Lukáš Kovanda: Češi šetří jako nikdy, dokonce více než během pandemie
Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Spotřeba českých domácností se vpravdě historicky propadala už ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.
Maloobchodní tržby v Česku klesají v meziročním srovnání sedm měsíců za sebou. V listopadu loňského roku pokles zpomalil na 8,7 procenta z říjnových 9,9 procenta. Tržby se zvýšily pouze v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky. Vyplývá to z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby snížily o 0,3 procenta.
Maloobchodní tržby klesají sedm měsíců za sebou, Češi nechtějí utrácet
Money
Více, byť nepatrně, o 7,9 procenta, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020. Tehdy se ovšem Česko potýkalo s první vlnou pandemie covidu-19, takže podstatná část kamenných obchodů, ale třeba také restaurací byla ze zdravotních důvodů uzavřena.
Plná obchodní centra byly klam
Loni ve třetím čtvrtletí a pak tedy také ještě výrazněji v říjnu se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. Potvrzuje, že usuzovat na kondici ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet jen z pohledu do „plných obchodních center a restaurací“ může být notně zavádějící.
Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem stále zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Dnes zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední loňský kvartál můžeme dočkat historického propadu spotřeby.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Jan Frait z ČNB: Inflace v lednu bude šok, ale ne 20 procent. Nižší sazby bych letos nečekal
Leaders
Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele, tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o 5,2 procenta. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za celé období opět od roku 2005.
Krabička cigaret letos kvůli zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků zdraží nejméně o čtyři koruny. V obchodech se cigarety s vyšší cenou začnou prodávat v prvním čtvrtletí letošního roku. Do konce března musí skončit prodej produktů s loňskými cenami. Vyplývá to z vyjádření mluvčích společností British American Tobacco Czech Republic (BAT) a české pobočky koncernu Japan Tobacco International (JTI).
Kuřákům od jara zdraží cigarety. Nejméně o čtyři koruny na krabičku
Money
Platy, mzdy i důchody sice loni v létě meziročně nominálně (číselně) rostly, ale inflace byla natolik vydatná, že příjem se lidem v Česku reálně výrazně snižoval. Ještě výrazněji, o 10,7 procenta, tedy vůbec nejvíce v celé historii dané časové řady od roku 2005, klesl v meziročním vyjádření měsíční příjem ze zaměstnání v přepočtu na osobu. Lidé, kteří mají svůj veškerý příjem ze zaměstnání, a nikoli třeba z důchodů či jiných dávek nebo třeba z pronájmu nemovitostí nebo držení akcií, si tak tudíž reálně pohoršili ještě více než populace jako celek.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
K poměrně citelnému poklesu reálných příjmů, zejména těch ze zaměstnání, docházelo už v prvním loňském pololetí. Tento tehdejší pokles se ovšem ještě neprojevil propadem reálné spotřeby. K němu dochází právě až v loňském třetím čtvrtletí.
Zdá se, že během prvního loňského pololetí ještě lidé v Česku byli schopni svoji reálnou spotřebu navyšovat i přes snížení reálných příjmů, a to díky úsporám z časů pandemie. Ty nahromadili z důvodu opatrnostního spoření v obavě z příchodu ještě horších časů, ale také z důvodu popsané prosté nemožnosti nakupovat v celé řadě kamenných obchodů nebo třeba z důvodů obtíží či praktické nemožnosti – opět zapříčiněné pandemií a souvisejícími restrikcemi u nás i z zahraničí – volnočasově cestovat či pořizovat dovolenou.
