Kryštof Míšek: Konec dotační ekonomiky? Ani náhodou
V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným „dávkám“ fiskálních prostředků. Dlouhých osm let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Výsledkem je, že NKÚ (Nejvyšší Kontrolní Úřad) ve své závěrečné zprávě upozorňuje na prostý fakt, že z tržního hospodářství se stala „dotační“ ekonomika. Úřad zároveň konstatoval, že v rámci kontrol dotací se snižuje počet chyb spojených s nezpůsobilými výdaji či chybami ve veřejných zakázkách, a naopak roste počet pochybení souvisejících s nedostatky řídicího a kontrolního systému. Nástup Fialovy vlády v té věci sliboval významnou nápravu, ale výsledkem jsou pouze nové formy vládní podpory podnikání.
Co přitom vlastně různé podpůrné finanční programy znamenají? Dotace jsou nástrojem státní politiky, který může být využit k podpoře určitých aktivit nebo sektorů ekonomiky. Pokud jsou však dotace nevhodně navrženy nebo uděleny, mohou mít negativní dopady na ekonomiku. Podpory často mohou vést k tzv. distorzi trhu, což znamená, že ceny zboží nebo služeb jsou ovlivněny právě těmito prostředky. To může vést k neefektivnosti trhu a k omezení konkurence. Dotace také často znamenají vznik zbytečných a neefektivních podnikatelských projektů, které vedou k nárůstu vládní administrativy a zvyšování byrokracie.
A jaký je současný stav? V našem případě se jedná znovu o mrhání veřejnými prostředky. Vláda zahájila nejdříve podpory na opravu domů, které nazvala „Oprav dům po babičce“ ve výši až 40 miliard korun a nyní přidala za 2 miliardy korun program podpory elektromobilita pro podnikatele. Obojí je špatně, česká ekonomika nyní potřebuje především méně peněz v ekonomice pro udržení inflace na uzdě a účelné reformy bez zapojení finančních dotací. Vláda by si to měla uvědomit, v opačném případě ztrácí znovu svoji věrohodnost v ekonomických otázkách.
Další komentáře Kryštofa Míška najdete zde
V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce. 
Kryštof Míšek: Stalo se Německo znovu „nemocným“ mužem Evropy?
Názory
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Stanislav Šulc: Inflace 7,3 procenta dál motá hlavu ekonomům. Pokles sazeb ČNB spíš oddálila
Názory
Společnost CPI Property Group ukončila spolupráci s Českým olympijským výborem. Má to být reakce na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, že na příští olympiádě v Paříži budou moci startovat jednotliví Rusové či Bělorusové. Pod neutrální vlajkou.
Dalibor Martínek: Kolik sponzorů musí odejít, aby svět vypráskal Rusy z olympiády
Názory
