Karel Pučelík: Většina amerických médií mluví levicovým jazykem, tvrdí analýza
Americká společnost je polarizovaná a podobně se posunula i tamější média. Hrozí, že své čtenáře budou jen utvrzovat v jejich názorech, což zdravou veřejnou debatu nerozproudí, varuje britský týdeník. Zvláště před prezidentskými volbami.
Spojené státy čekají příští rok prezidentské volby. V takto polarizované společnosti se dá očekávat, že kampaň bude poměrně ošklivá a nevybíravá, přičemž velkou roli jistě sehrají i média. Magazín The Economist před několika dny publikoval vlastní analýzu tamějších předních plátků i televizních stanic, ve které zmapoval jejich posun v posledních letech.
Britský týdeník přichází s pozoruhodným výsledkem. Tvrdí, že většina vlajkových lodí americké žurnalistiky včetně deníků Washington Post, The New York Times či televize CNN hovoří v poslední době převážně jazykem politiků tradičně levicovější Demokratické strany, která nyní ovládá Bílý dům a Senát. Částečně tak dává za pravdu kritikům, podle kterých konzervativní pravice čelí v mediální sféře nepřátelskému prostředí.
The Economist vybral z politických vyjádření a projevů slovní spojení, které často takřka výhradně využívají jen politici republikánů či demokratů, například „nelegální imigrant“ či „nenarozené děti“. Následně analyzoval přes 200 tisíc článků a skoro 400 tisíc významných televizních pořadů a vybraná spojení v nich hledal. Výrazně větší množství prý autoři analýzy našli z demokratického slovníčku.
Britští poslanci v úterý schválili nový vládní návrh na deportace migrantů do nesvobodné Rwandy. Daňové poplatníky už teď plán stál stovky miliard liber, je navíc neetický a nemá politickou perspektivu. Přesto všechno na něm ale konzervativci sveřepě trvají.
Karel Pučelík: Zastavte loďky s migranty! Britští konzervativci je chtějí posílat do Afriky
Názory
Republikánský výlet mimo realitu
Analýza je sice rozsáhlá, ale samozřejmě nepostihla celý trh. I přesto však poskytuje několik bodů k zamyšlení. Téměř všechna média se posunula od středu. Například CNN ještě v roce 2017 užívala lehce republikánský jazyk, v roce 2022 se však již profilovala demokraticky, podobně jako třeba CBS či MSNBC. Naopak jasně pravicová a republikánská zůstává stanice Fox News. V tisku je to podobné, kde v analýze mezi pravicovými vydavateli najdeme extremistický Breibart.
Je to ale problém? „Stále více Američanů, ať už levicových nebo pravicových, slyší zprávy, které odpovídají jejich již existujícímu světonázoru, což je pro demokracii nezdravé. Oba kmeny se už neshodnou ani na základních faktech, což značně ztěžuje politický kompromis,“ uvádí v editorialu šéfredaktorka Zanny Minton Beddoesová.
Důvodů, proč se tak děje, je víc. Určitě nejde konstatovat, že se novináři po roce 2017 hromadně zamilovali do Demokratické strany. Demokraté ovšem, na rozdíl od republikánů, zůstali blíže politickému středu, a v mnohém také blíže realitě. Jejich konkurence prošla pod vedením Trumpa výraznou proměnou a například teze o „ukradených volbách“ skutečně mimo. I v této však má The Economist doporučení. „Přesto mohou novináři říci, že názory jedné strany jsou blíže pravdě než názory strany druhé, aniž by se museli spoléhat na stranický jazyk,“ uvádí.
Republikánští odpůrci Donalda Trumpa zkouší svůj patrně poslední tah, jak exprezidentovi zabránit k získání nominace. Bývalé guvernérce Nikki Haleyové vyslovují podporu a posílají peníze, i když šance nemá příliš velké.
Karel Pučelík: Poslední šance k odstranění Trumpa? Umírnění republikáni i velký byznys stojí za Haleyovou
Názory
Fragmentovaný mediální prostor
Magazín si všímá ještě jedné záležitosti. Mediální prostor se v mnohém vrací do doby otců zakladatelů Spojených států. Tehdejší noviny prý byly hlavně názorově zaměřenými plátky.
Telegraf a technický pokrok umožnil rozvoj zpravodajství, které nabylo na objektivitě a nestrannosti. Takový vývoj byl žádoucí i z ekonomického hlediska, protože inzerenti chtěli postihnout co největší okruh čtenářů, nejen fanoušky určité politické frakce.
Dnes je ale situace opět jiná a mediální prostor opět fragmentovaný. Kvůli sociálním sítím si každý může vyzobávat, co chce číst. V případě zájmu je možné se uzavřít do bubliny, kde o jiný názor, polemiku a diskusi ani nezavadíte. Velká média by toto měla nabourávat, snažit se nebýt důvěryhodná jen pro jeden názorový proud, protože základní fakta by měla být stejná, ať už se na ně dívá liberál nebi konzervativec.
Pokud si toto vydavatelé všeho druhu neuvědomí, v podstatě přistoupí na tato podivná pravidla hry. Média, která jen utvrzují své čtenáře v tom, co si myslí, nemohou v demokratické společnosti plnit své tradiční a velmi důležité úkoly. Tím ovšem není myšleno, že by měly dávat prostor každému i za cenu menšího důrazu faktografickou přesnost. Rozumíme si, že?
