Lukáš Kovanda: Centrální banky v uplynulém desetiletí roztočily kolotoč inflace, který teď nemohou zastavit
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Obě zprávy nakonec ukazují na jedno. Centrální banky v uplynulém desetiletí svými levnými penězi postupně roztočily kolotoč dluhu, inflace, spekulace a nakonec, bohužel, patrně pomohou přivodit i katastrofální hladomor. Růst cen potravin je totiž celosvětový fenomén. Jednou z jeho stěžejních příčin je spekulace s potravinami typu obilí, kterou živí levné peníze centrálních bank. Banky a fondy díky nim spekulují třeba s pšenicí jako s bitcoinem. Na druhém konci ovšem není jen někdo, kdo prodělá, ale bohužel někdo, kdo v krajním případě opravdu zemře hlady.
Podle Světového potravinového programu, organizace OSN se sídlem v Římě, do konce letošního roku bude akutním hladem trpět celosvětově o 47 milionů lidí více než před ruskou invazí na Ukrajinu. To představuje sedmnáctiprocentní nárůst. Invaze je bezprostředním spouštěčem možného hladomoru, neboť Ukrajina i sankcionované Rusko představují klíčové světové dodavatele obilí nebo třeba slunečnicového oleje.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
Výrobní ceny v Německu vzrostly kvůli energiím o třetinu, nejvíce od roku 1949
Money
Jenže celosvětově jsou nyní ceny potravin výše o 42 procent v porovnání třeba s obdobím let 2014 až 2016. Za tímto nárůstem stojí kromě bezprostředních příčin, jako je válka nebo ještě i pandemie, také systémové důvody. Stěžejním z nich je právě spekulování finančníků se zemědělskými surovinami a potravinami, kterou po léta živily levné peníze centrálních bank.
Centrální banky chtěli levnými penězi roztočit ekonomiku
Centrální banky se totiž levnými penězi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, neboť tak zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky. Ta třeba na Západě ztuhla kvůli její přeregulovanosti, předluženosti a přebujelému sociálnímu státu. Centrální bankéři nakonec inflační kolotoč skutečně roztočili. A už o mnoho let dříve také kolotoč spekulace. Proto tolik rostly v USA akcie a v Česku zase nemovitosti. Přifukovaly je biliony dolarů nebo korun, které americká centrální banka, resp. Česká národní banka vyťukávaly na klávesnici svých k tomu určených počítačů. Tyto biliony vznikaly bezpracně a nereprezentovaly žádnou reálnou protihodnotu v ekonomice. Vznikly prostě „z ničeho“. Stisknutím klávesy.
Smršť negativních komentářů, která se snesla na nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla, je intenzitou nevídaná. Česká národní banka tolik mediální pozornosti kritiků asi nikdy v historii nepřitáhla, a že mnohokrát by měla za co. 
Tereza Zavadilová: Jaký bude Michl guvernér? Možná ten nejlepší
Názory
Peníze vytvářené z ničeho uměle stlačují úroky. Proto díky nim mají dostupnější úvěry v první řadě velké světové korporace, mezinárodní banky, fondy a spekulanti. Včetně těch, kteří nyní svými spekulacemi šponují třeba cenu pšenice tak nahoru, že pro rozvojový svět přestává být dostupná. Svádí se to sice cele na válku na Ukrajině, ale to je jenom část problémů. A důkaz nepochopení celé problematiky.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je totiž právě to, že centrální banky vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit.
Snahou zabránit deflaci, zadělala ČNB i na 20procentní inflaci
Příkladem je i Česká národní banka. Ta v letech 2013 až 2017 vyťukávala biliony korun, aby lidem uměle zdražila ledničky, auta i byty. Historicky nepříliš opodstatněně se totiž bála deflace. V obavě z deflace – tedy třeba i z poklesu cenové hladiny meziročně třeba i jen o 0,2 procenta – tak zadělala na inflaci, jež může dosáhnout třeba i 20 procent.
Nyní se ČNB snaží s velkou vervou alespoň přibrzdit inflační kolotoč, jejž po léta pomáhala roztáčet. Guvernér banky Jiří Rusnok včera v televizi signalizoval, že ČNB zvýší základní sazbu ze současných 5,75 procenta nad úroveň šesti procent, tedy nejspíše na 6,25, nebo dokonce na 6,5 procenta. Začala by se tak plnit například prognóza největší francouzské banky, BNP Paribas, která počítá s tím, že růst základní sazby se v Česku letos zastaví až na úrovni sedmi procent.
Lidé se teď často ptají, zda si mají na hypotéku pořídit vlastní nemovitost, v níž spatřují pojistku proti tak rapidní inflaci.
Lukáš Kovanda: Hypotéku teď neberte, budou levnější
Názory
Mimochodem, zvýšila-li by ČNB letos základní úrok až na sedm procent, vrátíme se do jara 1999. To byl rok, kdy průměrná sazba hypoték postupně klesala, ale i tak vykázala úroveň 10,3 procenta. Dnes mezi bankami v ČR panuje ostřejší konkurence, ale i tak nelze v takovém případě letos nebo příští rok vyloučit hypotéky průměrně až za 10 procent.
Lidé se však i teď, při zdražujících hypotékách, stále často ptají, zda si mají vzít hypotéku a pořídit vlastní nemovitost, v níž spatřují pojistku proti tak rapidní inflaci.
Nemovitosti nejsou pojitskou proti stagflaci
Hypotéku nyní spíše nebrat. Bude totiž levněji. Ale ne hned. Nejdříve totiž hypotéky zdraží, až na oněch deset procent. Podívejme se, co říkají světové dluhopisové trhy. Inflační očekávání dramaticky klesají. Pro léta 2027 až 2032 počítají dluhopisové trhy v USA či Německu s inflací na úrovni kolem dvou procent – a vsází na to své peníze. Podobný vývoj lze čekat i v Česku. Jak to? Nejlepším lékem na inflaci totiž je, jak známo, inflace. Prudké zdražování destruuje poptávku, neboť nahlodává kupní sílu lidí i firem a vhání mezi ně finanční tíseň stran budoucnosti.
Bude destruovat nejen poptávku po zboží, pracovní síle, ale také po nemovitostech. Poptávka po nemovitostech je navíc zvláště citlivá – citlivější než poptávka po spotřebním zboží – právě na vysoké úrokové sazby.
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Rusnok: Když se potvrdí naše odhady, ČNB v červnu opět zvýší sazby
Money
Navíc není pravda, že nemovitosti jsou pojistkou proti stagflaci, která nás čeká v příštích zhruba dvou letech. Proti ní lépe ochrání akcie těžařů zlata, plynu nebo kovů, akcie maloobchodních řetězců či farmaceutických firem, termínové kontrakty na suroviny, již zmíněné spekulativní investice do potravin, nebo švýcarský frank a kanadský či australský dolar.
Takže nemovitosti v Česku v příštích letech by nemusely ani nijak dramaticky zdražovat. A v roce 2025 už velmi pravděpodobně budou hypotéky výrazně levnější než dnes. A také levnější, než jaké budou příští rok. Kolotoč se totiž nakonec zastavit podaří. Za cenu zřejmě citelného růstu nezaměstnanosti v Česku, již v rozvojovém světě bohužel patrně doprovodí katastrofální hladomor.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. 
Guvernér ČNB Rusnok: Kdybychom nezasáhli, máme tu inflaci až 25 procent
Money
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký: Od Aleše Michla jsem nikdy neslyšel, jak mají být sazby vysoké
Leaders
