Karel Pučelík: Le Penová měla z europarlamentu dojnou krávu. Její prezidentská kandidatura je po verdiktu v troskách
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Lídryni francouzské krajní pravice Marine Le Penovou dnes pařížský soud poslal za mříže, vyměřil jí tučnou pokutu, ale hlavně jí zakázal usilovat v příštích pěti letech o volenou funkci. Vypadá to tedy, že šance Le Penové na zvolení prezidentkou jsou minimálně velmi oslabené, ne-li zcela vyloučené.
Zatímco tresty vězení a pokuty nebudou účinné až do výsledku případných odvolání a tvrdým trestům se může nakonec ještě vyhnout, podobné procesy navíc obvykle putují od jednoho soudu k druhému a často se táhnou roky. Důležité - a i trochu nezvyklé – je, že zákaz kandidatury platí ihned, nehledě na to, zda se Le Penová odvolá.
Le Penová spolu s dalšími čtyřiadvaceti kolegy (obžalován byl i její letos zemřelý otec) byla shledána vinnou ze zneužívání evropských peněz. Ještě jako europoslanci zaměstnávali jako své asistenty lidi, kteří se práci pro EU nevěnovali, ale pracovali přímo pro stranu, za léta tak od evropských daňových poplatníků vytáhli miliony eur.
Verdikt tak potvrzuje podezření, že mnozí euroskeptičtí poslanci nejezdí do Bruselu s konstruktivním přístupem a pro svou „věc“, ale Evropský parlament využívají jako pohodlné místečko a dojnou krávu pro sebe i svá uskupení.
Ve věku 96 let v úterý zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na jeho blízké.
Zemřel Jean-Marie Le Pen. Někdejšímu vůdci francouzské krajní pravice bylo 96 let
Leaders
Konec (nechvalně) známého rodu?
Rozsudek je velkým zásahem do už tak chaotické francouzské politiky. Národní sdružení je nyní nejsilnější samostatnou stranou ve francouzském Národním shromáždění a těší se poměrně značnému vlivu, protože ani její znesváření konkurenti z řad levice i liberálů nemají potřebnou většinu. Pokud by se nyní konaly nové volby do parlamentu, Národní sdružení by mohlo vyhrát s více než dvojnásobnou podporou než centristický blok prezidenta Emmanuela Macrona.
I samotná Le Penová získává největší podporu v průzkumech preferencí před prezidentskými volbami. Národní sdružení, dříve Národní frontu, vede šestapadesátiletá politička patnáct let. Zatímco její otec a předchůdce v čele Jean-Marie Le Pen, známý rasista a antisemita, držel stranu s kořeny v kolaboraci s nacisty na okraji politického spektra, ona zvolila jinou strategii. Změnila jméno a uskupení nasměrovala více do politického mainstreamu.
Le Penová kandidovala na prezidentku už třikrát. V roce 2012 nepronikla ani do druhého kola, ale v následujících pokusech už se zařadila mezi favority. V roce 2017 ji Emmanuel Macron porazil poměrně rozhodným způsobem, o pět let později už byl výsledek těsnější. Pro další prezidentské klání by patrně měla výchozí podmínky nejlepší. Macronův liberální blok je zdiskreditovaný a někdejší hegemoni v podobě republikánů a socialistů nejsou relevantními uskupeními.
Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii dnes nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta. Podle prvních povolebních odhadů by měl získat 175 až 205 křesel. Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) skončilo třetí. 
A ve Francii je vše jinak. Druhé kolo voleb vyhrála levice, Le Penová bere bronz
Politika
Jak by její čtvrtý pokus dopadl, se však dost možná nedozvíme. Národní sdružení nyní bude hledat možnosti, jak dál. Le Penová utekla ze soudní síně beze slova ještě před přečtením rozsudku, formální šéf strany Jordan Bardella se zmohl jen na komentář, že soud „popravil francouzskou demokracii“.
Krajní pravice nikam nezmizí
Můžou si však odpůrci krajní pravice oddychnout? Kdo ví. K aktuální situaci najdeme jen málo a ještě k tomu jen podobných precedentů. Je například běžné, že pokud starostu soud pravomocně odsoudí, tak přijde o svou funkci. Před několika dny ústavní soud zašel ještě dál, když rozhodl, že je v pořádku odstranit voleného zástupce z regionální funkce na vzdáleném ostrově Mayotte ještě před soudním odvoláním. Třeba s poslanci je to ale jiné, i jako kriminálníci můžou zůstat ve funkci do konce mandátu, ale kandidovat znovu nesmějí (což se také týká poslankyně Le Penové).
Je nasnadě, že se Le Penová a její lidé pokusí zákaz nějakým způsobem obejít. A když ne právně, tak politicky. Popularita Národního sdružení a její lídryně nikam nezmizí. To je vidět i z mezinárodních reakcí. Na obranu Le Penové vytáhli už stálice populistické a krajně pravicové evropské scény včetně maďarského premiéra Viktora Orbána nebo Nizozemce Geerta Wilderse.
Jde o to, kam se podpora přelije, což je těžké odhadovat. Strana patrně nepřipravovala zadní vrátka. Převezme roli Le Penové Jordan Bardella? Devětadvacetiletý protégé Le Penové zcela jistě není tak zkušenou a autoritativní postavou, aby si získal podporu celé strany a elektorátu dříve věrného jeho mentorce.
A ještě malá poznámka. Před pár lety by možná šlo označit politickou kariéru Marine Le Penové za ukončenou, ale po nepravděpodobném návratu odsouzence Donalda Trumpa do Bílého domu je na místě obezřetnost. A už vůbec nelze očekávat, že pokud pohoří Národní sdružení, skončí i francouzský populismu. Demokratičtí politici stále musí přemýšlet hlavně nad tím, jak udělat sami sebe pro voliče atraktivními. Při spoléhání na soudy už se jednou nepěkně spálili. Vzpomínáte?
