Karel Pučelík: Kde sebrat body populistům? Zaměřte se na bydlení
Starý kontinent čelí před evropskými volbami další vlně populismu. Vhodným bitevním polem, na kterém se mohou tradiční a antisystémové strany utkat, je politika výstavby bydlení. Většina demokratických lídrů však na rostoucí ceny bydlení kouká jak premiér na německou Nutellu.
V minulých dnech vyšlo hned několik průzkumů a zpráv hovořících o tom, že v červnových evropských volbách posílí krajně pravicová scéna. Tyto průzkumy nepřišly z ničeho nic. Například Alternativa pro Německo, která by si přála „dexit“, zažívá renesanci zvláště ve spolkových státech bývalé NDR. Na konci minulého roku liberální Nizozemsko šokoval úspěch Strany pro Svobodu Geerta Wilderse.
Je vidět, i na příkladu francouzského Národního sdružení a Marine Le Penové, že antisystémové strany se postupně dostávají čím dál více do mainstreamu, jako by se na jejich rasistické nebo i antisemitské kořeny zapomínalo. V Británii Rishi Sunak a ve Francii Emmanuel Macron se pravici snaží vzít vítr z plachet tvrdší politikou, zázračný recept však žádný z lídrů vládnoucích tradičních stran nenabízí.
Strategie pokusů o soupeření s krajní pravicí moc efektivní není. Rishi Sunak by o tom mohl povídat, tvrdší antiimigrační politikou tvrdé pravicové křídlo neumlčel, ale zároveň ztrácí podporu středu. Výsledek je takový, že jeho Konzervativní strana míří dost možná k netvrdší volební porážce za poslední léta. Tématem se do hloubky zabýval i server Politico, který nabízí poučení – když chcete porazit krajní pravici, zaměřte se na bydlení.
Republikánské primárky v New Hampshire vyhrál Donald Trump, který se následně opřel do své jediné konkurentky Nikky Haleyové. Mezi demokraty uspěl Joe Biden, i když v podivných a bezvýznamných volbách o hlasy oficiálně vůbec nestál. Rýsuje se tak repríza posledního prezidentského duelu.
Karel Pučelík: Trump vítězství oslavil stylem mafiánského bosse, Biden symbolicky vyhrál i bez kampaně
Názory
Celoevropský problém
Tomas Santillan z Dublinu ironicky poznamenává, že ke své práci má ještě jednu neplacenou, je takřka profesionálním „lovcem“ bytů. „Pokud se vám podaří získat odpověď od agenta nebo pronajímatele a domluvit si prohlídku bytu, je to často s padesáti dalšími lidmi a musíte se dostavit s hotovostí na kauci, protože většina bytů se pronajme přímo na místě,“ řekl pro Politico. Nespočet mladých Irů prý žije ve sdílených bytech a někteří prý platí i za sdílené postele.
Podobné příběhy jsou běžné i v dalších evropských zemích. Server připomíná, že v EU za posledních deset lety vzrostly průměrné nájmy o 19 procent a ceny bydlení pak o 47 procent. Česko patří v dostupnosti vlastního bydlení mezi ty nejhorší státy unie. Zatímco Belgičanovi stačí ušetřit ani ne pět ročních platů, Čech musí vysolit třináct ročních gáží.
Bydlení je jedním z nejdůležitějších společenských i osobních témat pro mladé lidi i pro mladé rodiny. Ať už se jedná o jeden roční plat více nebo míň, platí to pro celou Evropu. Je tedy nasnadě, že je budou zajímat názory politiků na řešení bytové krize spíše než plány na omezení migrace.
O kandidátech na předsedu Evropské komise toho zatím víme poskrovnu, konkrétní jméno zatím odtajnili jen socialisté. Ale schválně, komu bez googlení jméno Nicolase Schmita něco řekne? Je alespoň známo, jak má probíhat kampaň uchazečů v případě, že jsou zároveň aktuálními členy komise.
Kdo se uchází o místo šéfa Evropské komise? Zatím víme jen jméno nevýrazného socialisty Schmita
Názory
Zlepšovat každodenní život
Politika státní či obecní výstavby na úrovni jednotlivých zemí i EU však v posledních letech příliš nefunguje, nebo lépe řečeno mnohde neexistuje. Například Nizozemsko nemá ministra pro výstavbu od roku 2012 a není výjimkou, některé země ho třeba neměly nikdy. Ještě před rokem 2013 se ministři, kteří měli politiku výstavby na starosti, pravidelně scházeli.
Obecní či jiné komunitní projekty bydlení jsou nyní popelkou. Města se obecních bytů houfně zbavovali, přitom právě robustní obecní fond je dobrým nástrojem, jak ceny na trhu s bydlením ovlivňovat. Přiznávají to například na radnici ve Vídni, kde si rozsáhlý fond město už historicky udržuje, protože jinak by přišlo o podstatný vliv na situaci s bydlením. Ne nadarmo je Vídeň i v době bytové krize dle řady průzkumů nejlepším místem pro život.
Zpět ale k politické situaci. V blížících se evropských volbách jistě přijdou na pořad dne teze o tom, jak je třeba vysvětlovat výhody EU, demokracie a liberalismu, zatímco antisystémové strany budou vysvětlovat nevýhody. Vysvětlovat je třeba, ale jen poučkami se vlně populismu postavit nedá. Tradiční strany by však mohly méně mluvit o idejích a vzletných myšlenkách, a více dělat to, v čem bývaly dobré – přinášet komplexní politiku která má skutečný dopad na každodenní život. V politice bydlení pro to mají takřka volný prostor.
