Karel Pučelík: Britští zemědělci se bouří. Mnozí mají důvod, Jeremy Clarkson však měl zůstat doma
Zemědělci v úterý vyrazili na Londýn, aby protestovali proti zavedení dědické daně pro farmáře. Některými výhradami by se vláda zabývat mohla, ale na demonstraci se nabalili i politici a skupiny, které mají úplně jiné zájmy. Zemědělci navíc dostali velmi nečekaného mluvčího – někdejší tvář slavného pořadu Top Gear.
Centrum Londýna v úterý hemžilo traktory, holínkami a tvídovými saky, do britské metropole totiž vyrazili protestovat zemědělci ze všech koutů země. Rozčílil je návrh rozpočtu na příští rok z pera labouristické ministryně financí Rachel Reevesové, protože počítá s výrazným omezením výjimky z dědické daně, které se dosud majitelé farem těšili.
Do Londýna dorazilo asi třináct tisíc zemědělců. Velké protesty známe i z Prahy, nutno však dodat, že ty britské proběhly o poznání klidněji. Dokonce přinesly i něco dobrého, zemědělci nepřijeli s prázdnou, ale přivezli tuny vlastních produktů a darovali je do potravinové banky.
Jak upozorňují britská média, většinu protestujících skutečně tvořili zemědělci, mnozí z nich vedou menší rodinné farmy, ale na akci se pochopitelně nabalili i extremisté a konspirátoři všeho druhu nebo jen odpůrci vlády. Velmi byla vidět i krajní pravice. Událost si nenechali ujít ani politici a pokusili se o podzimní sklizeň politických bodů. Nechyběla ani nová šéfka opozice a lídryně konzervativní strany Kemi Badenochová.
O další méně či více „zajímavé“ postavy nebyla nouze. Objevil se i drzý Nigel Farage, „jehož“ brexit farmáře už poškodil, nebo i u nás známý bývalý moderátor Top Gearu Jeremy Clarkson. Oba ale věci příliš nepomohli…
Labouristé vs. zemědělci
Připomeňme si však krátce, o co vlastně ve sporu jde. Labouristická vláda Keira Starmera nedávno představila svůj první návrh rozpočtu. Ten slibuje masivní investice do zdravotnictví, veřejných služeb i infrastruktury, zároveň ale zvyšuje některé daně a platby sociálního pojištění. Labouristé to vysvětlují tím, že je třeba ekonomiku v první řadě stabilizovat, protože konzervativci jim zemi předali po čtrnácti letech vlády ve výrazně horším stavu, než se před volbami očekávalo.
Součástí ozdravného procesu je i zmíněné zrušení osvobození farem z dědické daně. Vlastně ale nejde o úplné zrušení. Daň se nadále nebude platit z prvního milionu liber (cca 30 milionů korun) hodnoty majetku, nad tuto úroveň bude nově dvacetiprocentní sazba, což je stále vstřícnější krok než vůči jiným byznysům, kde platí dvojnásobnou sazbu z celého majetku. Farmáři budou moct částku bezúročně splácet deset let, o čemž se může podnikům v jiných sektorech jen zdát.
Navíc je tu možnost předat farmu nejméně sedm let před smrtí, čímž se lze platbě zcela vyhnout. Jak upozorňují někteří dědici, do problémů se mohou dostat potomci farmářů, kteří svou usedlost bez jakýchkoli vedlejších záměrů předali svým dětem, ale jsou vážně nemocní a sedm let je pro ně dlouhá doba.
Ačkoli se najdou rodiny, pro které jsou nové podmínky velkým zklamáním, nelze říci, že by si vláda na farmáře zasedla. Opatření jsou součástí škrtů, které dopadají i na další obory. A na mnohé výrazně tíživěji. Neuspokojivý stav britské ekonomiky by se třeba dal vyřešit jinak, ale určitě ne bezbolestně bez většího výběru daní.
Životní styl nebo daňová optimalizace?
Výjimka byla v platnosti desítky let. Argumentovalo se tím, že zemědělství nebývá příliš výnosným způsobem podnikání, ale zvláště pro rodinné firmy je to „životní styl“. Aby zaplatili daň, museli by prý mnozí prodávat minimálně část pozemků a dělit a zmenšovat své farmy nebo je se jich úplně vzdát. Také se hovořilo o potravinové soběstačnosti, která je však v nedohlednu - a vždy byla.
Pro mnohé „farmáře“ se ale zemědělství stalo daňově výhodným oborem. V poslední době se našla řada zámožných osobností, které si nějakou farmičku na malebném venkově pořídili. Vláda nová opatření hájí právě i tím, že mnozí jdou na venkov nikoliv kvůli lásce k půdě svých předků nebo zájmům o potravinovou bezpečnost, ale aby se vyhnuli daním. Ceny půdy ostatně rostou, což z farem dělá slušnou investici. Otázkou je, zda jsou ve výsledku v ohrožení malé farmy nebo záměry bohatých majitelů půdy.
A zde se konečně vracíme k Jeremy Clarksonovi, který se pasuje do role zastánce zemědělců. Moderátor a novinář, který se proslavil peprnými testy aut, se v poslední době přesunul na venkov. V pitoreskní vrchovině Cotswolds nedaleko Oxfordu si otevřel vlastní farmu, kterou využil pro pořad „Clarksonova farma“ a nedávno přidal venkovskou hospodu, kde se snaží využívat jen britské produkty. Těžko ale jako globální hvězda pociťuje problémy rodinných farmářů.
Ani to by však nebylo na překážku, aby se za podmínky zemědělců veřejně bral. Nicméně právě Clarkson před lety veřejně hovořil o tom, že daňové zvýhodnění hrálo hlavní roli v jeho rozhodnutí si farmu pořídit. Dnes sice říká, že to není pravda, že chtěl na farmě hlavně střílet, ale stejně… Třeba Clarkson labouristické politiky na nápad zazáplatovat díru v rozpočtu sám přivedl.
Každopádně Clarkson strhává pozornost na sebe a svoje excesy namísto malých zemědělců. Ti by si zasloužili lepšího mluvčího, než člověka, který kam přijde, tam způsobí rozruch a kontroverzi.
Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.
Evropští zemědělci brojí proti masu z laboratoře, které umějí vyrábět i české firmy
Enjoy
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zvažuje, že by se v rámci podpory českého zemědělství zrušilo danění dotací. Daň je podle něj v Evropské unii výjimkou, uplatňují ji pouze Česko a Slovensko. Osvobození zemědělských dotací od daní by podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podpořilo i největší opoziční uskupení. Politici to uvedli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima.
Výborný zvažuje osvobodit zemědělské dotace od daně, ANO by to podpořilo
Politika
Alternativně hospodaří zemědělci v Česku zhruba na 16 procentech půdy, na jednom procentu půdy zavádí farmáři nové trendy jako například regenerativní zemědělství, řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Stále podle něj převažují konvenční způsoby, které používá přes 80 procent zemědělců. Odborníci ale očekávají, že počet farmářů používajících alternativní způsoby, mezi které patří například ekologické či regenerativní zemědělství, bude narůstat.
Tuzemští zemědělci stále častěji využívají půdu k alternativnímu hospodaření
Money
