Karel Pučelík: Proč s námi alarmující klima nic nedělá?
V Dubaji se v těchto dnech scházejí politici a klimatičtí odborníci, aby zamezili dalšímu plundrování planety. Jen tak od stolu to ale nepůjde. Pro změnu je důležitá politická vůle, ale i součinnost celého světa.
Téměř každý den čteme zprávy o stále horšícím se klimatu. Jednotlivé případy, ujíždějící ledovce, alarmující data a varování se vrší jedno na druhé, že se skoro staly folklórem běžného života. Není to však proto, že by nebyly hodny naší pozornosti, ani že bychom se rádi dojímali nad nebohou přírodou. Nikoliv, je prací vědců výsledky svých výzkumů prezentovat veřejnosti a média o nich mají informovat.
Myslím, že situaci dobře shrnul Karel III. při projevu na úvod probíhající klimatické konferenci OSN COP28 v Dubaji. Ať už si o britském panovníkovi myslíte cokoliv, je určitě jednou z nejvhodnějších osobností k zahájení takto důležitého summitu. Už před desítkami let, dlouho před všemi COPy, mnoha alarmujícími studiemi i Gretou, na plundrování přírody upozorňoval, čímž si vysloužil pověst následníka s podivnými zájmy. Málokterý politik či veřejná osobnost pro osvětu udělali tolik.
Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. V sobotu to oznámila viceprezidentka USA Kamala Harrisová na mezinárodní klimatické konferenci COP28 v Dubaji.
Vyspělé státy o změně klimatu rády mluví. Peněz na zlepšení se ale moc neschází
Politika
„Rekordy jsou nyní překonávány tak často, že se možná stáváme imunní vůči tomu, co nám skutečně říkají. Musíme se zastavit, abychom si uvědomili, co to vlastně znamená: Dostáváme svět přírody mimo vyvážené normy a hranice na nebezpečné, neprobádané území,“ řekl Karel III., který konferenci označil za „kritický bod zlomu“.
Děsivý experiment
„Provádíme rozsáhlý, děsivý experiment změny všech ekologických podmínek, a to najednou, tempem, které dalece přesahuje schopnost přírody se s tím vyrovnat... Naše volba je nyní ještě drsnější a temnější: Jak nebezpečný jsme vlastně připraveni učinit náš svět?,“ pokračoval britský král. Mimochodem, k projevu si zvolil kravatu, jejíž vzor nápadně připomíná řeckou vlajku. Naznačil tak, co si myslí o aktuálním britsko-řeckém sporu?
Svět se ale evidentně jen tak před něčím nezastaví. Vždyť konference probíhá v době, kdy vědci varují, že stanovené klimatické cíle, které mají planetu Zemi zanechat tak nějak použitelnou, se dost možná nepodaří splnit. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že technologie k tomu máme, ale musí se najít i politická vůle.
Bohatí se svými jachtami a tryskáči znečišťují svět, ale fatální důsledky dopadají na ty nejchudší. Je třeba zasáhnout proti klimatické nerovnosti, tvrdí globální organizace Oxfam, která o problému vydala rozsáhlou studii.
Zdanit bohaté? Hrstka nejzámožnějších dusí miliardy chudých, tvrdí studie
Money
A to je právě ten problém. Stačí se jen podívat na další vystupující na konferenci, z nichž někteří předvedli kousky hodné absurdního divadla. Například britský premiér Rishi Sunak v projevu hovořil s rozhodnou klimatickou rétorikou, přitom jeho vláda doma v Londýně environmentální politiky osekává hlava nehlava. Už před startem COPu deník The Guardian upozornil, že se v Dubaji chystají lobbisté masného průmyslu na politiky vrhnout s plnou silou. Dobré je, že se přes sto zúčastněných vlád zavázalo, že ke konci dekády ztrojnásobí obnovitelné zdroje. Kdo se ale nepřipojil? Indie a Čína. Dva z pěti největších znečišťovatelů.
Zvrácená logika
Dalším problémem jsme ale i my sami, tedy „obyčejní lidé“. Ukazuje se, že pro demokratické politiky je velkým problémem vysvětlit voličům přínosy klimatických politik (a ti nedemokratičtí se o to většinou ani nepokouší). Nepopulární kroky se nikomu dělat nechce, ani politikům, ani veřejnosti.
V postfaktické době je to ostatně s vysvětlováním těžké. Argumenty vědců mají podobnou hodnotu jako názory kohokoliv jiného. Nějaké studie? Vždyť je stejně dělají jenom vyžírky parazitující na veřejných rozpočtech, radši ať jdou k lopatě. Na všechno je přece lékem selský rozum! Ale copak selský rozum velí ignorovat data a fakta? To si opravdu někdo myslí, že člověka na měsíc dostal selský rozum? Že penicilin vznikl při splácání pár přísad „jen tak na pocit“?
Obří kus ledu, pojmenovaný podle BBC jako A23a, se prý dal do pohybu, poháněn větrnými a mořskými proudy. Úchvatnou katastrofickou zprávu přináší jeden z nejrespektovanějších světových zpravodajských serverů. Vše v kontextu narativu, že se na svět řítí jakási klimatická katastrofa.
Dalibor Martínek: Kdy přestaneme hrát hru na klimatickou změnu? Západ se vyžívá v klimatickém trýznění
Názory
V našich končinách se můžeme hádat o tom, jestli „klimatické šílenství“ vyvrací čerstvě napadaný sníh. Jinde ale už jde o životy. Podle OSN více než 90 procent úmrtí v rozvojových zemích souvisí s extrémním počasím. Úplně vás vidím, jak si připravujete argument, že změnu klimatu nezpůsobuje člověk. Pokud ale člověk má technologie k tomu, aby oteplování zpomalil, neměl by je pro záchranu životů využít? Jen tak sedět a koukat je cynismus a zvrácená logika.
Pražská zoologická zahrada pobere 1,2 miliardy korun dotací z rozpočtu hlavního města Prahy na vytvoření nového výběhu pro ledního medvěda. Magistrát potvrdil podle médií navýšení dotace na výstavbu areálu pro ledního medvěda v pražské zoo o tři sta milionů korun z původních víc než osmi set milionů korun na 1,2 miliardy. Prý si to žádá nová dispozice.
Dalibor Martínek: Miliarda korun na výběh pro ledního medvěda? Symbol dekadence české společnosti
Názory
