Lukáš Kovanda: Atmosféra houstne, Americe hrozí platební neschopnost
Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se shodují se zástupci Demokratické strany na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Ovšem navýšení tohoto dluhového stropu republikáni podmiňují rozpočtovými škrty, potenciálně včetně těch v oblasti sociálního zabezpečení a financování veřejné zdravotní péče. Říkají totiž, že příliš rozmáchlé rozpočtové výdaje současné administrativy působí silně inflačně. Bidenova administrativa však trvá na tom, že navýšení dluhového stropu nehodlá čímkoli podmiňovat.
Hrozí, že se tak zopakuje situace z poloviny 90. let nebo pak z let 2011 nebo 2013. V roce 2011 dokonce politický klinč v Kongresu vedl k tomu, že dluhový strop byl zvýšen až opravdu na poslední chvíli. To přimělo ratingovou agenturu Standard & Poor’s, aby snížila Spojeným státům rating – vůbec poprvé v historii. Šokující rozhodnutí agentury tehdy vyvolalo otřes na světových finančních trzích. Jedna z jistot padla. Spojené státy přestaly být řazeny k těm absolutně nejspolehlivějším světovým dlužníkům.
„Stran ekonomického vývoje v USA máme v týmu JTIS pro tento rok tři scénáře. Přitom možnost jejího propadu sice zůstává na stole, posouvá se však směrem k nižší pravděpodobnosti,“ komentuje pro Newstream David Harvlant z J&T. Rozhodný boj Fedu s inflační hydrou podle něj nese výsledky, což otevírá prostor pro střednědobou expanzi reálné ekonomiky i růst akciových trhů.
Analytik: Pozitivní výhled pro americkou ekonomiku nabádá k navýšení investic
Názory
V roce 2011 a také v roce 2013 zápasily o navýšení dluhového stropu republikáni s tehdejší Obamovou administrativou, dnes tak tedy zápolí s administrativou Bidenovou.
Zápolení o navýšení dluhového stropu je tedy letitým „folklórem“ americké politiky. I když je vlastně všem jasné, že nakonec bude opět zvýšen, tak jako kdykoli v minulosti, v atmosféře houstnoucího napětí a strachu z možné platební neschopnosti USA – což by byla katastrofa pro celý finanční svět – mohou republikáni snáze prosadit některé své politické cíle, případně snáze uskutečnit některé politické kšefty. Republikáni si tak opět jako rukojmí berou nejen americkou ekonomiku, ale vlastně ekonomiku globální. Protože ekonomický význam Spojených států je vskutku globální.
Klinč s potenciálně katastrofickými následky
Současný limit federálního zadlužení je schválený na úrovni 31,4 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, že je to nedostačující suma, musela ministryně financí USA Janet Yellenová už přistoupit k mimořádným úsporným opatřením, které odvrací krizi alespoň v období do začátku letošního června. Opatření spočívají například v zadržení pravidelných příspěvků do penzijního fondu federálních zaměstnanců. Získané prostředky jsou využity na splácení dluhu. Jestliže by se ovšem politický klinč nevyřešil do zmíněného začátku června, situace se citelně zhorší. Pak by Bidenova administrativa musela například přistoupit k odložení výplaty sociálních dávek.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Globální zadlužení vzroste. V roce 2030 může představovat až 391 procent HDP
Money
V krajním případě by opravdu mohla nastat platební neschopnost USA. Ta by ovšem nepramenila z toho, že Spojené státy nemohou najít peníze ke splácení svých dluhů, nýbrž z toho, že jejich politická reprezentace se není ochotna dohodnout na dalším půjčování těchto peněz, nad rámec daného dluhového stropu.
Platební neschopnost by podvázala důvěru zejména zahraničních investorů v ekonomiku USA a v dluhopisy americké vlády. Vedla by tak například k trvalejšímu nárůstu nákladnosti obsluhy amerického dluhu. Jistě by se ovšem také dostavil otřes na finančních trzích po celém světě, protože by šlo o situaci globálně závažnou a zcela bezprecedentní.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
Pokud takzvaná „černá labuť“ – tedy událost nepředvídatelná a zároveň s transformativním dopadem na společnost či ekonomiku – přilétla v uplynulých letech v podobě covidu a války na Ukrajině, letos může nabýt podoby právě otřesu souvisejícího s možnou platební neschopností USA. Této „černé labuti“ se však lze snadno vyhnout. Stačí když na Kapitolu zavládne trocha rozumu a špetka státnictví.
Spojené státy v rámci dalšího balíku vojenské pomoci v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun) poskytnou Ukrajině mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, uvedly tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagonu
USA pošlou Ukrajině další miliardy dolarů a obrněné vozy, tanky ale ne
Politika
