Karel Pučelík: Bruselský magazín rozdal europoslanecké anticeny. A „bodoval“ i Čech
Už víte, komu to „hodíte“ v eurovolbách? Výběr magazínu Politico ukazuje, že se mezi schopnými politiky schovávají i poslanci evidentně nechápající smysl své práce či obyčejní flákači. Tak to v červnu raději neberte na lehkou váhu...
Volby do Evropského parlamentu se kvapem blíží. Je důležité dobře vybrat, koho do Bruselu vyšleme, protože se tam rozhoduje o mnoha zákonech, které ovlivňují náš každodenní život. Mezi aktuálními 705 členy tohoto politického kolosu se najdou skutečné osobnosti i schopní lidé, ale také členové velmi podivní, ne nepodobní postavám z belgického satirického sitcomu Parlament.
Právě druhé jmenované skupině (s čestnými výjimkami) věnoval magazín Politico anticeny „MEP unAwards“. „Vyhledali jsme zákonodárce, kteří vyčnívali z řady: rebely, buřiče, ostýchavky, hrubiány a směšné - a některé chvályhodné - kteří v uplynulých pěti letech osvětlovali práci Evropského parlamentu,“ uvádí k netradičnímu výběru magazín.
„Nejvyšší“ ocenění získaly dvě poslankyně. První je předsedkyně Roberta Metsolaová, středo-pravicová maltská politička skupiny EPP z Malty, která je ve výběru docela nevinně. Parlamentu vlila novou krev do žil, ale jak ale připomíná Politico, brzy musela hlavně řešit následky skandálu Qatargate a nastavovat nové principy, aby se podobným nešvarům v budoucnu zabránilo. Druhou postavou nemůže být nikdo jiný než řecká socialistka Eva Kailiová, která naopak stála v centru příběhu, ve kterém nechybí úplatky (nejen) z Kataru, kufry plné peněz ani drahé dovolené.
Tuskova liberální vláda ustála první velký test. V komunálních volbách ovládla většinu regionů i velká města, Právo a spravedlnost však zůstává stále silným uskupením. Vláda musí být neustále ve střehu, protože návrat Jarosława Kaczyńského není nereálný.
Karel Pučelík: Další bod pro Tuska. „Pohřbívat“ Kaczyńského je ale předčasné
Názory
Česká stopa
Do ankety se vešel i jeden český zářez, o který se postaral někdejší ministr zdravotnictví Zemanovy vlády Ivan David. Do parlamentu v roce 2019 nastoupil za Okamurovu SPD, spíše než konstruktivním přístupem se proslavil dezinformacemi a konspiračními teoriemi. Politico ho označilo za největšího „rebela“. „Hrdí“ na něj musí být zejména jeho nejbližší kolegové.
„Kdo by s takovými přáteli potřeboval politické nepřátele?“ ptá se magazín. David se totiž vyznamenal jako poslanec, který hlasoval v nejvíce případech proti své vlastní politické skupině. S Identitou a demokracií se rozcházel ve slušných jednačtyřiceti procentech hlasování!
Data také ukazují, že právě členové této krajně-pravicové skupiny vedle Evropských konzervativců a reformistů mají největší problém s dodržováním hlasovací disciplíny. Práce parlamentu přitom stojí na spolupráci, často napříč skupinami. Těžko může uskupení něco prosadit, když se její členové nedokážou dohodnout ani mezi sebou navzájem. Ale ruku na srdce, nemám pocit, že by zrovna o to těmto často antisystémovým poslancům šlo.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Stanislav Šulc: Opatrná ČNB? Strašák inflace se může vrátit velmi brzy
Názory
Vězení jako omluvenka?
Malý svět Evropského parlamentu však může být ještě o něco bizarnější. I v našich končinách se mluví o docházce a účasti na hlasování. Do Bruselu je to daleko, a tak někteří poslanci patrně necítí potřebu své povinnosti plnit příliš svědomitě.
Rekord v počtu absencí toto období drží řecký neonacista Ioannis Lagos, nehlasoval na více než šedesáti procentech z nich. Jeho strana Zlatý úsvit totiž fungovala i jako zločinecký gang.
Lagos jako jeho spoluzakladatel se zapletl i do vraždy řeckého rappera a antifašistického aktivisty, za což dostal třináct let za mřížemi. Účastnit práce parlamentu se tedy nemůže, ale zároveň mu zůstává mandát až do dalších voleb. Zajímavé je, že se Lagos přitom o práci docela snažil. Když parlament v průběhu pandemie chvíli fungoval na dálku, mohl hlasovat z cely.
Mnoho dalších poslanců má neúčast kolem třiceti procent, a to i ti, kteří se nemohou vymlouvat na zdraví nebo výkon trestu. Takový Nico Semsrott byl po pět let prakticky neviditelný. Hlasování sice stíhal, ale na plénu prakticky nehovořil, zákony vůbec nepředkládal a ani nepodal žádný pozměňovací návrh. Co by se ale od něj dalo čekat? Německý politik byl zvolen za satirickou STRANU (Die PARTEI). „V kampani v roce 2019 usiloval o mladé a prvovoliče - zašel dokonce tak daleko, že vyzval k zákazu volit v posledních 18 letech života, aby vyvážil minimální věk voličů,“ popisuje Politico.
