Věra Tůmová: Kdo spasí české důchodce? A hlavně ty, kteří budou nemohoucí?
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Zatímco letos příspěvek na péči III. či IV. stupně potřebuje necelých 150 tisíc lidí, v roce 2040 kvalifikované odhady hovoří o 353 tisících a v polovině století má tuto péči potřebovat už nejméně 441 tisíc lidí. Navzdory těmto alarmujícím číslům a neúprosnému demografickému vývoji se ale věci v Česku hýbou jen minimálně.
Nové domovy se příliš nestaví, kde se vezme množství potřebného pečujícího personálu se také neřeší a jak budou péči o své nemohoucí zvládat rodiny Husákových dětí s výhledem na nízké penze, je také ve hvězdách.
Politici mají asi klapky na očích
Politická debata totiž probíhá ponejvíce na úrovni handrkování o to, v kolika letech se půjde do důchodu. A hlasitě se k tomu vyjadřují různé zaměstnanecké organizace, a především pak odbory a hlavně opozice, která sama ale k řešení akutního nedostatku lůžek a k problémům kolem dlouhodobé péče nijak zázračně za svá dvě volební období ve vládě nepřispěla. Je to jako by měli politici i odboráři klapky na očích.
Aktuálně přitom v Česku chybí v domovech pro seniory a v domovech se zvláštní péčí týkající se lidí například s Alzheimerem přinejmenším 70 tisíc lůžek. Jen proto, aby se zachoval alespoň současný tristní stav, by se mělo vybudovat ale aspoň 27,6 tisíc nových lůžek. Nová se však staví jen minimálně a většinou jen ze soukromých iniciativ. Pokud už se náhodou stát někde snaží nějaká taková zařízení vybudovat, daří se mu to podle expertů za nejméně dvojnásobek ceny na vytvořené lůžko ve srovnání se soukromými firmami. Ty jej prý zvládnou vybudovat už za 2 či 2,5 milionu, stát či obce zvládají vytvořit lůžko téměř za 4,4 až 5 milionů korun, uvádí specialisté, kteří v této oblasti působí desítky let.
Jaká je zatím kapacita soukromníků
Soukromé instituce, ale desítky tisíc lůžek ze svých zdrojů zatím asi jen tak nepostaví. Pokud se jim podaří avizované plány naplnit, bude se jednat stejně jen o nižší tisíce. Například v případě nejnovější zveřejněné spolupráce pojišťovny Simplea a Ambeat má takto v nejbližších letech vzniknout zhruba 2000 nových lůžek za pět miliard v celkem 20 zařízeních, pokud vše půjde podle plánů.
A největší soukromý poskytovatel sociálních služeb v Česku skupina Penta Hospitals pak za roky 2023 a 2024 chystá investice do této oblasti za celkem miliardu korun, přičemž letos plánuje vytvořit minimálně dalších 200 lůžek. Celkově má zatím 10 zdravotnických zařízeních a provozuje přes 3,5 tisíce lůžek v Alzheimer Home zařízeních. Je zřejmé, že tato čísla na demografickou katastrofu, která se na nás valí, stačit tedy zatím určitě nebudou.
Rozšíření lůžek ve stávajících zařízeních, ale i zcela nové domy se speciální péčí. To chystá největší soukromý poskytovatel sociálních služeb v Česku skupina Penta Hospitals. Za roky 2023 a 2024 mají investice dosáhnout celkem miliardy korun. Část financí poskytne i investor Penta Investments.
Penta Hospitals letos proinvestuje 500 milionů. S penězi pomůže i „velká“ Penta
Zprávy z firem
Co nám tedy zbývá
Vzhledem k tomu, jak se situace na poli dlouhodobé péče v Česku vyvíjí, je tedy jasné, že výhled do budoucna pro budoucí důchodce není příliš růžový. Pojištění dlouhodobé péče, které by pomohlo rodinám alespoň financovat péči o jejich blízké, se rodí jen pomalu. Zatím jej nabízí s různými omezeními jen trojice pojišťoven. Jako nový produkt má navíc i spoustu omezení, které třeba pro generace dnešních Husákových dětí a jejich stárnoucích rodičů, kterým je už obvykle přes 80 let, je prakticky na nic, protože tito senioři už nejsou z pohledu pojistných matematiků pojistitelní.
Scénářů, které pro české domácnosti s běžnými příjmy přichází v úvahu, když mají zabezpečit své nemohoucí členy rodiny, moc na výběr opravdu není. Buď se dají na modlení, aby dlouhodobou péči a žádné zařízení v rámci rodiny nikdy nepotřebovali. Mohou také intenzivně investovat, aby si vytvořili rezervu na financování péče, pokud se v investicích tedy orientují. To je asi nejpraktičtější řešení, které ovšem ale není zase pro každého. Další variantou jsou sázky v loterii či na dostihy, aby nějakým nepravděpodobným zázrakem přišli k penězům a mohli si dovolit platit nadstandardní péči o blízké i ty obří doplatky v soukromích sanatoriích.
Osobně ale asi největší naději vkládám do vidiny vykupitele z vyšších míst. Určitá spása totiž může přijít teprve v okamžiku, kdy situaci s nemohoucím příbuzným a omezenými finančními prostředky bude intenzivně řešit někdo z vrcholných politiků vlády či opozice. Pak je totiž šance, že se ledy třeba pohnou. Nesmíme ale zapomenout ani na Blanické rytíře, ty jsou asi naše jediná jistota...
Společnost Alzheon, za níž stojí český vědec Martin Tolar, finišuje třetí fázi testování svého prostředku ALZ-801. Ten by měl mít výrazný vliv na snižování dopadů Alzheimerovy choroby zejména u mladších pacientů. Nyní Alzheon získal v nejnovějším kole financování dalších 100 milionů dolarů. „Díky této investici máme dostatek prostředků na ukončení poslední fáze testování našeho léku,“ uvedl Martin Tolar.
Alzheon Martina Tolara získal dalších 100 milionů dolarů. Lék na Alzheimera by mohl být na trhu již příští rok
Leaders
Vláda silou svých hlasů protlačila sněmovnou úpravy penzí. Nazývá je poněkud nadneseně reformou. Média tento termín přejímají, takže se tu bavíme o Jurečkově reformě penzí. Popravdě, není to reforma. Je to jakási úlitba nalevo i napravo. Přesně v duchu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vláda prostě není schopná zásadních rozhodnutí.
Dalibor Martínek: Důchodci jsou v Česku modlou. I Jurečka se jich bojí
Názory
