Lukáš Kovanda: Vláda chce víc poždímat ČEZ. Akcie energogigantu letí vzhůru
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Akcie společnosti ČEZ při začátku pondělního obchodování na pražské burze posílily o 3,8 procenta, nejvíce za poslední takřka čtyři měsíce. Zobchodovaný objem akcií ČEZ je přitom pětinásobný v porovnání s průměrem této části obchodního dne.
Důvodem citelného růstu ceny akcií ČEZ i zobchodovaného množství je páteční překvapivý krok ministerstva financí. To před víkendem, už po zavření burzy, zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii.
Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A páteční raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovořila stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před páteční 17. hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Lukáš Kovanda: Informace ministerstva financí o dividendách ČEZ zjevně unikla a několik lidí zobchodovalo neveřejnou informaci
Názory
Valná hromada, která o výši dividendy rozhodne, se koná přesně za týden, 26. června.
11 miliard navrch
Překvapivý protinávrh ministerstva financí, pokud jej valná hromada schválí, by znamenal, že se mezi akcionáře ČEZ rozdělí celých 100 procent upraveného čistého zisku podniku za rok 2022. Návrh znějící na 117 korun na akcii předpokládá rozdělení pouze 80 procent zisku. Podniku by tak při vyšší dividendě zbylo méně peněz z nerozděleného zisku, například na investice.
Pokud by nakonec valná hromada souhlasila s návrhem státu a dividenda by skutečně činila 145 korun, půjde nominálně o bezmála třikrát vyšší dividendu, než je ta dosud historicky nejvyšší. Tu ČEZ akcionářům vyplácel v roce 2010 a činila 53 korun na akcii. Dnes lze očekávat celodenně výrazný růst akcií ČEZ, jež nakonec může přesáhnout i pět procent, což ovšem bude záviset i na síle dalších vlivů. Záměr říci si o vyšší dividendu je totiž sám o sobě jednoznačně pozitivní zprávou pro cenový vývoj dané akcie a pro všechny akcionáře, včetně minoritních držitelů akcií z řad široké veřejnosti. Právě proto je dnes o akcii na burze enormní zájem.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Týden tradera: Býčí trend, který aktuálně na akciovém trhu panuje, je překvapivě silný
Názory
Vláda luxuje drobné
Jestliže bude tedy dividenda opravdu činit 145 korun na akcii, stát coby zhruba 70procentní vlastník ČEZ získá přes 54 miliard korun, a to místo necelých 44 miliard, které získá při výplatě dividendy 117 korun za akcii. Navíc stát může počítat s vyšším inkasem z patnáctiprocentní srážkové daně z dividend minoritních akcionářů. Ta by měla dohromady vynést zhruba 3,5 miliardy při dividendě 145 korun na akcii, namísto 2,8 miliardy, které státu vynese při dividendě 117 korun na akcii. Celkově si tak státní rozpočet případnou vyšší dividendou polepší o zhruba jedenáct miliard korun.
Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z nyní zveřejněné důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku, kterou analyzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun
Názory
Ministerstvo financí se snaží z ČEZ vytáhnout více peněz na dividendě, neboť se mu bortí plán letošního inkasa daní z mimořádných zisků a z mimořádných odvodů výrobců elektřiny. Už v těchto dnech podle všeho ministerstvo financí vyčerpalo celý „povolený“ schodek, který mu legislativa umožňuje. Ten pro letošek činí 295 miliard korun. I s případnými jedenácti miliardami korun navíc z vyšší dividendy ČEZ tak ministerstvo financí bude s největší pravděpodobností nuceno novelizovat rozpočtový zákon a novou úroveň maximálního schodku stanovit nad hodnotu 300 miliard korun, nejspíše poblíž hodnoty 350 miliard.
