Lukáš Kovanda: Češi větří horší časy. Bojí se propouštění
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se s novým rokem výrazně propadla. Čechy leká propouštění v tuzemském průmyslu kvůli drahým energiím. Naproti tomu se zvyšuje důvěra podnikatelů v průmyslu.
Důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku letos v lednu výrazně klesla. A to hned v největším rozsahu od roku 2023. Po třech měsících, kdy vykazovala dlouhodobě nadprůměrnou úroveň, je nyní opět podprůměrná. Je na nejnižší úrovni za poslední takřka rok, od loňského února.
Takový vývoj je poměrně překvapivý. Čechům totiž loni rostly reálné mzdy a měly by stoupat také letos, byť o něco pomalejším tempem. Spotřeba domácností by ovšem i tak měla letos být hlavním tahounem růstu ekonomiky, jenž by měl být oproti loňsku naopak rychlejší.
Nezvyklý pesimismus na začátku roku
Výrazný lednový pokles spotřebitelského sentimentu navíc kontrastuje s vývojem v lednu 2023 i v lednu 2024, kdy v obou případech došlo k výraznému zlepšení spotřebitelské nálady. To bylo například loni v lednu způsobeno méně nepříznivými dopady nově zavedeného konsolidačního balíčku, než s jakými veřejnost počítala.
Na Čechy ovšem v současnosti negativně doléhají zprávy o propouštění v průmyslu. V lednu se k propouštějícím přidaly chemička Spolana, výrobce pneumatik Mitas nebo potravinářská společnost Dr. Oetker, které sužují zejména drahé energie. Veřejnost se proto obává, že propouštění může mít systémový ráz a dále se šířit. I proto se v lednu zvýšil podíl spotřebitelů, kteří v dalších dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Na rozdíl od prosince 2024 letos v lednu také převažoval podíl domácností, které v tomto roce očekávají zhoršení své vlastní finanční situace.
Naproti tomu se ovšem zvyšuje důvěra podnikatelů v průmyslu, která ovšem i tak zůstává dlouhodobě podprůměrná. Průmyslníci se tudíž domnívají, že „hůře už být nemůže“, a naopak hledí do začínajícího roku s nadějí, že se zvýší tempo růstu výroby. Tu by mohlo v příštích měsících podpořit i to, že americký prezident Donald Trump, jak se zatím zdá, bude zdrženlivěji, než se mnozí obávali, přistupovat k zavádění nových cel, jak na dovoz z Číny, tak z EU.
Středně velké firmy jsou jedním z nejdůležitějších článků české ekonomiky, čelí ovšem celé řadě výzev. Ovlivňují je evropské regulace, klesající marže, propady automotive průmyslu nebo tlak na digitalizaci. V neposlední řadě pak mnoho těch, které vznikaly hned po revoluci, řeší otázky nástupnictví. Jak se s nelehkými úkoly vyrovnávají a co je čeká dál? „Myslím, že hráči se silnější pozicí budou dál konsolidovat, nakupovat firmy a koncentrovat je do větších skupin. Dále bude třeba dotáhnout digitální transformaci, byť to slovní spojení už je trochu klišé,“ říká Miroslav Svoboda, který vede českou pobočku poradensko-technologické společnosti Deloitte.
Miroslav Svoboda z Deloitte: Následující roky ukážou, co české firmy ustojí
Leaders
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Lukáš Kovanda: V Česku přibylo 100 tisíc lidí s těžce rozvrácenou životní úrovní
Názory
