Lukáš Kovanda: Boj Bruselu za klima rozklíží Evropu
Evropská unie hazarduje, když chce s vytápěním budov plynem skoncovat už za necelých 20 let. Výsledkem úporné snahy být klimaticky neutrální může EU přijít o sociální udržitelnost.
Zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR.
Útlum jak přímého vytápění plynem, tak nepřímého, skrze teplo a elektřinu z plynu získané, i jen právě v bytové, tedy rezidenční části budov by tedy vedl k citelnému poklesu celkové poptávky České republiky po plynu. Většina dodavatelů energií v ČR by tak odešla z trhu, zejména by se to týkalo těch menších, kteří nepředstavují dodavatele poslední instance.
Cena elektřiny v nejbližších měsících českým domácnostem vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. 
Lukáš Kovanda: Zelenající EU se Čechům už nyní notně prodražuje
Názory
Vzhledem k tomu, že v současnosti prudce rostou náklady vytápění domácnostem dokonce i při plném zapojení plynových zdrojů, je obtížně představitelné, že se kompletní útlum využívání plynu a dalších fosilních paliv podaří realizovat pouze v necelých dalších 20 let, aniž by přitom došlo k mohutnému nárůstu ceny vytápění, který by uvrhl do energetické chudoby miliony lidí v ČR.
Ve středu představený plán Evropské komise tak nereflektuje současnou socio-ekonomickou situaci podstatné části tuzemských domácností, které si tak rychlý ústup od fosilních zdrojů nemohou finančně dovolit, aniž by se výrazně propadla jejich životní úroveň.
Propad životní úrovně milionů tuzemských domácností by takřka jistě vedl k zásadním sociálním otřesům a politické radikalizaci nemalé části obyvatelstva, vedoucí potenciálně k nástupu extrémních politických sil a dezintegračních nálad. Evropská komise tudíž hazarduje, neboť svojí příliš úpornou snahou o dosažení environmentální udržitelnosti může Unii připravit o společenskou soudržnost, a tedy o udržitelnost sociální.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl
Leaders
Velmi pravděpodobně tak v nadcházející době pod tlakem řady členských států a probíhající energetické krize EU dojde k zásadnímu přehodnocení zelené agendy v směru jejího zmírnění, neboť ve stávající podobě by patrně vyvolala nejen rozsáhlé sociální otřesy napříč EU, ale také by vedla k dramatickému nárůstu již nyní závratného veřejného zadlužení a osudovému podvázání konkurenceschopnosti ekonomiky EU v celosvětovém měřítku.
V Glasgow začala další konference o klimatu. V Británii se patrně západní státy opět budou mrskat za domnělou škodu na klimatu. Média budou čekat „větší závazky“. Státům z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky to bude dál jedno. Čína již zveřejnila, že bude do vzduchu oxid uhličitý vypouštět dál v nezmenšené míře. Tolik stručný úvod.
Dalibor Martínek: Můj klimatický coming-out. Nevěřím, a CO2 je fajn
Názory
