Lukáš Kovanda: Češi více promýšlejí, za co utratí peníze. A častěji nakupují za hranicemi, je tam levněji
Spotřebu Čechů nadále drtí mimořádná inflace a finanční vyčerpání řady domácností, stabilizace je však už na obzoru. V zahraničí, kam míří za lácí i kvalitou, utrácí více a více Čechů, a to desítky miliard, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Maloobchodní tržby se letos v říjnu opět meziročně propadaly, a to osmnáctý měsíc v řadě. Pokles však činí 1,4 procenta, takže je z oněch osmnácti měsíců nejslabší. Maloobchod tak v říjnu měl svůj nejlepší, resp. nejméně špatný měsíc za celé období od dubna 2022, kdy zatím naposledy meziročně rostl.
Říjnové výsledky maloobchodu ukazují, že propad maloobchodu už konečně začíná přece jen brzdit. Tržby obchodníků se v říjnu snížily meziročně o 1,4 procenta, propad tak zmírnil po zářijovém revidovaném snížení o 4,3 procenta. Proti předchozímu měsíci tržby vzrostly o 0,6 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Maloobchod byl v říjnu stále v minusu. Vánoce budou pro obchodníky jen částečnou útěchou
Money
Jde o neklamné znamení, že v Česku se blíží období stabilizace v oblasti vývoje spotřeby domácností. Zatím však i tak domácnosti reálně vykazují spotřebu na úrovni roku 2018, což svědčí o vleklosti a hloubce aktuální spotřebitelské recese. Nedostatečná spotřeba domácností je klíčovým zdrojem propadu celé tuzemské ekonomiky, jež jako jediná v EU stále nedosáhla výkonnosti posledního předcovidového roku 2019.
Češi mají hluboko do kapsy
Tuzemské domácnosti jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké meziroční inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácnosti také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Třeba i z opatrnostních důvodů. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí a rychlejšímu zotavení maloobchodních tržeb. Ty se meziročně propadají v segmentu jak nepotravinářského, tak zejména potravinářského zboží.
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. 
Před rokem 1989 se lidé měli lépe, myslí si každý šestý Čech
Názory
Polsko. České nákupní eldorádo
V porovnání s loňským říjnem lidé v Česku šetřili hlavně na oblečení a obuvi a elektronice, jednou z mála položek, které kupují více než před rokem, je kosmetika. Častěji než v minulosti ovšem také například v případě nákupů právě oděvů vyráželi do obchodů za hranice, zejména do Polska. V Polsku a zároveň třeba i v Německu nakupují v širší míře než dříve například i potraviny, kvůli tamější relativní láci a nezřídka přitom vyšší kvalitě.
Roční objem přeshraničních nákupů tak letos může dosáhnout zhruba 60 miliard korun, což zhruba odpovídá výdajům domácnosti spjatých s Vánocemi. Jedná se tedy o nezanedbatelnou sumu. V posledním zhruba půlroce, po který se v Česku tržby maloobchodu propadají, vrostl podíl Čechů, kteří nakupují v zahraničí, z deseti na přibližně patnáct procent.
Za celý letošní rok tržby maloobchodu klesnou o výrazná 4,3 procenta, v příštím roce pak díky odeznění mimořádně vysoké inflace a souvisejícímu vzestupu reálných mezd dosáhnou růstu zhruba 3,5 procenta.
