Lidstvo potřebuje mnohonásobně více levné energie. Jinak se nebude rozvíjet a dojde na konflikty
Nedostatek energie, v našem případě plynu, nás nutí k energetickým úsporám. Jde o krátkodobé řešení, protože nic jiného nám nyní ani nezbývá. Dlouhodobě ale potřebujeme spotřebovávat více energie. Násobně více levné energie, abychom byli schopni řešit problémy, inovovat a prosperovat, píše v komentáři pro Newstream David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
V roce 2021 lidstvo spotřebovalo 165 tisíc terawatthodin (TWh) energie. Struktura energetických zdrojů je následující: 30 procent ropa, 25 procent uhlí, 22 procent plyn, 6 procent biomasa, 6 vodní, 4 procenta jádro, 2 procenta vítr a jedno procento solární.
Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 21 megawatthodin (MW). Nicméně ve světě jsou obrovské rozdíly ve spotřebě na osobou. Roční spotřeba v USA je 77,5 MW. V EU poloviční. V Číně je o pětinu nižší než v EU. Indie, která má zhruba stejný počet obyvatel jako Čína, tak spotřebovává na obyvatele o 75 procent méně než Čína. Propastný rozdíl. Nicméně průměr za Afriku je asi poloviční ve srovnání s Indií.
Předpokládejme, že Afrika a Indie bude chtít zvýšit životní úroveň alespoň na úroveň Číny. K tomu bude potřebovat energii. Hodně energie. 35 tisíc TWh pro Afriku a 33 tisíc pro Indii. To vyžaduje zvýšit globální produkci energie o více než 40 procent. „Jen“ pro Afriku a Indii a „jen“ na úroveň Číny. Kdyby cílem byla životní úroveň USA nebo EU a pro celý svět, tak se bavíme o násobcích současné spotřeby energie.
Hojnost energie. Levné energie
Když si uvědomíme tento řád, tak je jasné, že energetické úspory nejsou dlouhodobým řešením globální prosperity, nerovnosti, hladu apod. Pro inovace, pokrok a globální růst prosperity potřebujeme hodně energie. Hodně levné energie. Dlouhodobým cílem v této oblasti proto nemůže být drahá energie, která bude omezovat spotřebu. Ale hojnost energie. Hojnost může přinést jádro (někdy snad fúze), slunce (+vodík), geotermální zdroje...
Letošní horké léto s teplotními rekordy po cele Evropě způsobilo razantní vysychání hlavních evropských řek, které se stávají neprůjezdnými pro lodní nákladní dopravu. Kolabuje tak jeden ze základních pilířů evropského obchodu a například ve Francii komplikuje chlazení tamních jaderných elektráren. Škody způsobené nízkým stavem vody půjdou do miliard eur, napsala agentura Bloomberg.
Řeky se kvůli změně klimatu vypařují. Říční pilíře evropského obchodu kolabují
Money
Pojďme se podívat na praktické příklady, kdy hojnost energie pomůže řešit globální problémy. Občas můžeme slyšet, že důvodem pro budoucí konflikty bude pitná voda. Náš index prosperity mimochodem ukazuje, že ČR trpí suchem velmi výrazně. Nejvíce ze zemí EU.
Nedostatek vody může řešit například odsolování. Odsolování je ale zhruba čtyřikrát více energeticky náročnější než distribuce a úprava povrchové vody. Rekultivace vody může také řešit problém jejího nedostatku. Odpadní vodu lze zpracovat stejným procesem reverzní osmózy jako při odsolování. Izrael takto „regeneruje” téměř 90 procent odpadní vody. Většina této regenerované vody se používá v zemědělství, ačkoli díky pokročilé chemické, biologické a fyzikální úpravě lze regenerovanou vodu učinit dostatečně bezpečnou pro pití. Reverzní osmóza potřebuje energii. Více energie pomůže řešit problém se suchem. Méně energie zvyšuje pravděpodobnost konfliktů.
Druhý příklad: písek. Písek je všude a je ho hodně. Ale pro stavebnictví potřebujeme hrubozrnný písek. Ten se většinou nachází v řekách, jezerech, lomech. Zásoby jsou omezené a jeho těžba je pro životní prostředí destruktivní. A písku potřebujeme hodně: asi 50 miliard tun ročně na celém světě. Opět, pokud budeme zvyšovat životní úroveň, tak ho bude potřeba řádově více.
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Karel Diviš: Nerad, ale jsem pro sektorovou daň. Lidem se musí s účty za energie pomoci
Prezidentské volby 2023
Pouštního písku je sice dostatek, ale jeho zrnka jsou pro použití ve stavebnictví příliš malá a hladká. Existuje řešení: zahřívat písek, dokud se nezačne tavit a neslepí se do hrudek. V celosvětovém měřítku by bylo zapotřebí 34 procent dnešní celkové spotřeby energie ke spékání dostatečného množství jemnozrnného písku, abychom vykompenzovaly stávající těžbu pouštním pískem. To je hodně energie pro záchranu životního prostředí, respektive aby lidé měli lepší infrastrukturu a bydlení.
Podobné příklady najdeme v zemědělství, dopravě, stavebnictví, chemickém průmyslu... Mnoho současných a budoucích problémů vyřeší hojnost energie. Proto potřebujeme stavět obrovské množství nových zdrojů čisté energie, inovovat výrobu energie. V posledních letech jsme ale naopak globálně investovaly do energií méně a pokles ve vyspělých ekonomikách byl ještě prudší. Nákladem není jen vysoká cena energie, ale i zpomalení růstu životní úrovně, respektive riziko zvrácení některých světových trendů, jako například trend poklesu chudoby nebo nerovnosti.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny
