Karel Pučelík: Finský gentlemanský souboj vyhrál vůči Rusku ostřejší Stubb
Ať už by víkendové volby ve Finsku dopadly jakkoliv, patrně by to nebyl špatný výsledek. Prezident severské země hovoří hlavně do zahraničních a bezpečnostních otázek. V tomto ohledu bude mít NATO a Evropská unie v Helsinkách spolehlivého spojence.
Novým finským prezidentem je pětapadesátiletý expremiér a kandidát vládní středopravé Národní koalice Alexander Stubb, který o víkendu porazil ve druhém kole bývalého ministra zahraničí za zelené Pekku Haavista. Pro evropské spojence je to dobrá zpráva.
Prezidentský souboj, v němž se utkali dlouholetí harcovníci severské politiky, byl do značné míry gentlemanským duelem, což se v dnešní vypjaté politice vidí zřídka. Poražený Haavisto v neděli uznal, že volby dopadly pro Finsko i tak dobře. Oba uchazeči totiž jsou kompetentní a zkušení, oba podporují proevropské směřování i finské členství v NATO.
Evropští pozorovatelé hlasování sledovali hlavně proto, že Finsko nyní představuje hraniční stát NATO s Ruskem. Oba kandidáti zastávali podobné stanovisko i v této otázce, ovšem Stubb je přece jen o něco větší jestřáb, než jeho zelený kolega. A právě v oblasti zahraniční politiky má prezident v převážně parlamentním systému vliv.
Tucker Carlson je prvním novinářem, který od začátku války na Ukrajině udělal rozhovor s Vladimirem Putinem. Není to však vyznamenáním za jeho práci, spíše jen posloužil zločinnému režimu, jako už mnozí jeho předchůdci SSSR či nacistickému Německu.
Karel Pučelík: Tucker Carlson jako užitečný idiot
Názory
Politická celebrita
Alexander Stubb se do vysoké politiky vrátil po sedmi letech. Za sebou má skutečně dlouhou a bohatou kariéru. Zajímavostí je, že jeho otec je finský Švéd, takže Stubb bude teprve druhou hlavou státu pocházející z této jazykové a kulturní minority. Mimo jiné vystudoval politologii v Bruggách má i doktorát z prestižní London School of Economics.
Do politiky vstoupil v roce 2004 jako europoslanec za liberálně konzervativní Národní koalici a o čtyři roky později ho jeho strana překvapivě vytáhla jako ministra zahraniční. Dosavadním vrcholem bylo krátké premiérské období mezi lety 2014 a 2015. Za ta léta na sebe upozornil několikrát, třeba i tím, že mikrofony zachytily jeho nadávky na jednání severských zemí. Jako politik je ale inovativní a nebojí se zatáhnout do hry i byznys a další subjekty.
Stubb, který poslední léta působil jako profesor a ředitel jednoho z oddělení European University Institute ve Florencii, má skoro až status celebrity. Užívá si tweetování a svůj profil si spravuje sám, což se mu i vymstilo. Světla reflektorů mu nejsou cizí. V Helsinkách se mezi novináři prý říká, že nejnebezpečnější místo ve městě je mezi Stubbem a televizní kamerou. Mimo to je vášnivým sportovcem a zdatným triatlonistou.
Severní Irsko má po měsících bez vlády novou první ministryni Michelle O’Neillovou. Padlo tím několik tabu. Vůbec poprvé drží post nacionalistická strana Sinn Féin, která měla stejně jako rodina její představitelky vazbu na teroristickou IRA.
Karel Pučelík: Severní Irsko poprvé vede republikánská vlastenka. Podaří se jí smířit staré nepřátele?
Názory
Protiruský jestřáb
Finsko je od reformy z roku 1991 převážně parlamentní zemí, ovšem prezident má některé důležité role. Je vrchním velitelem armády a také společně s vládou koordinuje bezpečnostní a zahraniční politiku. Jeho vliv se ukázal například za prezidentství končícího Sauliho Niinista, který jako příznivec členství v NATO dohlížel na nedávný vstup Finska do aliance. „V mezinárodním měřítku byl považován za klidného a schopného člověka, který svou zemi provedl složitými přístupovými jednáními zejména s Tureckem a Maďarskem,“ hodnotí Politico.
Zahraniční politika bude úhelným kamenem i Stubbova prezidentství. „Stubb před volbami prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ho přesvědčila, aby se vrátil do finské politiky a přispěl k evropskému úsilí čelit Kremlu,“ dodává server s tím, že zvolený prezident zastává tvrdší stanoviska než Haavisto. Navzdory tomu, že se v roce 2018 fotil na X s „kolegou“ Sergejem Lavrovem. Stubb je například za určitých okolnosti otevřený přítomnosti jaderných zbraní na území Finska a také možné vojenské přítomnosti na strategickém, ale po dlouhá léta demilitarizovaném souostroví Alandy.
„V nejbližší době nevidím žádnou komunikaci s Putinem nebo s ruským politickým vedením. Všichni chceme najít cestu k míru, ale zdá se mi, že tato cesta vede v tuto chvíli pouze přes bojiště,“ uvedl po zvolení Stubb. Kromě těchto výroků však volí i umírněnější rétoriku, takže rozhodně není za každou cenu „válečným štváčem“, jak by mohl říct nějaký příznivec Kremlu.
