Karel Pučelík: Skotským nacionalistům dochází palivo
Skotský premiér Humza Yousaf si chtěl ulehčit vládnutí, místo toho během několika dní přišel o místo. Svou nacionalistickou stranu tím navíc uvrhl ještě do hlubších potíží, než se před tím nacházela.
Vypadá to, že se skotští politici inspirují svými londýnskými kolegy a tamějšími častými výměnami předsedů konzervativních kabinetů. Po třinácti měsících totiž musejí v Edinburghu opět vybírat nového šéfa regionální vlády. Příští dny také napoví, kam se bude ubírat budoucnost upadající nacionalistické Skotské národní strany (SNP).
Politické domino, které ho nakonec bude stát místo, uvedl do pohybu minulý týden sám dosavadní první ministr za Humza Yousaf. Jednostranně vypověděl dohodu o spolupráci jeho SNP a skotskými zelenými, díky kterým měl jeho kabinet v parlamentu většinu. Doufal, že si tím jen uvolní ruce od požadavků juniorního koaličního partnera, který by však i nadále podporoval jeho menšinovou vládu.
V koalici bylo už delší dobu dusno. Yousaf někdejší spojence popudil rozhodnutím odstoupit od klimatického cíle snížit emise oxidu uhličitého do konce dekády o pětasedmdesát procent. Není proto divu, že tato sázka Yousafovi nevyšla. „Byl to katastrofální omyl,“ uvedl edinburský historik a komentátor Rory Scothorne. „Nic nezískal a všechno ztratil.“
Už víte, komu to „hodíte“ v eurovolbách? Výběr magazínu Politico ukazuje, že se mezi schopnými politiky schovávají i poslanci evidentně nechápající smysl své práce či obyčejní flákači. Tak to v červnu raději neberte na lehkou váhu...Karel Pučelík: Bruselský magazín rozdal europoslanecké anticeny. A „bodoval“ i Čech
Názory
Klíčová volba
Zelení zareagovali poměrně tvrdě, když odmítli, že by Yousafa v hlasování o důvěře znovu podpořili. Zbývala ještě jedna možnost, a to požádat o pomoc přeběhlíky ze SNP nyní zasedající v barvách strany Alba (skotsky Skotsko) Alexe Salmonda, která loví taktéž v nacionalistických a separatistických vodách. Tuto možnost však končící premiér vyloučil.
Yousafovi nakonec nezbylo nic jiného, než oznámit rezignaci. Jeho strana bude nyní muset rychle vybrat nového lídra, což není nejdéle dva roky před klíčovými volbami jako komfortní stav. Na překvapivou změnu a kampaň nebyl nikdo připravený, přitom se ale dost možná bude hrát o budoucnost strany klidně na několik volebních období dopředu. Preference nacionalistů nyní rychle klesají ve prospěch skotské odnože Labouristické strany, která SNP brzy dost možná odsune na druhé místo. Pro nového lídra bude velmi těžké tento trend za tak krátkou dobu zvrátit.
Kam se SNP a s ní i skotská politika vydá, není jednoduché předpovědět. Uskupení a jeho voliči jsou totiž poměrně rozkročení, jediným pevným tmelem je vlastně jen sen o skotské nezávislosti. Mezi možnými kandidáty jsou tak skloňována jména třeba loajálního zástupce progresivní premiérky Nicoly Sturgeonové Johna Swinneyho, ale i Kate Forbesové, která se svými sociálně konzervativními názory reprezentuje stranické pravé křídlo. Druhá jmenovaná skončila v posledních volbách těsně za Yousafem, ale pochopitelně by pro ní bylo náročnější najít shodu se zelenými.
Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.Lord Cameron: Britská podpora Izraele není bezpodmínečná
Názory
Populismus není politika
Širší otázkou je, zde SNP jako nacionalistická strana s malým důrazem na jiná témata, než je nezávislost, nenarazila na své limity. Od roku 2011 byla hegemonem skotské politiky, který doslova luxoval poslanecké kluby jiných stran v Edinburghu i skotského zastoupení ve Westminsteru. Tehdy však v čele stála charismatická Sturgeonová, která nabízela jistou progresivní vizi, ale hlavně jasné směřování k nezávislosti, které vždy obsahovalo i jistou dávku populismu. Jak uvádí magazín The Economist, skotský vývoj skýtá několik poučení: „Nacionalismus potřebuje k přežití palivo, že klimatická politika ohrožuje stabilitu vlád a že populismus není politika.“
Po tom, co britský nejvyšší soud rozhodl, že Skotové své referendum sami vyhlásit za žádných okolností nesmí, již nemají tamější nacionalisté, co nabídnout. Ani Keir Starmer v případě zvolení premiérem jim v tomto nepomůže. Palivo došlo. Ostatní strany ale mohou přispěchat s tím, co nacionalisté nemají - komplexnějším politickým programem. Zároveň stagnující Skotsko není zrovna výsledkem, kterým by se politici SNP mohli pyšnit.
Když byla nezávislost Skotska na horizontu, byť vzdáleném, dokázali voliči přimhouřit nad programovými nedostatky oko. Bezcílná hra na „statečné srdce“ bez reálných výsledků jim už ale evidentně stačit nebude.
Další komentáře Karla Pučelíka najdete zde |