Lukáš Kovanda: Češi ve velkém vyrábí a vyváží elektřinu. Přesto jim zdražila o 85 procent
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Čistý vývoz elektřiny z Česka přitom v roce 2023 činil 9,1 terawatthodiny, roku 2022 dosahoval 13,6 terawatthodiny a roku 2021 pak 10,7 terawatthodiny. Vyplývá to z dat norské společnosti Montel a její analytické platformy pro oblast energetiky, EnAppSys.
Česko tak trvale patří k největším vývozcům elektřiny v Evropě, byť loni v prvním pololetí jí v čistém vyjádření vyvezlo „pouze“ dvě terawatthodiny. Data za druhé loňské pololetí zatím nejsou k dispozici.
Elektřina dramaticky zdražuje
Ekonomickým paradoxem tak je, že i přes masivní vývoz elektřiny tento druh energie v Česku dramaticky zdražuje. Vždyť českým domácnostem s běžnou úrovní spotřeby elektřina mezi prvním pololetím 2021 a prvním pololetím 2024 zdražila v eurech v paritě kupní síly měny o 85 procent, takže jí teď v paritě kupní síly mají prakticky nejdražší v EU, jak plyne z dat Eurostatu.
Pro srovnání, na Slovensku v daném období dle stejné statistiky zdražila o dvanáct procent, v Maďarsku o jedno procento, přičemž v Polsku o dvě procenta zlevnila.
Přitom Polsko a Maďarsko představují čisté dovozce elektřiny. Maďarsko jí v letech 2021 až 2023 v čistém vyjádření dovezlo hned 36,3 terawatthodiny, Polsko pak 4,3 terawatthodiny. Slovensko je čistým vývozcem elektřiny, byť řádově menším než Česko – v letech 2021 až 2023 vyvezlo o 1,7 terawatthodiny elektřiny více, než kolik jí dovezlo.
Zvláště zarážející je srovnání Česka s Maďarskem.
Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše. Drahý plyn je donutí vrátit se k uhlí. Utrpí i české domácnosti a firmy.
Ruský plyn Ukrajinou opět poteče, prognózuje americká Citigroup
Názory
Maďarsko totiž tedy v čistém vyjádření dovezlo v daném období tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny a ještě k tomu tepelná elektrárna Dětmarovice – tedy nejvýkonnější černouhelná elektrárna v Česku s roční produkcí zhruba tři terawatthodiny. Maďarské domácnosti mají ovšem navzdory tomuto masivnímu dovozu elektřinu nejlevnější – dokonce v celé EU – a i přes energetickou a inflační krizi uplynulých let se jim tedy cena elektřiny prakticky nemění.
Podobná situace panuje v případě plynu. Ten podle dat Eurostatu českým domácnostem s běžnou spotřebou při zahrnutí daní zdražil mezi prvním pololetím 2021 a prvním pololetím 2024 hned o 93 procent, zatímco maďarským dle stejné statistiky zlevnil, a to o deset procent.
Lze argumentovat, že rozdíl je alespoň zčásti dát tím, že Maďarsko po celou uvedenou dobu odebíralo převážně relativně levný plyn z Ruska, a to potrubní cestou, zatímco Česko přecházelo také na plyn z jiných zemí. Nicméně například koncem loňska mělo Česko zhruba 95 procent plynu dovezeno z Ruska. Tento plyn však na rozdíl od Maďarska získávalo přes prostředníky, například slovenské, neboť nemělo přímý dlouhodobý kontrakt s ruskou stranou.
Česko se tedy ocitlo v situaci, kdy jeho domácnosti poměrně výrazně přispívaly na ruskou válku na Ukrajině, a ještě si za to pořádně připlatily.
Masivní zdražení energií v Česku, zpravidla citelně převyšující růst cen v zbytku EU, je klíčovým důvodem, proč Česko v uplynulých letech čelilo jedné z nejvyšších měr inflace v EU. Například spor o to, kdo může za výrazné zdražování potravin, zda zemědělci, potravináři nebo obchodní řetězce, má tedy jiné rozuzlení – viníkem jsou výrazně zdražující energie, jejichž cena rostla rychleji než v okolních zemích. Což také bere tuzemským firmám a podnikům část konkurenceschopnosti a ekonomice jako celku pak část výkonnosti, i kvůli nutně oslabené spotřebě obyvatelstva.
