Zajímá nás
Karel Pučelík: Evropská komise jako pánský klub. Země se na požadavky von der Leyenové vykašlaly
Nový kabinet Ursuly von der Leyenové měl být výkladní skříní generové rovnosti. Po zveřejnění nominací to ale vypadá, že parita mužů a žen je v nedohledu. Státy, které požadavky šéfky Komise ignorovaly, vysílají dokonce méně žen než do předchozího kabinetu.
Druhá Evropská komise Ursuly von der Leyenové ještě ani není složená a už má před sebou první kontroverzi. Podle jmen kandidátů, která členské země do Bruselu poslaly, je jasné, že plán předsedkyně na generově vyvážený kabinet úplně nevychází. Z 27 uchazečů (včetně von der Leyenové) tvoří ženy jen desítku. To je dokonce méně než v končící Komisi, kde zasedá dvanáct žen.
Von der Leyenová navíc po vládách požadovala, aby odeslaly dvě jména, jedné ženy a jednoho muže, a ona si z nich mohla vybrat. Tento požadavek ale státy zcela ignorovaly. Vstříc německé staronové předsedkyni nevyšel ani jeden.
Nominace kritizují ženské organizace i političky napříč Evropou a vyzývají von der Leyenovou, aby z ideálu nepolevovala. „Rovnoměrné zastoupení žen a mužů je v souladu s dobou. Von der Leyenová se za to musí postavit hned!“ řekla Politicu německá ministryně pro evropské záležitosti za Zelené Anna Lührmannová.
Potomek slavné rodiny Kennedyových doufal v demokratickou nominaci, nyní však kandiduje jako nezávislý a nakonec možná dostane slib místa v případné Trumpově administrativě. Jakou roli hrají kandidáti třetích stran? Mají vůbec šanci ovlivnit volby?
Karel Pučelík: Kennedy musí z kola ven, navzdory demokratickému rodokmenu je hrozbou pro Trumpa
Politika
Von der Leyenová nemá páky
Na konečné potvrzení kandidátů a rozdělení funkcí je ještě čas, komisi musí posvětit i Evropský parlament. Tradičním „grilováním“ tedy jakýmsi parlamentním výslechu kandidátů na komisaře, obvykle alespoň jeden neprojde (minule to byli dokonce tři lidé). Složení se tak ještě může proměnit.
Jenže von der Leyenová nemá příliš možností, jak si stát za svým. Do této šlamastiky se vlastně dostala sama, protože podle evropských smluv lídři nemají žádnou povinnost zasílat do Bruselu dvě jména, jedno bohatě stačí. Spoléhat na vstřícnost vlád členských států a jejich odhodlání pro rovnost se nakonec ukázalo jako velmi naivní strategie.
Šéfka Komise se prý snaží přesvědčit některé premiéry, aby své nominace ještě zvážili. To se ale pravděpodobně nestane. Třeba maltský premiér Robert Abela se prý obává, že by po ústupku kvůli generové rovnosti utrpěla jeho autorita.
Von der Leyenová nemá právo nominovaného kandidáta nepřijmout, může pouze rozhodnout o jeho portfoliu. Jako dobrá odstrašující strategie se jeví hrozba přidělení slabé gesce pro mužské kandidáty. Jenže ani tak to úplně nepůjde – ta nejzajímavější místa sice mohou získat uchazečky, ale sedmnáct neatraktivních portfolií pro sedmnáct mužů prostě není.
Založení skupiny Patriotů pro Evropu není pro ANO úspěch, jak ho Andrej Babiš prezentuje. Naopak, na evropskou politiku nebude mít české hnutí velký vliv. Žádné funkce pro skupinu přátelskou k Rusku, zní z europarlamentu.
Karel Pučelík: Babišův úspěch? Nikoliv, záměrně se vzdal evropského vlivu
Názory
Ponižující situace
Pro von der Leyenovou by takový výsledek znamenal jisté ponížení. Jak uvedly pro Politico zdroje z nitra EU, Komise jako těleso prosazující generovou rovnost, jež má pro tuto oblast i samostatného komisařské místi, by ironicky nedokázala rovnost prosadit ve svém vlastním složení.
V Bruselu se prý navíc obávají, že „pánský klub“ v Evropské komisi zastíní poměrně silné zastoupení žen v dalších důležitých funkcích. Kromě Von der Leyenové má mít zahraniční politiku má mít na starosti estonská expremiérka Kaja Kallasová a v čele europarlamentu stojí Roberta Metsolaová z Malty.
Ať už se situaci podaří von der Leyenové vyřešit nebo ne, ponižující je už vůbec to, že se problémem musí zabývat. Ukazuje se, jak silnou pozici hlava Evropské komise má – že lídři zemí ani nehnou prstem, pokud je k tomu předpisy nezavazují.
Nominace ale vypovídají dost i o těchto lídrech a jejich postoji ke generové rovnosti. To se jejich zemích opravdu nenajde více schopných žen?
