Dánská rekordmanka Markéta II. končí. Vládu přebírá moderní král a australská popelka
Mimořádně oblíbená královna Markéta II. abdikovala po více než půlstoletí z dánského trůnu. Prý je třeba předat vládu další generaci. Jak se štíhlá a moderní monarchie promění?
Dánská královna Markéta II. na silvestra překvapila občany své země. Ve videoposelství ze svého kodaňského paláce Amalienborgu oznámila, že po dvaapadesáti letech předá žezlo svému synovi. A děje se tak tomu dnes, přesně na výročí nástupu na trůn. Panovnice se po smrti britské královny Alžběty II. stala nejdéle vládnoucím evropským monarchou, rekord drží i mezi dánskými vládci.
Třiaosmdesátiletá Markéta II. odstoupení vysvětlila věkem. K zamyšlení nad pokračováním úřadu ji prý přivedla operace zad, kterou podstoupila na začátku minulého roku. „Operace přirozeně vedla k zamyšlení nad budoucností, zda nenastal čas přenechat zodpovědnost další generaci,“ řekla v závěru roku. „Rozhodla jsem se, že teď je ten správný čas,“ dodala. Titul její výsosti ji však zůstane. Pro mnohé Dány bude její odchod do ústraní výraznou změnou, protože zejména ti mladší už jiného panovníka ani nepamatují.
Oproti hojně sledované Británii není třeba k předání vlády potřeba speciální korunovace, ale stačí jen prohlášení. To ostatně odráží výrazně omezenější a úspornější profil dánské monarchie. Ode dneška se tak hlavou státu stal korunní princ Frederik spolu se svou manželkou Mary, původem z Austrálie.
Dánská Alžběta II.
Markétu II. s Alžbětou II. nepojí jen číslovka za jménem a rekordní doba vlády, ale také podobný příběh. „Je pro nás tím, čím pro vás byla královna Alžběta,“ řekla BBC dánská novinářka Tine Gotzscheová. Ani Markéta se původně neměla stát královnou, královský pár Frederik IX. a Ingrid měl ovšem jen dcery. Díky změně zákona z roku 1953 se trůnu mohla poprvé ujmout i žena, a to v případech, kdy není na řadě mužský dědic.
Budoucí panovnice studovala pravěkou archeologii na Cambridgeské Girton College, poté politologii v Aarhusu a navštěvovala také pařížskou Sorbonnu a London School of Economics. V roce 1967 si vzala francouzského diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, který až do své smrti v roce 2018 byl Markétě po boku jako princ Henrik – v podobné pozici jako britský princ Filip.
Markéta, mimo jiné vášnivá kuřačka, je mezi Dány velmi oblíbená, stejně jako monarchie jako taková. Za její vlády se královský provoz stal poměrně uvolněným. Taktéž výčet pracujících členů rodiny se zeštíhlil, nyní tituly již nemají ani děti královnina mladšího syna Joachima.
Královna sama rozhodně jen nesedí v paláci. Dodnes je milovnicí umění, tvorbě se i aktivně věnovala a k tomu se účastnila několika archeologických výzkumů. Dokonce se prý nebojí bez doprovodu vyrazit mezi lidi. Jako panovnice přivítala desítky státních návštěv, hodně cestovala po světě a svou zemi mnohokrát projezdila křížem krážem. Pravidelně navštěvovala i vzdálené Grónsko a Faerské ostrovy, které spadají pod Dánsko.
Rodinný muž a královna z lidu
Budoucí král Frederik je zase docela podobný Karlovi III. Ani od něj se neočekává výrazná reforma monarchie, ale spíše návaznost na vládu své matky. Dosud se držel spíše v jejím stínu. Pětapadesátiletý princ však má k běžným lidem poměrně blízko, chodí na koncerty, fotbalová utkání a je příznivcem ekologické transformace. „Budoucí dánský král je ztělesněním uvolněné a liberální monarchie, z rebelujícího teenagera stal uvědomělý rodinný muž,“ uvádí The Guardian.
Král Karel III. je trochu někým jiným, než býval aktivistický a pokrokový princ Charles. Nový britský panovník je po roce na trůnu velmi opatrným reformátorem, který spíše navazuje odkaz své matky Alžběty II.
Rok na trůnu: Karel III. je důstojný panovník a dobrý diplomat, ale překvapivě velmi opatrný reformátor
Leaders
Frederik byl v mládí trochu zlobivým dítětem a trvalo mu, než se s rolí následníka a souvisejícím mediálním zájmem vypořádal. Po studiu politologie v Aarhusu i s rokem na Harvardu se ale změnil. Má za sebou i úspěšnou vojenskou kariéru. Například v náročném testu námořnictva byl mezi trojicí, která ze tří stovek účastnících se rekrutů obstála. Za sebou má také tři a půl tisíce kilometrů dlouhou lyžařskou expedici na přes Grónsko.
Jeho žena Mary, rozená Donaldsonová, pak nemá modrou krev vůbec. Její životopis připomíná oblíbenou pohádku Popelka, i když Mary to v mládí asi tak těžké jako knižní postava neměla. Vyrostla v australské Tasmánii jako dcera skotských rodičů a vystudovala obchod a práva. S následníkem trůnu se seznámila v hospodě v Sydney, kde se v roce 2000 konala olympiáda. Když se s Frederikem dala do řeči, prý nevěděla, o koho se jedná. O čtyři roky později se vzali a vychovávají čtyři děti. Kromě královských povinností se věnuje i charitě a neziskovému sektoru.
Těžko lze očekávat, že královská rodina bude žít životy jako my, obyčejní lidé. Budoucí dánský královský se k tomu však v rámci možností blíží, ale budoucnost a legitimitu monarchie to neohrožuje, ba naopak.
Když někdo zemře bez dědice, nastoupí citlivá otázka, co bude s jeho majetkem. Obvykle ho získá stát, ale třeba v anglickém Manchesteru nebo Liverpoolu s nadsázkou pomůže králi zaplatit výměnu kotle nebo nová okna. Může za to stovky let stará praxe.
Karel Pučelík: Je to etické? Karel III. profituje z majetku nebožtíků bez dědiců
Reality
