Koruna drží silná. A ČNB nemusela měsíc utratit ani euro
Česká národní banka už zhruba měsíc neintervenuje na podporu koruny na devizovém trhu, nedala na ni ani jediné euro ze svého sejfu. Koruna se přesto drží na historicky silné úrovni.
Česká národní banka (ČNB) už zhruba měsíc nevstoupila na devizové trhy, aby tam intervenovala prodejem devizových rezerv za silnější korunu. V rámci dnešní online debaty na půdě tuzemské centrální banky to uvedl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Přesto, že centrální banka takto neintervenuje, drží se česká měna na historicky poměrně silné úrovni.
Z hlediska svého nominálního kursu vůči euru, který ČNB sleduje zejména, byla koruna v celé historii eurozóny vůči její měně výrazněji nominálně silnější než nyní prakticky pouze po poměrně krátké období v polovině roku 2008. Od poloviny června do poloviny srpna před čtrnácti lety koruna vůči euru trvaleji zpevnila pod úroveň 24 korun za euro. V celé zmíněné historii od konce 90. let už se jindy pod tuto úroveň nedostala. Její nejsilnější dnešní úroveň přitom odpovídá kursu 24,30. Koruna tedy dnes byla pouze zhruba o 6,2 procenta slabší, než odpovídá její absolutně nesilnější úrovni vůči euru, dosažené v červenci 2008, odpovídající úrovni kursu těsně pod 22,90.
Trhu stačí vědět, že korunu proti oslabování podpoříme. Už měsíc jsme nemuseli intervenovat, řekl dnes člen bankovní rady Oldřich Dědek. 
Oldřich Dědek z ČNB: Jsme v období radikální nejistoty
Money
Od poloviny letošního května Česká národní banka buď intervenuje, nebo je připravena okamžitě intervenovat, aby zajistila stabilizaci kursu koruny na kýžené úrovni. Tento její současný přístup k měnové politice nahrazuje opatření v podobě dalšího zvyšování jejích úrokových sazeb. Ty už jsou podle většiny členů současné bankovní rady, včetně právě Dědka, dostatečně vysoké a jejich další růst by byl kontraproduktivní, neboť by například dále firmám zdražil investice a znesnadnil tak jejich přechod na energeticky úspornější technologie.
Dědek v rámci zmíněné debaty připomněl, že centrální banky obecně mohou intervenovat nejen přímo na trhu, třeba prodejem či nákupem deviz, ale také prostřednictvím slovních intervencí, tedy aniž by na trh vystupovaly. Podle Dědka je v měnové politice „zbraní i slovo“, takže nyní si ČNB vystačí právě pouze se slovem – s verbálním ujištěním, že vstoupí na trh, kdykoli podle ní bude třeba –, aby tak držela českou měnu na relativně silné kursové úrovni vůči euru. Silnější česká měna obecně zlevňuje dovážené zboží a služby, tedy například také zemní plyn, ropu a ropné produkty, včetně pohonných hmot. Její slovní intervence nyní tedy stačí k tomu, aby omezovala inflační tlaky v ekonomice, a to právě snížením cen dovozních.
Stamiliardy na podporu koruny
Od poloviny letošního května, kdy s ní v současném módu začala, do konce září vydala ČNB na intervenci za silnější korunu zhruba 25,5 miliardy eur, v přepočtu přibližně 620 miliard korun. To odpovídá hodnotě zhruba šestnácti procent jejích celkových devizových rezerv, které patří po přepočtu na velikost ekonomiky k největším na světě. Stále i nyní tak má ČNB dost další „munice“, aby korunu případně podporovala přímo na trhu.
Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb.
Lukáš Kovanda: ČNB udělala v boji s inflací vše krom rezignace
Názory
Teprve pokud by vypotřebovala 30 až 35 procent svých devizových rezerv, musela by zřejmě přistoupit na jinou podobu své antiinflační intervenční měnové politiky, například by musela přikročit k navýšení svých úrokových sazeb. Od takové situace je nyní ještě notně vzdálena.
Rizikem však pro ČNB i tak nepochybně jsou devalvačně-inflační tlaky. V důsledku přivírajících se nůžek mezi úrokovými sazbami centrálních bank eurozóny a USA a úroky na koruně totiž může třeba během příštího roku pomoci přivodit rozsáhlý mezinárodní výprodej koruny a spekulativní útoky na ni. Přitom související citelné oslabení české měny spolu s dalšími faktory – typu závislosti Česka coby malé a otevřené ekonomiky na plynulosti zahraničního obchodu, pokračující energetické drahoty či geografické blízkosti k Ukrajině, tedy ohnisku války – by přinutilo ČNB zintenzivnit svoji přímou intervenci za silnější korunu, aby tak předešla potenciálně citelně destabilizačnímu navýšení inflačních tlaků v ekonomice a ztrátě své kredibility.
„Nomura-gate“. Tak pojmenoval hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář mediální aféru, která se strhla kolem zprávy největší japonské investiční banky. Nomura varovala před závažnou měnovou krizí, jež má během následujícího roku postihnout Českou republiku, Maďarsko a Rumunsko. Proč je její závěr zavádějící, Sklenář vysvětluje v komentáři. „Na korunu můžou přijít horší časy, ale makroekonomicky máme na to, vše rozumně zvládnout,“ uvádí ekonom.
Petr Sklenář z J&T: Není žádný důvod se obávat měnové krize v Česku
Názory
