Zajímá nás
Nepříjemná pravda. Bez dalšího zvyšování daní to nepůjde, politici by měli lidem říct pravdu
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Lidé se totiž nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Kabinet ovšem brzy vkročí do posledního roku svého vládnutí. Takže je zřejmější než kdykoli dosud, že výdaje prostě ani náhodou není s to proškrtat, jak sliboval; natolik, aby deficit redukoval na z hlediska veřejnosti dlouhodobě přijatelnou úroveň.
Dlouho se zdálo, že si Rusko hravě poradí se sankcemi ze strany západního světa. Růstový impulz ekonomiky se ale vyčerpává a USA se podařilo Rusy odstřihnout od čínského jüanu.
Amerika utahuje Rusku smyčku kolem krku. Dopady západních sankcí už pociťují řadoví Rusové
Názory
Nepříjemná pravda
A pokud se nedaří škrtat výdaje, zbývá navýšit příjmy. Ovšem ekonomika neroste a ani neporoste dostatečně na to, aby vyšší příjmy zajistil hospodářský růst. Budou se tedy muset dále zvedat daně. Ovšem tuto nepříjemnou pravdu politici lidem říkat samozřejmě nechtějí, a zvláště ne nyní, když se pomalu, ale jistě blíží volby.
Čím déle by se nyní rozpočet propíral na veřejnosti, čím déle by se o něm diskutovalo v médiích, tím intenzivněji by museli politici zastírat, vykrucovat se a předstírat, že znají jiný recept než zvýšení daní. Neznají. Potřebují však do voleb navozovat zdání, že potřebné peníze budou umět najít někde jinde než v kapse daňového poplatníka.
Vláda se vlastně inspiruje jednou českou hudební klasikou, v níž se zpívá:
„V tmách se vaše tělo černý bude zdát,
jako by se nic nedělo, milujte mě paní.“
Pokud vláda nedopustí zevrubnější debatu o rozpočtu, pokud jeho přípravu uzavře do černé skříňky veřejného nevědomí, což se jí zatím daří, „jako by se nic nedělo“, jako by se žádný schodek ve stovkách miliard konat neměl, a tedy ani neplnění volebních slibů. Třeba pak volič bude vládu stále milovat.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
Lukáš Kovanda: Zřejmě slušný byznys. Francie dováží víc ruského plynu než Maďarsko
Názory
Místo aby si Ivan Bartoš užíval léto se svým malým dítětem, o kterém vypráví v diskusních pořadech televizí, musí neustále dělat jeden rozhovor za druhým. Aby veřejnosti vysvětlil, proč nefunguje stavební řízení. Možná by bylo lepší, kdyby místo rozhovorů zařídil, aby jím vymyšlený systém fungoval.
Dalibor Martínek: Bartoš je vládní štvanec. Může si za to sám. Neví, kdy má skončit
Názory
