Dominik Rusinko: Konec éry záporných sazeb. ECB růstem o 0,5 procenta překvapila
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Toto překvapivé rozhodnutí reflektuje naplnění významných pro-inflačních rizik. Inflace vystoupala v červnu meziročně na 8,6 procenta, například v pobaltských zemích ale již překročila hranici 20 procent. Z takto vysokých hodnot navíc inflace výrazně nezpomalí ani ve zbytku tohoto roku.
ECB proto nebere na lehkou váhu ani roli inflačních očekávání, resp. hrozbu jejich možného odkotvení v souvislosti s vyšším než očekáváným růstem mezd, jež by výrazně zkomplikovalo střednědobý návrat k blízkosti dvouprocentního inflačního cíle.
ECB zároveň dala najevo, že na příštích zasedáních bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu. Na rozdíl od posledního zasedání však centrální banka rezignovala na forward guidance a zdůraznila závislost rozhodování na příchozích makro datech. Z komunikace ECB se ale zdá, že se centrální banka bude snažit proces normalizace sazeb urychlit.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011. 
Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti
Money
Na zářijovém zasedání proto bude opět ve hře významnější zvýšení sazeb. Na druhou stranu, ekonomický vývoj už nyní čelí řadě nejistot a negativních rizik. Pokud by mělo dojít k nad očekávání svižnému propadu ekonomické aktivity, bilance rizik se může z pohledu ECB vychýlit od inflace směrem k hospodářskému růstu, což by omezilo prostor pro významnější normalizace sazeb.
Snaha zamezit krachu Itálie
Z pohledu finančních trhů byla pozornost upřena především na nový anti-fragmentační nástroj, který ECB oficiálně pojmenovala Transmission Protection Instrument (TPI). Dle ECB je vytvoření TPI nezbytné k podpoře účinné transmise měnové politiky a jeho cílem je bránit destabilizaci dluhopisových trhů států jižního křídla (tj. překotnému rozšiřování rizikových přirážek). ECB se přitom dostala pod tlak jen pár hodin před dnešním zasedání kvůli eskalující politické krizi v Itálii, jež vedla k rezignaci premiéra Draghiho a prudkému růstu rizikové prémie u italských vládních dluhopisů.
Zásadní je, že rozsah případných nákupů dluhopisů bude v rámci TPI neomezen, resp. záviset na tom, jak vážná jsou rizika, kterým transmise měnové politiky čelí. To je důležitý parametr, který by měl podpořit kredibilitu celého nástroje, jež se prezidentka ECB Christine Lagardeová snažila umocnit prohlášením, že byl TPI v rámci Rady guvernérů přijat jednohlasně.
Dále platí, že aktivace TPI je plně v diskreci ECB (konkrétní podmínky zmíněny nejsou) a může se vztahovat na kteroukoli ze zemí eurozóny, která čelí nežádoucí, chaotické dynamice na bondovém trhu.
A konečně, ECB stanovila čtyři kritéria (svázaná s doporučením Evropské komise), které bude brát v potaz při zvažování aktivace TPI: 1) dodržování fiskálních pravidel; 2) absence závažných makroekonomických nerovnováh; 3) fiskální udržitelnost; 4) hospodářská politika v souladu s doporučeními obsaženými v NGEU a Evropském semestru.
Celkově mohou být trhy mírně zklamány tím, že ECB k TPI neposkytla více detailů, což může vyvolat pochybnosti, jak silný nakonec bude závazek centrální banky k zastropování kreditních spreadů.
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
ECB řeší úrokové sazby. Volí mezi rostoucí inflací a hrozbou krachu Itálie
Money
