Lukáš Kovanda: Dřevo je jistota, i když je nejdražší za více než deset let
V letošním prvním čtvrtletí činila cena palivového dříví z jehličnanů 831 korun za metr krychlový. To představuje více než 66procentní nárůst oproti průměru z loňska 499 korun. Cena palivového dříví v letošním prvním čtvrtletí předčí průměrné ceny v uplynulých jedenácti letech. A dále poroste.
Dřevo je i přesto stále cenově nejdostupnějším zdrojem energie k vytápění. I když totiž zdražuje poměrně dramaticky, je to stále pomaleji než ostatní paliva a energie.
Proč tomu tak je? Postačí intuitivní úvaha: zatímco třeba takřka veškerý plyn, který v Česku spotřebováváme, je z Ruska, dřeva máme hojně v tuzemských hvozdech. Ty v uplynulých letech fatálně poškodil kůrovec, což vytvořilo tlak na pokles ceny topiva. Na dně se tak cena dřeva ocitla v roce 2020, i kvůli efektu pandemie a tehdejšímu citelnému zlevnění paliv v čele s ropou.
Brikety, polínka a pelety
Současnou relativní cenovou výhodnost dřeva si uvědomuje stále více Čechů. Strmě stoupá jejich zájem o vytápění třeba kusovým dřevem, lisovanými briketami nebo peletami. Sháňka je i po kamnech. Kamnářské firmy mají termíny plné na měsíce dopředu. Už během poslední topné sezony platilo, že pokud lidé měli alternativu a vedle elektrokotle nebo plynového kotle mohli využít kotel na dřevo, kachlová nebo krbová kamna, volili zpravidla právě vytápění dřevem.
Vytápění plynem a elektřinou, jejíž podstatná část se v celé EU vyrábí právě z plynu, loni a letos velmi dramaticky zdražuje. A kvůli ekonomickým dopadům války na Ukrajině a souvisejícím sankcím ještě dále zdražovat bude. Stále panuje nejistota ohledně možného přerušení dodávek plynu. A růst cen, která nastal nejen v důsledku války, ale již dříve i v důsledku odeznívání pandemie a oživování ekonomiky, se bude do cen plynu a elektřiny propisovat postupně – takže citelný růst plynu a elektřiny bude pokračovat i letos, příští rok a pak v dalších letech.
Je to jistota
Dřevo v tomto ohledu představuje neskonale větší jistotu a je pochopitelně ekologičtější než uhlí. V případě třeba běžného domku vyjde vytápění dřevem, třeba peletami, na zhruba 30 tisíc korun ročně, zhruba jako vytápění hnědým uhlím, které tradičně představovalo nejlevnější způsob vytápění. Stejný domek lze plynem vytopit za asi 60 tisíc korun ročně, vytápění elektřinou vyjde na osmdesát tisíc.
Ale pozor. Není domek jako domek. Vytápění elektřinou, například přímotopem nebo akumulačním kotlem, se nyní vyplatí třeba v případě pasivních a některých nízkoenergetických domů. Ty totiž mají tak nízkou spotřebu, že se „nerentuje“ investovat do drahého plynového kotle, nebo dokonce tepelného čerpadla.
Na druhou stranu, vytápění dřevem není dnes už nutně o tom, že člověk každou půlhodinku přikládá do sice romanticky praskajících, ale jinak nepříliš praktických kamen a že ráno, když jsou dávno vyhaslá, se po probuzení klepe zimou. Roste obliba akumulačních systémů, které dřevem vytopí celý dům ne jedno nebo dvě přiložení.
Co slíbil, to splnil. Od nástupu Jaira Bolsonara do úřadu brazilského prezidenta nabrala deforestace Amazonie na intenzitě. Dubnová data o snižování počtu stromů byla nejvyšší v historii a dosavadní rekord z loňského roku překonala o 75 procent.
Bolsonaro se činí. Brazilská část Amazonského pralesa mizí nejrychleji v historii
Politika
Kvůli válce na Ukrajině i sankcím hrozí nedostatek buničiny, ze které se vyrábí řada základního zboží, jako je toaletní papír, jednorázové pleny nebo papírové kapesníky. Šokující informaci přinesl Walter Schalka, šéf společnosti Suzano patřící k největším výrobcům buničiny na světě.
Osmdesátky. Už zase nebude toaleťák. A zase za to může Rusko
Money
Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.
Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa
Enjoy
