Konec boje s inflací a podpora růstu? ČNB čeká Sofiina volba
Už za několik hodin budou čeští centrální bankéři zvažovat, jak nastaví měnovou politiku na další období. Po dvou letech budou mít na stole úplně novou situaci. Zdánlivě zkrocenou inflaci a mírně přidušenou ekonomiku. Jak budou rozhodovat?
První měsíce letošního roku nabídly dobré zprávy – inflace, strašák, který trápil všechny téměř dva roky, se pozvolna dostávala k cíli České národní banky. I díky tomu centrální bankéři mohli pokračovat ve snižování sazeb, které zahájili již vloni v prosinci. A česká inflace nadále dělá ekonomům i statistikům radost. V červnu opět byla na dvou procentech. A tak bychom mohli již tento čtvrtek očekávat, že centrální bankéři opět sníží sazby, a to o 0,25 až 0,5 procenta.
Jenomže případ sousedního Německa ukazuje, že boj s inflací zdaleka není u konce. A rána může přijít z nečekaných pozic – zatímco se totiž očekávalo, že rostoucí inflace přijde ze sektoru služeb, v Německu poněkud nečekaně vystřelily ceny potravin.
Výrobní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v červnu meziměsíčně výrazně zhoršily. Zhoršují se takto každý měsíc už po dobu více než dvou let. Tuzemský průmysl se totiž stále nepřeklenul přes realitu poměrně vysokých úrokových sazeb a relativně slabého odbytu na vývozních trzích v čele s tím německým. 
Lukáš Kovanda: Podmínky v průmyslu se zhoršují. Na vině jsou vysoké úroky, boj s inflací i slabý odbyt v Německu
Názory
Podpořit růst?
Navíc ČNB bude zasedat ve stejném týdnu, kdy vyšly odhady vývoje české ekonomiky ve druhém čtvrtletí, které nebyly nijak zářné. Ekonomika přinejlepším stagnuje. To však není chyba, ale vlastnost ekonomiky, která je tlumená vysokými úroky.
A tak budou centrální bankéři nově zvažovat poněkud jiné okolnosti než poslední více než dva roky. Na stole bude přinejmenším zdánlivě zkrocená inflace, a bude tedy otázkou, zdali je ekonomika vyššími sazbami dostatečně přidušena, že si radní budou jistí, že se inflace již „neutrhne“.
Pokud si většina radních řekne, že ano, mohlo by být snížení úroků ještě výraznější než o půl procentního bodu. To by přitom mohlo rozpohybovat nejen firmy v investiční aktivitě, ale také by se to mohlo projevit na hypotečních sazbách, kde k výraznějšímu propadu zatím nedošlo.
Celkem překvapivě snížila ČNB pod vedením Aleše Michla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na číslo 4,75. Analytici komerčních bank se spíš shodovali, že radní národní banky sníží úroky o čtvrt procentního bodu na kulatých pět procent. Jako obvykle, bankovní analytici se netrefili. 
Dalibor Martínek: Poslední výstřel Aleše Michla. Na další pokles sazeb zapomeňme
Názory
Drahá chyba
Jenomže tu je také scénář, že se radní přepočítají, rozvolnění měnové politiky přeženou a na podzim se inflace opět vrátí. Jistě už ne v takové síle jako v letech 2021 až 2023, ale přeci jen výrazně nad cílem ČNB. A to by byla drahá chyba, zvláště kdyby pak museli centrální bankéři tuto chybu napravovat nějakou opětovnou korekcí sazeb směrem nahoru. To by reputačně příliš nepřidalo.
A je dobré také připomenout, že ČNB čistě formálně ani žádný růst ekonomiky přímo řešit nemusí a ani nemá. V její gesci je cenová stabilita, nic víc. V době, kdy je navíc dlouhodobě nízká nezaměstnanost, jí růst ekonomiky může být lhostejný ještě o něco víc než jindy.
Důvěra v českou ekonomiku podle statistiků klesá, jak mezi průmyslníky, tak spotřebiteli. Výrazně narůstá počet domácností, které svoji finanční situaci hodnotí hůře než v uplynulých měsících.
Lukáš Kovanda: V lidech přetrvává obava z růstu cen. Zbytečně
Názory
