Karel Pučelík: Jedovatá kampaň končí. Poláci jdou volit a Tusk větří šanci
Přestože průzkumy předpovídají volební vítězství v Polsku vládnoucímu Právu a spravedlnosti, má opozice v čele s navrátilcem Donaldem Tuskem slušnou šanci národně-konzervativní vládu po osmi letech vystřídat a nasměrovat zemi "prozápadně".
Jde o další významné volby v regionu. Po dlouhé a vypjaté kampani plné silných slov a urážek dnes Poláci vyrazili do volebních místností rozhodnout o novém složení obou komor parlamentu. Volby mají na obou stranách tamějšího politického spektra přídech osudovosti. Skutečně však mohou změnit dlouhodobé směřování země, anebo ji naopak zabetonovat v evropském konzervativním bloku.
Polská politická scéna se vesměs sdružila do pěti bloků, které mají šanci na úspěch. Hlavní souboj se poslední týdny vede mezi uskupením Právo a spravedlnost, kde hraje prim stejnojmenná vládní strana doplněná o několik menší konzervativních subjektů (například stanu někdejšího poměrně úspěšného protestního kandidáta v prezidentských volbách Pavla Kukize), a na druhé straně hlavní opoziční silou Občanská koalice kolem liberální Občanské platformy. Do podoby příští vlády jistě zasáhnou i menší koalice – krajně pravicová Konfederace, středová Třetí cesta a Nová levice.
Neliberálních osm let
Vládní Právo a spravedlnost usiluje už o třetí období. Konzervativní a v mnohém kontroverzní strana má i podivné vedení. Hlavní postavou s nejsilnějším vlivem je čtyřiasedmdesátiletý šéf strany Jarosław Kaczyński, konzervativní starý mládenec, který prý nemá počítač a do šedesáti si ani nezřídil bankovní účet. V politice se pohybuje už desítky let, mezi lety 2006 a 2007 byl krátce premiérem, ale po vítězství v roce 2015 už do čela vlády nenastoupil.
Ani nyní Kaczyński o funkci neusiluje, přestože nikdo nepochybuje, že právě on je hlavním strůjcem vládní politiky. Kandidátem na premiéra je opět úřadující předseda vlády Mateusz Morawiecki. Pětapadesátiletý ekonom a bývalý finančník sice působí dojmem profesionálního státníka, ale v konečném důsledku má na starosti „jen“ chod vlády, kdežto klíčová rozhodnutí činí někdo jiný.
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 koruny za litr, v případě nafty dokonce 7,80 koruny za litr. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
Lukáš Kovanda: V Polsku hrozí skokové zdražení pohonných hmot. Češi v pohraničí by se měli předzásobit
Názory
Právo a spravedlnost za osm let vlády zanechalo na polské politice i společnosti výrazný otisk. Základ stranické ideologie je totiž v mnohém protizápadní, nacionalistický a konzervativně katolický. Mnohé kroky vlády si vysloužily kritiku, a to jak z domova, tak i ze zahraničí, například z Bruselu zní obavy o budoucnost polské demokracie. Vláda si například podmanila veřejnoprávní média, která jí pomáhají i ve volbách, prosadila kontroverzní soudní reformu nebo výrazně omezila práva žen na umělé ukončení těhotenství nebo se do škol snaží protlačit teze o zkaženém Západu.
„Čiré zlo“ nebo prozápadní alternativa? Opozice Kaczyńského nešetří a tvrdí, že se vládní strana snaží vymýt Polákům mozek podobně jako nacisté a komunisté, a vyzývá ke změně. „Evropa je svoboda, právní stát a boj proti korupci,“ nabízí řešení opoziční lídr Donald Tusk, jehož Občanská koalice je liberální a jasně proevropská. Ani šestašedesátiletý Tusk, přitom není na polské politické scéně nikým neznámým, vládu už vedl sedm let mezi roky 2007 a 2014, kdy po příliš neslavném konci ve funkci polskou politiku opustil a odešel do Bruselu jako předseda Evropské rady.
Kaczyński navrátilce nešetří. Nazývá ho „čistým zlem“ a tvrdí, že by v případě války s Ruskem klidně odevzdal polovinu území, že by nejraději nastolil „německý řád“ (čti nacistický, ať už to znamená cokoliv) a straší, že by jeho koalice v Polsku vítala migranty.
Ačkoli je Tusk trochu „provařeným“ politikem, je jasné, že přes všechny fantaskní obvinění právě jeho koalice nabízí alternativu, kterou je prozápadní a proevropské směřování se skutečnou liberální demokracií. Právo a spravedlnost znamená setrvání v nacionalisticko-populistickém bloku spolu s Maďarskem a čím dál více okleštěnou demokracii, která shlíží na „dekadentní Západ“.
Nejde jen o první místo
Z průzkumů vyplývá, že si pro první místo v hlasování jde Kaczyńského uskupení. Přesto má ale opozice velkou šanci převzít otěže. Mimořádně důležité totiž budou výsledky menších koalic. Pokud se do parlamentu dostanou ty výše zmíněné (preference mají mezi 9 a 11 procenty), zbyde Kaczyńskému jen krajně pravicová Konfederace, kdežto Třetí cesta i Nová levice deklarovaly ochotu spolupracovat s Tuskem.
I tak ale Polsko čekají nelehké dny. Prezident Andrzej Duda, taktéž z Práva a spravedlnosti, totiž jistě pověří jednáním o sestavení vlády svou stranu, i když bude jasné, že nemá žádný koaliční potenciál. Více budeme vědět v úterý ráno.
