení svátečních laskomin, uvedl Svaz pekařů a cukrářů. Kostka másla aktuálně atakuje cenovku 70 korun. Výrazně dražší než loni jsou suroviny jako ořechy, kakao i čokoláda. A podle odhadu Potravinářské komory ČR i analytiků ceny surovin do Vánoc neklesnou.
Kostka másla za 70 korun. To je realita. A bude hůř
Trhy
Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Přesto meziroční inflace se drží na vysokých hodnotách. Už v příštím roce by se měla inflace dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Potraviny dramaticky zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Proč?
Názory
