Karel Pučelík: Zvládla by se Ukrajina bránit jen s Evropou za zády?
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
Donald Trump se prý s Volodymyrem Zelenským dohodl na americkém přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství. Ukrajinské straně se prý oproti prvotním Trumpovým „vyděračským“ návrhům podařilo upravit některé body k lepšímu, přesto je však jasné, kdo je v této „transakci“ slabší stranou. Smlouva je však příliš obecná a neobsahuje bezpečnostní záruky, které by Trump rád přenechal Evropě, čehož se však evropští lídři obávají.
Jisté však je, že dny, kdy podpora Ukrajiny byla v Bílém domě samozřejmostí, je už patrně sečteny. S Trumpem přichází styl zahraniční politiky v podobě „něco za něco“. Vyjednávací pozice Spojených států je však velmi silná, protože na jejich podpoře do značné míry závisí možnosti ukrajinské armády bránící se ruské invazi. Manévrovací prostor ukrajinské diplomacie je tedy pochopitelně velmi omezený.
Vladimir Putin chce válku na Ukrajině ukončit za pro něj nejvýhodnějších podmínek
Lukáš Kovanda: Putin láká Muska a Trumpa ke společným obchodům a projektům, včetně dobývání Marsu
Názory
Situace naštěstí momentálně nevypadá natolik vážně, že by se Američané chystali finanční a vojenskou pomoc utnout. Jak jsme ale mohli pozorovat v minulých týdnech, nálada prezidenta Trumpa je vrtkavá – nyní zve Zelenského do Washingtonu, ale ještě před několika dny ho nazýval „diktátorem“ a mluvil jako kovaný kremelský propagandista. Co přijde zítra? Vstane Trump pravou nohou?
Šest měsíců
Je tedy Ukrajina vydána napospas mocnému, ale ne zcela předvídatelnému partnerovi? Jisté je, že bez zahraniční podpory by ukrajinská armáda mohla ruské mase dlouhodobě vzdorovat jen velmi obtížně. Kromě materiální převahy Rusko „benefituje“ z bezohledného přístupu ke svým vojákům, které využívá pouze jako jeden ze zdrojů, ne jako lidské bytosti. Počty zabitých a zraněných Rusů dalece přesahují ukrajinské ztráty.
Obavy jsou tedy na místě. „Nejsilnější pákou, kterou má Trump na Ukrajinu, je hrozba nedodání zbraní,“ potvrdil bruselskému magazínu Politico ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Podle mého názoru máme šest měsíců na to, abychom na frontové linii skutečně začali pociťovat nedostatek zbraní,“ předpokládá někdejší šéf ukrajinské diplomacie.
Americký prezident Donald Trump může slavit. Dotlačil Ukrajinu, kam chtěl. Američané tak získávají cenný klíč k rozmanitému nerostnému bohatství Ukrajiny.
Trump dotlačil Ukrajinu, kam chtěl. Vojenskou záruku ale Kyjevu ani tak neposkytne
Názory
Podle analýzy zmíněného magazínu připutovala od začátku invaze na Ukrajinu ze Spojených států vojenská podpora v hodnotě 64 miliard dolarů. Většina Evropy však nestála stranou, a na Ukrajinu poslala pomoc ve výši 62 miliard, navíc státy pomáhají uprchlíkům. Už nejenom proto by Evropa měla mít slovo při vyjednávání míru.
Včera bylo pozdě
Avšak zpět k pomoci. Nelze si představovat, že by se Ukrajina bez podpory Spojených států Rusku vzdala. Dle expertů však není nemožné, že by mohla pokračovat v obraně jen s evropskými partnery za zády. Ti by však museli značně přidat.
Nejde však jen o peníze, k některé vojenské technice americké provenience jednoduše neexistuje alternativa, žádna evropská země takovou technikou nedisponuje. „Bude nám to trvat nějaký čas a pracujeme na tom... je to výzva, protože neexistují žádné přímé náhrady nebo zkratky, ale můžeme zasáhnout financemi a pomoci Ukrajině, aby sama vyráběla více,“ řekl Politicu litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl EU vyjít až na 20 miliard eur
Money
Obrana Ukrajiny bez podpory USA tedy je možná, i když velice obtížná. Zvláště od evropských států to vyžaduje velké úsilí a přípravy, na které už bylo včera pozdě. Evropa nutně potřebuje jistou „nezávislost“ na USA, jak proklamuje pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. O evropské svébytnosti se mluvilo dlouho, zvláště v průběhu americké prezidentské kampaně, ale dopadlo to jako vždycky. Opět se zásadní krize řeší na poslední chvíli. Až nyní evropským politikům dochází, že Trumpa Evropa nezajímá.
Na nynější situaci se připravit dalo. Vypadá to však, že nyní je před evropskými vládami minimálně půlroční okno na změnu. A v delším období by se evropští lídři mohli konečně poučit. Využijeme tuto šanci?
