Lockdown bude v pět aneb Co vláda může po volbách udělat proti koronaviru
Šíří se spekulace, že v pondělí dojde k výraznému zpřísnění protipandemických opatření. Co za současné situace může udělat vláda? A k čemu by potřebovala parlament?
Restaurace nacpané k prasknutí, jedna firemní akce za druhou. Taková je nyní realita pražských gastropodniků, které ještě před pár týdny bojovaly s tím, že lidé sice mohou chodit, ale není jich dost, aby tržby stíhaly vyvážit postpandemické nárůsty nákladů, včetně těch na kuchaře a číšníky.
„Je to blázinec, teď tu máme dva velké mejdany najednou, a to jsme další čtyři museli odříct,“ říkala mi ve středu kamarádka, majitelka restaurace na Smíchově, kam jsem si přišel dát kafe a neměl jsem si ani kam sednout. „Do neděle máme úplně plno a volají další a další. Všichni se bojí, že od pondělí už zase nebude možné nikam chodit,“ dodává, dává mi kafe a rovnou se loučí, že už musí.
Takže otázka je jasná a docela legitimní: Zavírá se v pondělí zase republika? Odpověď samozřejmě neznáme, nicméně pojďme si nastínit scénáře příštího týdne podle toho, co je nyní známé.
Pandemický zákon v akci
Známá jsou zejména data. Podle nich sice roste počet nových případů a jejich celkové číslo již také je docela vysoké, zejména v kontextu loňského jara, kdy jsme se k podobným úrovním ani zčásti nedostali. Přesto epidemiologové (tedy určitá část z nich) říkají, že je vše v poměrně očekávatelných mantinelech a není třeba panikařit. Tedy žádná forma výraznějších omezení jako by nehrozila.
Současná hospitalizace prezidenta Miloše Zemana neohrožuje povolební vyjednávání a ústavní situaci, uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. 
Prezident Zeman je stabilizovaný. V nemocnici může strávit týdny
Politika
Přesto jsou i tací odborníci, kteří stejnými daty dokládají, že už je opravdu zle a že už je opravdu na čase přistoupit k některým restrikcím.
Do toho však jsou volby a celé se to mírně komplikuje, protože vyhlašování omezení sice má do velké míry v paži vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví (a ty ještě nějakou dobu vydrží), ale třeba na vyhlášení nouzového stavu již je potřeba také parlament. A ten se bude měnit už poměrně brzy.
Scénář případného pondělního zavření tak je docela komplikovaný. Babiš, v tu chvíli pověřený sestavením úplně jiné vlády, než které nyní vévodí, se jako aktuální premiér spojí se stále ještě aktuálním ministrem Adamem Vojtěchem, který od listopadu bude velvyslancovat v Helsinkách. Jím řízené ministerstvo vytáhne pandemický zákon, dle něhož může „prostřednictvím mimořádných opatření uzavírat obchody, služby, různé provozy, ale také volnočasové aktivity i veřejné a soukromé akce, a to jak plošně, tak regionálně“.
Mimochodem vláda si prosadila, že součástí pandemického zákona NEJSOU odškodnění za ušlý zisk a firmy vedle nějaké formy kompenzací mohou žádat jen o odškodnění přímo způsobených škod epidemií.
Zlomek hlasů už je odevzdán, hlavní nápor na volební místnosti ale začne zítra. Ve vzduchu tak stále visí otázka, jak parlamentní volby dopadnou, a co o jejich výsledku rozhodne.
Volby rozhodne nemalá masa lidí, která ještě neví, komu dá hlas
Politika
Omezené omezení pohybu
Nicméně pandemický zákon nemá ani zdaleka takovou sílu, jako měly lockdowny během prvních vln koronavirové pandemie u nás. Tehdy totiž platil nouzový stav, při němž jsou pravomoci státu daleko vyšší.
Pokud tedy vláda přikročí k využití pandemického zákona, nemůže například omezit pohyb osob či zamezit jejich shromažďování. Může jen zakázat konání některých akcí (zejména volnočasových). A mimochodem například nemůže dojít k uzavření či omezení škol kromě vysokých.
Na silnější palebnou sílu by vláda potřebovala vyhlásit nouzový stav, který již známe z uplynulého roku a půl velmi dobře. Strávili jsme v něm 256 dní. Vláda, jakákoli, na volbách nezáleží, může nouzový stav vyhlásit na 30 dní zcela autonomně. Po této době však již musí vláda požádat o prodloužení nouzového stavu parlament. Ten se však mezitím změní a je možné (byť ne zcela pravděpodobné), že se změní i samotná vláda.
Má cenu zveřejňovat fakta, která jsou stará a možná ani nepředstavují žádný zločin? Už jako argument pro debatu o globálních daních rozhodně ano.
Pandora Papers přiblíží globální daň
Názory
Další únik dat z offshorových struktur. V Pandora Papers jsou jména tří stovek Čechů a čtyři desítky Slováků. Transakce začne prošetřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Ulil si Babiš miliony? Policie bude vyšetřovat všechny z Pandora Papers
Leaders
Služeb offshorových firem nevyužívají jen politici nebo členové královských rodin. Přes daňové ráje mimo pozornost finančních úřadů prohnaly svoje peníze i sportovní nebo pěvecké hvězdy. Některé měly na svých účtech i více než 10 milionů dolarů.
Kouzlu daňových rájů propadl i Elton John nebo Shakira
Leaders
