Komentář Jany Havligerové: Důchody, oblíbená hračka politiků
Penzistům se každý měsíc objeví na kontě vyšší finanční částka, než jakou jim zaručuje zákonná valorizace důchodů.
Bude to tři stovky víc, od roku 2023 pak matkám přibude ještě pětistovka jako příspěvek za každé vychované dítě. Jen tenhle dodatečný výdaj přijde státní pokladnu v příštích třech letech na téměř 57 miliard korun. A to si ještě můžeme gratulovat.
Napřesrok zvýšení penzí přijde „pouze“ na 11,5 miliardy. Klidně to ale mohlo být i 78 miliard korun. Některé partaje na protest proti vládnímu záměru podávaly pozměňovací návrhy, které by státní kasu zruinovaly mnohem víc. Po straně sice poslanci tvrdili, že to vlastně vůbec nemyslí vážně, v předvolebním šílenství se ale recese klidně mohla změnit v tvrdou realitu.
Stárnutí populace raketové zadlužení státu
Samozřejmě, ani nové reálné náklady na výplatu penzí nejsou z dlouhodobějšího pohledu žádná výhra. Kvůli stárnutí populace dál enormně porostou a stát se i kvůli neúnosnému důchodovému systému bude zadlužovat raketovou rychlostí. Navíc, výhledy na výsledek říjnových parlamentních voleb zatím žádnou převratnou změnu na politickém hřišti nenaznačují. A že na střídačku odejde současná vládní reprezentace, která zhruba před třemi lety odstartovala nejdynamičtější nárůst sociálních výdajů v historii, není vůbec jisté.
Sněmovna schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci, příspěvek 500 korun za každé vychované dítě a možnost předčasného důchodu pro příslušníky integrovaného záchranného systému.
Maláčová prosadila dodatečné zvýšení penzí, opozice to označuje za populismus
Politika
Tedy řeči o nutnosti důchodové reformy zůstávají skutečně pouhými řečmi, místo krocení výdajů se dokola omílá tvrzení, že Česko patří k těm méně zadluženým zemím. O tom, že povinné výdaje jako jsou právě důchody, zdravotnictví anebo platy rostou tak rychle, že stát už nedokáže vybrat dost peněz na jejich pokrytí, premiér a ministryně – financí i práce – mlčí. Ještě minulý rok jsme se mohli chlubit čtvrtým nejnižším zadlužením v Evropské unii. Ale teď už to bude čím dál horší.
Nebezpečné zadlužení Česka
Podle odhadů nevládních ekonomů během tří až čtyř let už Česká republika nebude patřit ani do nejlepší desítky. Samostatnou kapitolou pak je vysloveně nebezpečné tempo zvyšování dluhu. Pro názornost odhady Národní rozpočtové rady: Zatímco ještě vloni si její členové mysleli, že na dluhovou brzdu, mimo jiné kvůli stárnutí populace, narazíme kolem roku 2043, teď náraz předpovídají na rok 2024. Zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má zmrazit chuť politiků libovolně utrácet, velí šlápnout na brzdu v případě, že dluh překročí hranici pětapadesáti procent hrubého domácího produktu. Ale - jak zdůrazňují někteří politici, máme tu přece tu pandemii…
Výmluva na covid zatím zřejmě u voličů funguje. Otázka je, na jak dlouho si s ní politici vystačí. Žádný strategický plán jak zastavit zadlužování Česka neexistuje, ovšem taková nebo maková budoucí politická reprezentace s ním bude muset přijít. Ať už půjde o škrtání výdajů či zvyšování daní anebo dokonce oboje, bude to bolet.
Ceny stavebnin opět klesnou. Jen není jasné kdy. Co má nyní dělat investor, který je uprostřed projektu a čelí enormnímu zdražení stavebních materiálů? Patero rad sepsal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 
Lukáš Kovanda: Pět rad, jak řešit růst cen stavebnin při rozběhlém projektu
Názory
Letní olympiáda je nejsledovanější akcí vůbec, v televizi se na ní dívají až tři miliardy lidí. V případě her v Tokiu, které začínají 23. července, se proto kolem nich točí i desítky miliard dolarů. Jenže kvůli koronaviru a posunutí olympiády je mnohé jinak.
Tokio 2020: Místo zisků dluhy. Sponzoři olympiády pláčou
Money
