Lukáš Kovanda: Češi jsou takřka čtyřikrát bohatší než Slováci
Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 tisíc korun, průměrný Slovák jen o 92 tisíc korun. Po očištění o vliv inflace se bohatství průměrného Čecha za deset let zhodnotilo reálně o 186 procent, průměrnému Slovákovi jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá, podotkl ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně z 246 tisíc na 766 tisíc korun), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 tisíc na 220 tisíc korun), navíc z nižšího základu.
Zatímco v roce 2013 disponoval průměrný Čech ani ne dvakrát větším bohatstvím než průměrný Slovák, o deset let později už měl 3,5násobně větší bohatství. Vyplývá to ze srovnání zpráv Allianz Wealth Report za příslušné roky.
Společnost Allianz své zprávy publikuje každoročně. Čistým bohatstvím míní souhrn veškerého movitého a nemovitého majetku minus dluhy, a to tedy v přepočtu na obyvatele. Čisté bohatství Čecha se tudíž od roku 2013 rozhojnilo v nominálním vyjádření o 22 423 eur. Čisté bohatství průměrného Slováka za stejnou dobu vzrostlo o 4230 eur.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Lukáš Kovanda: V Česku přibylo 100 tisíc lidí s těžce rozvrácenou životní úrovní
Názory
Čisté bohatství průměrného Čecha tedy v letech 2013 až 2023 narostlo 5,3krát výrazněji než čisté bohatství průměrného Slováka.
Spotřebitelská inflace na Slovensku činila mezi lety 2013 a 2023 celkem takřka 39 procent, v Česku ve stejném období pak necelých 50 procent.
V reálném vyjádření, tedy po odečtení inflace, se bohatství průměrného Čecha narostlo o 186 procent, zatímco bohatství průměrného Slováka jen o 47 procent.
Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. 
Zamrazilová: Lednová inflace bude pod 3 procenty
Money
V cenách roku 2013 bylo tedy roku 2023 bohatství průměrného Čecha na úrovni zhruba 27 133 eur, zatímco jmění průměrného Slováka 7247 eur.
Slovákům k výraznějšímu růstu bohatství nepomohlo ani členství v eurozóně, které by teoreticky mělo zvyšovat důvěru mezinárodních investorů a usnadňovat příliv zahraničního kapitálu, který by podnítil růst mezd či růst cen nemovitostí. Oboje by pak mohlo přispět k rychlejšímu růst bohatství průměrného Slováka. Místo toho ale dané fenomény pozorujeme ve vyšší míře v „korunovém“ Česku.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Česká národní banka (ČNB) odejmula Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dnes. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora. 
ČNB sebrala licenci záložně, v níž měl Fiala „zapomenutý“ milion
Money
