Karel Pučelík: Británie si připomněla výročí brexitového referenda. Není však, co slavit
Od britského referenda o setrvání v Evropské unii minulý týden uběhlo sedm let. Zatímco tehdy mnozí Britové vyhlíželi zářnou budoucnost bez svazujícího Bruselu, dnes se zdá, že většina společnosti zažívá deziluzi. Fakt, že se postoj k brexitu mění potvrdilo hned několik nových průzkumů a analýz. Nejkritičtější je skotská vláda.
O brexitu se v referendu hlasovalo 23. června 2016. Odpůrci členství v Evropské unii tehdy těsně vyhráli. Od té doby se ale mnohé událo, země vystřídala několik premiérů a o podobě brexitu se mnohokrát hlasovalo ve westminsterském parlamentu i jinde. Sliby z kampaně „leave“ se ale zatím neplní. Naopak, brexit přináší fůru potíží, v některých oborech chybí pracovní síla, přibyly obchodní bariéry. Brexit stojí za ztrátou až pěti procent HDP. S aktuální situací je spokojený málokdo, nejsou to ani odpůrci brexitu, ale ani jeho proponenti včetně Nigela Farage.
Mnozí Britové si už nějaký ten pátek realitu připouštějí, zvláště v době krize způsobené růstem životních nákladů. Pokud by se o členství v EU hlasovalo dnes, dost možná by k odchodu ani nedošlo. V den výročí agentura YouGov vydala průzkum, ze kterého vyplývá, že by pro opětovný vstup hlasovalo skoro 60 procent voličů. To je největší podíl za zmíněných sedm let. Dokonce i obyvatelé města Boston v Lincolnshire, kteří byli před sedmi lety nejvíce euroskeptičtí, dnes často hovoří jinak.
Průzkum také ukazuje, že Britové příliš nevěří současné konzervativní vládě Rishiho Sunaka (24 procent), víc respondentů důvěřuje i démonizované Evropské komisi (25 procent). Účastníci průzkumů bývali dlouhodobě výrazně pesimističtí ohledně budoucnosti evropského bloku. I to se ale v posledních měsících změnilo, 41 procent z nich vývoj EU dnes vidí optimisticky, počet pesimistů se tentokrát zastavil na 36 procentech.
Po nadšení z možnosti “znovu nabýt svobodu” vystoupením z EU přišlo vystřízlivění. Jako neúspěch hodnotí brexit většina Britů, vyplývá z aktuálního průzkumu společnost YouGov.
Tvrdé vystřízlivění. Brexit hodnotí jako neúspěch dvě třetiny Britů
Money
Johnson vs. Blair
Výročí referenda se pochopitelně pochopitelně moc neslavilo. Své sledující se na Twitteru pokoušel povzbudit dnes už bývalý premiér i poslanec Boris Johnson a popřál šťastný den nezávislosti. Zmínil několik domnělých pozitivní bodů – například rychlou počáteční fázi distribuce covidových vakcín nebo nezávislou zahraniční politiku. Jak ale podotýká The Guardian: „Jako obvykle je mnoho z toho, co říká, zavádějící nebo přímo nepravdivé.“
Jiný pohled prezentuje Tony Blair Institute, který v nové analýze považuje škody způsobené brexitem za „nepopiratelné“. „Sedm let po hlasování o vystoupení z Evropské unie a více než tři roky po formálním vystoupení potřebuje Spojené království novou debatu o svých budoucích vztazích s EU,“ míní autoři.
Institut bývalého labouristického premiéra, který patřil mezi proevropsky laděné lídry, by si přál výraznější reformu. „Je to nezbytné, protože, jak ukazuje naše analýza, britská veřejnost změnila své názory na brexit, hospodářská realita Spojeného království vyžaduje užší obchodní vztahy s Unií a rychlé změny ve světě vyžadují větší spolupráci a strategické partnerství mezi těmito dvěma blízkými sousedy,“ dodávají Blairovi analytici.
Británii hrozí zavírání automobilových továren a zánik tisíců pracovních míst, pokud rychle nedojedná úpravu brexitové dohody. Uvedla to mezinárodní automobilová skupina Stellantis, která v Británii zaměstnává více než 5000 lidí.
Británii hrozí kvůli brexitu krach výroby elektromobilů, varuje třetí největší automobilka na světě
Money
Nespokojení Skotové
Snad největší kritiku brexitu má na kontě skotská vláda, která k výročí vydala krátkou analýzu dopadů na tamější politickou situaci a ekonomiku. Skotové pro brexit nehlasovali a většina z nich by byla pro těsnější vazby s EU i dnes. Skotská ekonomika a hospodářství se potýkají s řadou strukturálních problémů, a tak je vcelku pochopitelné, že nechtějí nést další náklady za to, co ani sami nechtěli a nezpůsobili.
Z textu vyplývá, že brexit nepřinesl Skotsku takřka nic pozitivního. Jeden z bodů kritiky se zaměřuje na ohrožování autonomie, na což jsou Skotové citliví. „Namísto uznání role skotských decentralizovaných demokratických institucí a respektování jejich rozhodnutí nebo rozšíření přístupu založeného na dohodě a konsensu, přístup vlády Spojeného království stále více prosazuje autoritu Westminsteru nad skotským parlamentem a vládou,“ uvádí analýza. Důsledky dopadly také na hospodářství, zvláště na některé obory jako zemědělství nebo rybářský průmysl. Skotům vadí i odliv peněz z výzkumu a vývoje nebo ztráta volného pohybu, což i zde přináší nedostatek pracovních sil.
Navzdory problémům regionální vláda Humzy Yousafa ze Skotské národní strany hledí stále vpřed. Závěr analýzy je nepřekvapivý (vzhledem k důrazu vládní strany na boj za nezávislost), ale i tak působí skoro až výhružně: „Jsme odhodláni vstoupit do Evropské unie jako nezávislá země.“ Brexit tak nerozděluje jen společnost, ale i soudržnost Spojeného království.
V Anglii a Severním Irsku se v minulých dnech konaly komunální volby, které naznačily mnohé o celostátním rozložení sil. Radost mohou mít labouristé a opoziční strany. Pro Sunakovy konzervativce byly varováním.
Sunak vtipkuje, ale usmívá se spíš Starmer. Co o britské politice vypověděly komunální volby
Politika
Změna na obzoru?
Je až s podivem, že se za sedm let nezformovala skupina, která by nesouladu využila a zavázala by se vztahy s Evropou zlepšit. Brzké znovupřipojení k EU je vyloučeno i v případě, že by se k moci dostala Labouristická strana a dokonce i velmi proevropští Liberální demokraté. Podle posledních vyjádření se ale možná něco děje.
O nutnosti překopat aktuální vztahy s Evropou minulý týden hovořil labouristický stínový ministr zahraničí David Lammy. „Opětovné propojování Británie musí začít obnovením kontaktů s našimi evropskými sousedy,“ řekl s tím, že pro labouristy bude v případě volebního vítězství toto téma prioritou. I když tím patrně nemyslel přímo žádost o vstup do EU.
Nechuť lídra labouristů Keira Starmera a předních postav strany zavázat se ke konkrétnímu kroku je ovšem pochopitelná. Brexit je příliš polarizující téma, což je pro stranu doufající že bude sestavovat příští vládu riskantní. Pokud tedy dojde k nějakému zásadnímu přerýsování vztahů mezi Británií a Evropskou unií, bude to nejspíše, až budou labouristé vládní stranou.
Boris Johnson odchází z parlamentu. Jeho rezignace je stejná jako jeho dosavadní kariéra, plná kontroverzí. Před odchodem zkritizoval kolegy, poškodil vlastní stranu a ještě nechal ocenit řády a tituly své kamarády a „spolupachatele“ z kauzy „partygate“, píše ve svém komentáři Karel Pučelík, spolupracovník redakce Newstreamu.
Karel Pučelík: Johnsonův odchod ve „velkém“ stylu
Názory
Velká Británie se po odchodu z EU potácí v ekonomických potížích. Experti tvrdí, že rodiště průmyslové revoluce nutně potřebuje inovace. Jenže tomu podle kritiků stojí v cestě zásadní překážka: banky zatížené hypotékami, napsal deník The Wall Street Journal.
Co zabíjí výkonnost britské ekonomiky? Množí se hlasy, že banky a jejich posedlost hypotékami
Money
