Lukáš Kovanda: Finanční elity USA varují Ukrajinu, že možná nezbyde, než jednat o konci bojů
Elity amerického establishmentu, i finančního, připravují Ukrajinu na to, že může být nevyhnutelné usednout k jednacímu stolu a ukončit boje. Prý chybí munice, válka je drahá a tříští americké síly, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Pokud Ukrajina opravdu dramaticky nezíská na bojišti navrch, nezbytně vyvstane otázka, zda nastal čas k jednáním o zastavení bojů,“ cituje server Politico Richarda Haasse (na hlavním snímku), po dvě desetiletí prezidenta velevlivného Výboru pro zahraniční vztahy. „Jsou nákladné, dochází nám munice a musíme být připraveni na jiné eventuality jinde ve světě.“
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.
Zelenskyj naléhal na pozvání do NATO, prioritou je vítězství, odvětil šéf NATO Stoltenberg
Politika
Ve vedení Výboru pro zahraniční vztahy, založeného roku 1921, dlouhá léta stál David Rockefeller, neoficiální emisar hned několika amerických prezidentů. Nyní v něm působí třeba bývalý ministr financí USA Timothy Geithner, prominentní novinář CNN a Washington Post Fareed Zakaria či Larry Fink, šéf společnosti BlackRock. BlackRock představuje největšího správce investic na světě; obhospodařuje také investice České národní banky za stovky miliard korun.
Překvapení pro střední Evropu
To, že elity amerického establishmentu včetně právě Výboru pro zahraniční vztahy s rostoucí intenzitou připravují Ukrajinu na potřebu usednout k jednacímu stolu a ukončit boje, se může zejména ze středoevropského pohledu zdát nečekané.
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Stopku ukrajinskému obilí vystavilo i Bulharsko. Brusel chystá kompenzace za miliardy
Money
Ostatně právě středoevropští premiéři – polský, český a slovenský – se předevčírem v magazínu amerických elit Foreign Affairs, vydávaném zrovna Výborem pro zahraniční vztahy, nikoli náhodou snažili společným článkem zvrátit tento stále hmatatelnější posun nálad amerického establishmentu.
Více o ruské invazi na Ukrajině čtěte zde:
Jenže podobně nečekané se zase může jevit třeba nedávné polské (a následně i slovenské) rozhodnutí pozastavit či zásadně omezit dovoz ukrajinského obilí a zemědělské produkce.
Hodnota majetku ruských dolarových miliardářů se za poslední rok zvýšila o 152 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun), tedy o více než dvě pětiny. Přispěly k tomu vysoké ceny přírodních zdrojů a obnovování hodnoty majetku po propadu, který nastal bezprostředně po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Na předválečnou úroveň se však hodnota majetku ruských miliardářů ještě nevrátila. Uvedla to podle agentury Reuters ruská verze časopisu Forbes.
Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o 152 miliard dolarů
Money
Varšava přitom představuje dosavadního celkem jednoznačného a rozhodného spojence Ukrajiny, a to třeba i ve vztahu k budování plynovodu Nord Stream 2. Proti němu se společně s Kyjevem stavěla už v době před ruskou invazí, kdy Německo a další západoevropské státy, resp. jejich energetické firmy, počítaly s jeho spuštěním.
Důvodem jsou blížící se volby
Jestliže tedy nyní Varšava či i Bratislava celkem již bez mrknutí oka staví zájmy svých zemědělců před zájem válkou zmítané Ukrajiny, nelze posun nálad amerického establishmentu vidět jako až tak nečekaný.
I ve Spojených státech se totiž blíží volby – jako třeba v Polsku. A zatímco vládní politici ve Varšavě prioritizují své zemědělce před zájmy Ukrajiny, také Spojené státy musí prioritizovat.
Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Čína a další země závratně vydělávají na „praní špinavé ruské ropy“ a jejím přeprodeji na Západ
Názory
A podstatné části jejich elit se zkrátka dlouhodobé angažmá na Ukrajině jeví být nebezpečným tříštěním sil, finančních i vojenských, tváří v tvář skutečně fatální výzvě, Haassovými slovy „eventualitě“ – tedy zachování stávajícího postavení Tchaj-wanu vzdor stále asertivnější Číně.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Čínská armáda v pondělí ukončila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, jehož cílem bylo podle Pekingu nacvičit "úplné obklíčení" tohoto ostrova. Čínské velení oznámilo, že manévry byly úspěšné a že země je "připravena k boji". Informovala o tom agentura AP. Tchajwanská armáda uvedla, že aktivity Číny v okolí ostrova bedlivě sledovala; stejně jako je monitorovaly Spojené státy.
Dořinčeli zbraněmi. Čínské cvičení kolem Tchaj-wanu po třech dnech končí
Politika
