Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
On i další vládní politici pak pomoc vyzdvihovali jako důkaz solidarity v rámci EU. Zřejmě i z důvodu krajských a senátních voleb, jež v těch hodinách byly „na spadnutí“, chtěli veřejnosti přinést pozitivní zprávu a sama sebe vykreslit jako úspěšné vyjednavače takové nebývalé pomoci.
A ona cifra 50 miliard korun vskutku nebývalá je. Vždyť při povodních roku 2002 pomohla EU Česku částkou 1,8 miliardy korun, a to se tehdejší premiér Vladimír Špidla zaklínal, že částka je to stejná, jakou by Brusel pomohl, kdyby už Česko bylo členem EU (vstoupilo až o necelé dva roky později). A roku 2013 zase EU přispěla sumou zhruba 400 milionů korun. V obou případech tak pokryla jednotky procent celkových škod.
Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Lukáš Kovanda: Vláda se teď bude pod záminkou povodní zadlužovat více, než je nutné
Názory
V tomto kontextu je tedy cifra 50 miliard opravdu mimořádná. I premiér hovořil tak, že de o jakousi mimořádnou pomoc EU. „Dohodli jsme se, že EU uvolní na pomoc pro ČR dvě miliardy eur (50 miliard Kč) z kohezních fondů,“ pravil minulý ve čtvrtek po setkání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v polské Vratislavi.
[[Twitter status: https://twitter.com/P_Fiala/status/1836818995191644376]]
Již přidělené peníze
Jenže už v pondělí bylo všechno jinak. Snad jen náhoda tomu chtěla, že zásadní změna tónu přišla až po proběhnutí krajských voleb. Brusel totiž oznámil, že dané povodňové peníze nejsou prostředky navíc, ale jenom jednodušší využití peněz již přidělených. Přičemž ale, již podle tuzemského ministerstva pro místní rozvoj, není zatím známo, kolik peněz bude moci Česko v rámci této zjednodušené procedury využít.
Vládní politici tak mystifikovali veřejnost hned dvakrát, zřejmě stržení předvolební atmosférou. Ať už záměrně či jen nešťastnou komunikací navozovali dojem, že Brusel poskytne, „uvolní“, Česku peníze jaksi navíc. Zadruhé hovořili o konkrétní částce zhruba 50 miliard korun, aniž nyní, po týdnu a po volbách, ministerstvo, které má evropské peníze v gesci, není schopno tuto částku potvrdit.
Česká národní banka podle očekávání snížila úrokové sazby. Pokračuje tak v hladkém přistání, tedy v postupném rozvolňování měnové politiky. Potvrzuje zároveň, že je pro její rozhodování stále více důležitý růst ekonomiky a nikoli boj proti přebujelé inflaci, který je, zdá se, skutečně již dobojovaný.
Stanislav Šulc: ČNB pokračuje v hladkém přistání. Bude to stačit na oživení ekonomiky?
Názory
Sledujeme zánik jedné politické strany v přímém přenosu. Byli to mladí, progresivní lidé, do kterých mnoho voličů vkládalo naděje. Výsledek? Totální zklamání. Mladí by asi přeci jen měli nechat prostor straším, zkušenějším.
Dalibor Martínek: A taková to byla pěkná strana. Vzpomene si za rok někdo na Piráty?
Názory
