Lukáš Kovanda: Benzín už je zase za čtyřicet. A Kreml si libuje
Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější.
Pohonné hmoty v Česku zrychlují tempo svého zdražování. Benzín v minulém týdnu poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr, nafta k tomu nemá daleko.
Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích a také velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro cenovou situaci v Česku. Například velkoobchodně prodávaná nafta se v minulém týdnu v Rotterdamu přehoupla přes cenovou úroveň 1000 dolarů za tunu, takže je na cenovém maximu v podstatě od loňského listopadu.
Slabší koruna motoristům nepomáhá
Ropa Brent minulý týden podražila až na bezmála 95 dolarů za barel, rovněž na nejvyšší úroveň od loňského listopadu. Celou situaci z pohledu českého řidiče zhoršuje výrazné oslabení koruny vůči dolaru. Koncem minulého týdne se dolar prodával i za více za 23 korun, což značí, že česká měna je vůči němu na své prakticky nejslabší úrovni za celý letošní rok. Slabší koruna dále přispěje ke zdražování benzínu a nafty u českých čerpacích stanic.
Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu. 
Lukáš Kovanda: Rusové smazali efekt sankcí. Jejich ropa je dražší než Brent
Názory
Bezprostředním důvodem zdražování ropy a paliv v Rotterdamu je nynější tíseň mezi komoditními obchodníky. Světu totiž hrozí největší nedostatek ropy minimálně od roku 2007, jak plyne z dat, která minulý týden zveřejnil kartel OPEC. Deficit může přesáhnout tři miliony barelů denně. Znamenal by, že by jednotlivé země musely v nebývalé míře čerpat ze svých ropných rezerv.
Stěžejním důvodem hrozícího hlubokého deficitu na trhu s ropou, jenž má nastat už letos ve čtvrtém čtvrtletí, je nedávné koordinované rozhodnutí Rijádu a Moskvy protáhnout omezení její těžby minimálně do letošního prosince. Obě země, které představují klíčové světové ropné producenty a vývozce, se tak snaží vylepšit stav svých veřejných financí. Rusko potřebuje peníze na zbraně, včetně těch nyní zjevně dojednávaných severokorejských, a na a válčení na Ukrajině. Saúdská Arábie zase na všechno možné, od megalomanského projektu výstavby pouštního futuristického města Neom po financování tučné gáže fotbalové hvězdy Cristiana Ronalda.
To vše budou platit i čeští řidiči. Saúdské Arábii a Rusku zatím jejich sázka vychází. Cena ropy stoupá a Saúdská Arábie si dokonce navyšuje přirážku za svoji arabskou lehkou ropu – tato přirážka jak v dodávkách pro Evropu, tak pro Spojené státy je nyní na historickém maximu. Tradičně Saúdi svoji ropu prodávali Spojeným státům či Evropě naopak se slevou oproti Brentu, ale tyto časy minuly. Pro Evropu činí nyní v září přirážka 5,80 dolarů nad úrovní ceny barelu Brentu, pro Spojené státy dokonce 7,25 dolarů „nad Brentem“. Saúdi Západu tedy svoji ropu už nyní prodávají za zhruba 100 dolarů za barel.
Drahá nafta a benzín mohou přitopit inflaci
Na celém Západě, včetně Česka, mohou rostoucí ceny pohonných hmot narušit snahu o zkrocení inflace. Co se nehodí Západu, to v tomto případě svědčí právě i zmíněným Rusům. Česko přitom v letošním roce dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010, za první pololetí se jednalo o 2,34 milionu tun, jak plyne z dat ČSÚ. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Tandem Saúdů a Rusů škrtí těžbu ropy tak vydatně, že hrozí její největší globální nedostatek minimálně od roku 2007
Názory
Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos tak výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to rovněž z dat ČSÚ. Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos v prvním pololetí mírně překonala 20 miliard korun. Průměr prvních pololetí let 2020 až 2022 přitom odpovídá jen 15,6 miliardy korun.
Nárůst hodnoty dovážené ruské ropy je přitom dán růstem její ceny na světových trzích jen částečně. Například v letošním prvním pololetí se ropa Brent s okamžitým datem dodání prodávala v průměru za necelých 80 dolarů za barel, přičemž v prvním pololetí roku 2021 to bylo za mírně více než 65 dolarů za barel. To tedy odpovídá ceně nižší o necelých 15 dolarů na barel.
Jenže v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu loni v únoru a v důsledku souvisejících západních sankcí dramaticky vzrostla sleva ruské ropy Ural oproti ceně ropy Brent, jež představuje světovou referenční cenu. Tato sleva se v prvním pololetí roku 2021 pohybovala průměrně kolem jednoho dolaru na barel, ale letos v prvním půlroce už činila zhruba 23,50 dolaru za barel.
Kreml si mne ruce
I když tedy ropa Brent letos v prvním pololetí oproti prvnímu pololetí roku 2021 zdražila, v průměru o patnáct dolarů na barel, ruská ropa Ural naopak zlevnila. A to ze zhruba 64 dolarů za barel v prvním pololetí roku 2021 na nějakých 56,30 dolaru za barel – tedy takřka o osm dolarů na barel.
Loni v prvním pololetí vyskočila cena barelu Brentu průměrně na necelých 105 dolarů. Sleva Uralu oproti Brentu však tehdy představovala průměrně necelých devatenáct dolarů na barel, takže barel Uralu byl k mání průměrně za nějakých 86 dolarů za barel. Ropa Ural tak letos v prvním pololetí meziročně zlevnila o zhruba 34 procent. Přesto hodnota ropy dovážené z Ruska do Česka letos v prvním pololetí klesla meziročně pouze o přibližně 20 procent.
Ruská ropa Ural se ve výrazné slevě oproti Brentu prodává zhruba od začátku ruské invaze na Ukrajinu, avšak tato sleva se postupně snižuje. Loni v červnu ocitla na svém maximu, až kolem 35 dolarů na barel, letos v srpnu ale klesla jen na dvanáct dolarů na barel, tedy na své minimum za celé období od zahájení ruské invaze, vyplývá z dat Bloombergu. Jiný druh ruské ropy, té těžené na Dálném východě, označované ESPO, se už – nezvykle – prodává dokonce dráže než Brent. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu. Dokonce tedy Rusko nyní nejen vymazalo efekt sankcí, ale svoji ropu prodává nad cenou Brentu, byť zhruba jen o 50 centů na barel.
Za růstem hodnoty ropy dovážené z Ruska do Česka tak stojí zejména citelný nárůst jejího podílu na celkovém ropném dovozu do ČR. V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je nyní nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.
Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka.
